Josef Šelepa: Čipy byly „budoucností“ již v sedmdesátých letech minulého století

Josef Šelepa je předseda představenstva a generální ředitel TTC Holding a.s.. Společnost je technologickou a realitní skupinou, rodinnou firmou, které se od devadesátých let podařilo rozrůst do několika zemí světa a dnes ji tvoří třicítka společností.

„Čipy se používaly zejména ve výpočetní technice, telekomunikacích, kosmonautice a dalších vysoce specializovaných oblastech. Tehdy bylo možné si ještě občas opravit auto s pomocí běžných mechanických nástrojů, dnes jej ale bez funkčního čipu ani nenastartujeme. Čipy se tak staly nepostradatelnými téměř ve všech oblastech našeho života. Často se vyrábějí ve statisícových sériích, což velmi snižuje jejich cenu,“ říká Josef Šelepa.

Vaše firma vznikla z Výzkumného ústavu telekomunikací, který byl součástí tehdejšího koncernu TESLA. Někdy dříve jste řekl, že se tam soustředila intelektuální síla telekomunikačního průmyslu a že tam vznikala veškerá telekomunikační technika, která se v Československu vyráběla jak pro užití v československých spojích, tak hlavně pro vývoz. Platí to stále?

Když jsem v sedmdesátých letech nastoupil do Výzkumného ústavu telekomunikací, sdělil mi tehdy důrazně můj první šéf, abych si s pokorou uvědomil, že přicházím do Národního divadla telekomunikací. A skutečně, koncentrace vynikajících odborníků tam byla neuvěřitelná. Na všechny otázky mladého zvídavého inženýra se vždy našla odpověď. Ale pokud mluvíme o vývozu telekomunikačních zařízení, primárně jsme dodávali do všech koutů tehdejšího Sovětského svazu. Ve srovnání s vyspělými západními zeměmi jsme technologicky zaostává o 15 až 20 let.  Když se však podařilo vyvést něco mimo východní blok, byly základem vždy inovace a nápad. Jedním z nejlepších příkladů je pasivní radar TAMARA od tehdejší firmy TESLA Pardubice. 

Jste ve vedení firmy již 30 let. Jak se za tu dobu změnil z Vašeho pohledu obor telekomunikací?

Telekomunikace prošly za poslední desetiletí zcela zásadní proměnou díky digitalizaci. V první fázi, ještě v osmdesátých a devadesátých letech, šlo především o přeměnu analogového signálu na digitální. Tento proces měl za cíl zlepšit přenosové parametry signálů a umožnit nárůst přenosové kapacity, zejména v návaznosti na rozvoj optoelektroniky a optických kabelů. V této době však každý signál stále procházel vlastním přenosovým kanálem. V devadesátých letech a na počátku nového tisíciletí začaly hrát klíčovou roli datové protokoly, což vedlo k postupnému odklonu od přenosu jednotlivých signálů samostatnými kanálovými prostupy. Současně pokrok v oblasti optoelektroniky a bouřlivý rozvoj technologie integrovaných obvodů – čipů vedly k exponenciálnímu nárůstu přenosové kapacity. Výroba telekomunikačních komponent a zařízení se v té době přesunula z desítek středních renomovaných firem do několika globálních společností, jakými jsou Ericsson, Nokia, Huawei nebo Cisco. My se v této situaci koncentrujeme především na vývoj aplikací a specifických řešení pro obory, kde můžeme nejlépe uplatnit naše znalosti komunikační techniky. Jde zejména o energetiku a železnici.

Telekomunikace spojují svět. Kam všude expandujete?

Od převratu až do počátku dvacátých let tohoto století byl náš vývoz orientován zejména do tradičních oblastí zemí bývalého Sovětského svazu. V komunikačních systémech pro energetiku jsme dosáhli dobrých výsledků v Rusku, pro železnici zase na Ukrajině. Po ruské invazi na Ukrajinu jsme samozřejmě veškeré aktivity v Rusku ukončili. Na Ukrajině máme funkční dceřinou společnost, ale země nyní potřebuje především jiné produkty než nová komunikační zařízení pro železnici. A tak nyní míříme především do západní Evropy a na Střední východ. Klíčové trhy pro nás představují Německo, Španělsko, a Saudská Arábie.

Jak vidíte možnost digitalizace v ČR?

Zatímco v osmdesátých a devadesátých letech představovala digitalizace především převod analogového signálu na digitální, dnes má tento pojem zcela novou dimenzi. Analogový signál z přenosové cesty prakticky zcela zmizel a komunikační sítě jsou doslova zahlceny datovými digitálními signály. Například ve státní správě se přenos, skladování a efektivní organizace informací řeší pod dnes již okřídleným heslem „Neobíhá občan, obíhají data“. My sice také stavíme širokopásmové optoelektronické „dálnice“ pro přenos signálu ve státní správě, ale naše hlavní zaměření je na energetiku a železnici. 

