Karel Krčmář: Důležité je rozlišovat, která data nám pomáhají a která škodí

Rozhovor s Karlem Krčmářem, jednatelem M2M Communication Holding s.r.o. 

Karel Krčmář  je jednatelem M2M Communication Holding s.r.o. Vedl v Česku pobočku operátora Telia a následně převáděl do byznysu výzkum IBM v oblasti takzvaných low-power sítí. Dnes stojí za projekty M2M Communication. M2MC a platforma miotiq.com jsou jedním z českých lídrů v oblasti ICT. 

„Můj názor je, že je důležité znát zdroj dat a snažit se rozlišovat kvalitu dat co nejdříve. Pokud nasadíme i velmi kvalitní a drahé technologie ve chvíli, kdy jsme zahlcení daty, účinnost takových řešení je menší. Doporučil bych se zaměřit i v datech spíše na prevenci (design), než na následné řešení (maintenance), říká Karel Krčmář.

Co je přesně internet věcí?

Internet věcí je široký pojem pro všechna zařízení připojená do sítě Internet. Mohou to být stroje, elektroměry, vodoměry, senzory teploty a vlhkosti v půdě, meteostanice a spousta dalších. Ano, mohou to být také lednice v domácnosti. (smích)

Jak se v průběhu let internet změnil? 

Výrazně narostl počet zařízení, která jsou připojena. Dnes je k Internetu připojeno téměř vše. Paradoxně, existuje i nový trend, a to je oddělení komunikace od Internetu, především z bezpečnostních důvodů. Například naše řešení, právě z důvodu bezpečnosti tímto směrem jde.

Stále více firem po celém světě využívá senzory napojené na internet věcí. Je to tedy výsada firem nebo je dnes více i koncových zákazníků? 

Naopak, koncových zákazníků, pokud tím myslíme retail, bude více. Téměř každý mobilní telefon je takový senzor napojený na Internet, všechny ty chytré hodinky, náramky…

Firmy většinou postupují velmi pragmaticky a nasazují senzory, které dokážou vrátit peníze do jejich pořízení a provozu vynaložené.

Senzory dokážou zjednodušit získávání dat a následně ušetřit náklady. Jak důležitá jsou dnes data?

Všichni slyšíme okolo nás, že data mají cenu zlata. Ano, ta správná data ji mají. Pak jsou však data, jejichž hodnota je spíše záporná. Důležité je tedy rozlišovat, která data nám pomáhají a která škodí.

Jak odlišit kvalitní data od těch nekvalitních?

To je otázka za milion. A obrovský business, zejména s nástupem AI. Můj názor je, že je důležité znát zdroj dat a snažit se rozlišovat kvalitu dat co nejdříve. Pokud nasadíme i velmi kvalitní a drahé technologie ve chvíli, kdy jsme zahlcení daty, účinnost takových řešení je menší. Doporučil bych se zaměřit i v datech spíše na prevenci (design), než na následné řešení (maintenance).

Nedávno jste spustili iniciativu AMIOT, jejímž cílem je urychlit nasazení nových technologií do praxe. Máte již nějaké výsledky?

Podařilo se nám vytvořit prostředí pro sdílení zkušeností mezi specialisty na LowPower IoT. Je stále tajemstvím, že v České republice jsou špičkoví vývojáři, kteří v této oblasti udávají trendy a konkurují těm nejlepším na světě. Podařilo se nám například pro firmu z USA uplatnit právě takové české řešení.

Co obsahuje vaše platforma miotiq?  

Miotiq je kompletní řešení pro připojení zařízení, která fungují roky bez toho, aby bylo nutné dobíjet nebo vyměnit baterie. Zařízení mohou komunikovat a být spravována prostřednictvím API. Je to nejefektivnější a nejbezpečnější platforma pro řešení využívající taková zařízení. Umí obsloužit potřeby vývojářů i společností, které potřebují desetitisíce funkčních zařízení.

Můžeme efektivnějším zavlažováním, inteligentními bójemi či dálkovým odečtem vody z vodoměru ušetřit náklady? 

Samozřejmě. Budou to jednak náklady na primární přírodní zdroje (například voda, elektřina v případě zavlažování), tak i další zdroje – lidské nebo životní prostředí, protože není třeba, aby se spaloval benzín či nafta při obsluze. U zavlažování je velmi zajímavé také to, že díky optimálním dodávkám vody je i porost kvalitnější a není potřeba tolik hnojiv a prostředků na ochranu rostlin.

Jakou budoucnost má internet věcí?

Zařízení IoT bude stále přibývat. Tempo instalací nových zařízení není tak rychlé, jak se před deseti lety předpovídalo. Jde však o zdravý růst přesahující 10 % ročně. Z pohledu odvětví nás po několika letech živelné expanze bude čekat konsolidace. IoT už vyrostlo a je z něj dospělá technologie.

Budou v budoucnu i lidé na dálkové senzory?

Ano. (smích) Již dnes jsou lidé na dálku řízení svými telefony a chytrými náramky, které jim říkají, kdy jíst, kdy spát a kdy se hýbat. Věřím, že lidé si do budoucna naleznou cestu k řešením, která budou ovládat oni a ne k řešením, která budou ovládat je.

Dokáže člověk v době techniky i relaxovat?

Rozhodně ano. Ti moudří to dokážou. Ti ostatní se moudrými dříve nebo později stanou také.

Děkuji za rozhovor.

Foto: Poskytnuto Karlem Krčmářem

Autor: Renáta Lucková