V těchto oblastech se pod pojmem digitalizace skrývá především bezpečnost v nejširším slova smyslu a analytické zpracování obrovského množství dat generovaných různými systémy a senzory. Právě tato oblast se nyní dynamicky rozvíjí a jsem přesvědčen, že v krátké době přinese do energetiky a železniční dopravy obdobnou revoluci, jakou představovala před třiceti lety digitalizace v telekomunikacích. Na rozdíl od tehdejší doby dnes nemáme za vyspělými zeměmi prakticky žádné zpoždění a naším cílem je to, aby nás bylo v této oblasti dobře vidět. Potřebujeme k tomu více zanícených vůdčích osobností a mladých, angažovaných specialistů. Myslím si, že tady by měl více pomoci stát, a to zejména smysluplnou a rychlou transformací a větší podporou školství. Více techniků, programátorů a systémových integrátorů by nejen pomohlo v rozvoji klíčových pilířů digitalizace, ale také k novému nastartování naší ekonomiky, destabilizované pandemií Covid a geopolitickými konflikty posledních let. 

Je na digitalizaci a všeobecnou transformaci energie připravena přenosová soustava?

Energetickou transformaci spustilo a neustále zrychluje využívání stále většího množství malých obnovitelných zdrojů, jako jsou fotovoltaiky, větrné elektrárny, tepelná čerpadla a také baterie elektromobilů. Udržet stabilitu přenosové soustavy klade stále větší nároky na dokonalou znalost parametrů v celé energetické síti. Již dnes se implementují komplexní systémy pro měření, přenos, validaci a ukládání naměřených hodnot v energetických datových úložištích. Energetici sbírají data z domácích i podnikových elektroměrů a distribučních transformačních stanic. Tato data analyzují a na jejich základě zajišťují v reálném čase rovnováhu mezi výrobou a spotřebou elektřiny často za pomoci regulační energie poskytované agregátory flexibility. Naše společnosti ve skupině se aktivně na těchto procesech podílejí, a to ve spolupráci s ČEPS, ČEZ a E.ON. Zároveň se připravujeme využít naše zkušenosti a odborné znalosti i v dalších evropských zemích, kde můžeme přispět k úspěšné energetické transformaci. 

Jsou budoucností čipy? Na co všechno je možné je použít?

Čipy byly „budoucností“ již v sedmdesátých letech minulého století, kdy se používaly zejména ve výpočetní technice, telekomunikacích, kosmonautice a dalších vysoce specializovaných oblastech. Tehdy bylo možné si ještě občas opravit auto s pomocí běžných mechanických nástrojů, dnes jej, ale bez funkčního čipu ani nenastartujeme. Čipy se tak staly nepostradatelnými téměř ve všech oblastech našeho života. Často se vyrábějí ve statisícových sériích, což velmi snižuje jejich cenu. Také kvůli ceně se jejich výroba v posledních desetiletích přesunula hlavně do Asie. Pandemie covidu a nedávné geopolitické události však odhalily naši značnou zranitelnost, když dojde k přerušení dodavatelských řetězců. To se stalo jedním z hlavních podnětů pro Evropskou komisi, která vyhlásila ambiciózní plán zvýšit evropský podíl na celosvětové výrobě čipů z aktuálních 8 % na 20 % do roku 2030.

Využívali jste někdy dotace či investory ze zahraničí?

Dotace v řádu jednotek milionů jsme již několikrát využili k podpoře našich inovativních projektů s dlouhodobým zaměřením. Na začátku tohoto roku však naše brněnská firma Mycroft Mind získala významný grant ve výši 10 mil. EUR v rámci programu významných projektů společného evropského zájmu (IPCEI) v oblasti mikroelektroniky a komunikačních technologií. Grant byl společnosti Mycroft Mind přidělen ve velmi silné mezinárodní konkurenci jako jedné z 56 evropských a jedné ze dvou českých společností, konkrétně na projekt samoučícího autonomního systému na bázi umělé inteligence. 

Cílem projektu je vyvinout inteligentní moduly pro decentralizovanou energetiku, které budou schopny nejen měřit spotřebu a obousměrné průtoky elektrické energie, ale také předpovídat její průběh a optimalizovat spotřebu. Vyvinutý software, po ověření jeho účinnosti, bude vnořen do čipů, které následně pomohou řídit např. energetická společenství se sdílenými zdroji, bateriová úložiště, dobíjecí stanice a také poskytovat data pro celkové řízení energetických sítí. 

Úspěch projektu předpokládá úzkou spolupráci se všemi účastníky energetického trhu – distributory, agregátory flexibility, energetickými komoditami, průmyslovými podniky, výrobci měřidel, distributory komponent a samozřejmě s výrobci čipů. V této oblasti se chceme orientovat zejména na spolupráci s rožnovskou společností ONSEMI a tchajwanskou TSMC v Drážďanech, se kterou jsme již letos v srpnu podepsali memorandum o spolupráci. Chceme tak přispět k ambicióznímu záměru Evropské komise výrazně navýšit výrobu čipů na území Evropy.

Budeme se v budoucnu domlouvat telepaticky?

Odpověď na tuto otázku rád přenechám zasvěcenějším. Nicméně, my jsme na tuto možnost již připraveni. Pomohl nám k tomu pan Zdeněk Svěrák, který na jedné naší společné akci s Centrem Paraple s úsměvem navrhl, abychom naši společnost TTC TELEKOMUNIKACE přejmenovali na TTC TELEPATIE.

Co se Vám vybaví, když se řekne, že bez spojení není velení?

Možná vás moje odpověď překvapí, ale když slyším „bez spojení není velení“, vzpomenu si vždy na nepříjemný pocit ze starého a tuhého vojenského mundúru, který nepříjemně štípal na nohách. Ten jsem před mnoha léty oblékal týden co týden na vojenské katedře ČVUT v Praze, kde jsme se pilně učili navazovat spojení na starých radiostanicích používaných armádami Varšavské smlouvy. Později ve Výzkumném ústavu telekomunikací jsme dostali za úkol vyvinout multiplexní část nového radioreléového pojítka právě pro tyto armády. Naštěstí jsme jej vyvinuli ve spolupráci s TESLA Hloubětín až po revoluci, v první polovině devadesátých let. A já jsem hrdý na to, že toto radioreléové pojítko pro Armádu ČR zajišťuje spojení – a tedy i velení – až do dnešních dní.

Jak vidíte budoucnost vaší skupiny?  

Skupinu TTC dnes tvoří více než 30 firem, které v minulém roce dosáhli souhrnného obratu 2,5 mld. Kč a nárůstu tržeb téměř o jednu miliardu korun oproti předchozímu období. Díky dobrým hospodářským výsledkům můžeme pokračovat v naší strategii rozvoje. Jde především o vývoj nových technologických řešení pro zákazníky v energetice a posílení pozice ve vývoji a dodávkách komunikačních a bezpečnostních řešení pro železniční dopravu. 

V rámci skupiny vzniklo silné seskupení firem, které je již dnes schopno nabídnout provozovatelům přenosových a distribučních sítí i dalším licencovaným subjektům komplexní technologická řešení nezbytná pro přechod k decentralizované energetice a k zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektrické energie.

V dodávkách pro železniční dopravu se soustředíme nejen na tradiční komunikační a bezpečnostní řešení, ale máme významné ambice podílet se na rozvoji kritické železniční infrastruktury. Na půdě Evropské asociace železničního průmyslu UNIFE aktivně spolupracujeme na standardizaci nového mobilního železničního komunikačního systému, který bude plně využívat technologických možností 5G sítí. Vývoj aplikací pro kritickou infrastrukturu na mobilních sítích připravujeme nejen na železnici, ale také ve státní správě, energetice apod.

Realitní sektor tvoří také významnou část vašich aktivit?

Vlastníme a spravujeme nemovitosti s tržní hodnotou přesahující 1,5 mld. Kč, což zahrnuje kanceláře, výrobní a technologické prostory s celkovou plochou zhruba 90 000 m².  Ve spolupráci realitní a technologické části Skupiny TTC nyní realizujeme významný projekt technologického centra OXYMA v nově vznikajícím Technologickém parku Malešice. V rámci centra OXYMA koordinujeme vznik BRAIN CONNECT Prague, konsorcia sdružující české i zahraniční firmy, univerzity, municipality a inovační centra. Záměrem je vytvoření významného evropského inovačního ekosystému zaměřeného na novou energetiku, dopravu, datovou analytiku a průmyslové startupy.

Jaké jsou vaše plány v zahraničí?

Jak jsem již zmínil, nezůstáváme pouze v České republice a na Slovensku, ale snažíme se o expanzi především do západní Evropy. Letos jsme v Německu založili dceřinou společnost TTC Germany, kterou vnímáme jako vstupní bránu na další evropské trhy. Cílem je rozšířit prodej našich řešení nejen v západní Evropě, ale i na Středním východě. O naše produkty projevil zájem například největší španělský distributor energií, společnost Iberdrola, a také státní energetická firma SEC ze Saudské Arábie. Aktivně vyhledáváme také nové akviziční příležitosti. Jednání již probíhají a věříme, že první významnou akvizici v Německu uskutečníme ještě letos. Přinášíme na trh produkty a řešení s vysokou přidanou hodnotou, daří se nám zlepšovat hospodářské výsledky a do budoucna hledíme s optimismem.

Děkuji za rozhovor.

Foto: Poskytnuto Josefem Šelepou

Autor: Renáta Lucková