Josef Kořenek: Velehrad – zde jsou naše kořeny

Rozhovor s JOSEFEM KOŘENKEM, tajemníkem Dnů lidí dobré vůle na Velehradě.
Jak vznikla myšlenka pořádání Dnů lidí dobré vůle na Velehradě?
Tato myšlenka zrála několik let. Hlavním impulsem byla odpověď na otázku, co by dělal sv. Metoděj v dnešní době…Představme si jej jako velkého organizátora, původně vlastně vojáka…Můžeme říci, že jsme v podobné situaci jako on tehdy, a hledáme cesty, jak nádherné poselství evangelia přiblížit dnešnímu člověku.
Když v roce 2000 vyhlásil papež Jan Pavel II. Velké jubileum roku 2000, a s tím spojené akce, kdy zval na pouť do Říma celé široké spektrum společnosti – od dělníků přes lidi od cirkusů  až po akademické pracovníky, tak to byl další silný impuls. Klíčovým člověkem v celé myšlence je olomoucký arcibiskup Jan Graubner, který velmi citlivě naslouchá znamení doby a doslova „otevřel dveře a pozval všechny lidi dobré vůle na Velehrad“.
Velehrad navštívila řada významných osobností nejen z církevního prostředí. Která z nich na vás udělala největší dojem a na kterou nejraději vzpomínáte?
To je trochu těžká otázka. Všichni, kdo přijdou, připutují na Velehrad, jsou před Pánem Bohem důležití. Myslím si, že Velehrad je jedno z mála míst, kde se nějaké rozdíly úplně stírají…Ano, někdo má ze zákona třeba nějakou ochranu, případně doprovod, někdo znamená více v oblasti hudby nebo sportu, ale ta atmosféra, která je na Velehradě, buduje mimořádné setkání a vztahy, které se zde vytváří.
Osobně rád třeba vzpomínám na nadšení dětí, kteří jsou oceněni za své výkresy v naší soutěži, nebo vozíčkáře, kteří berou Dny lidí dobré vůle jakou svou rodinnou záležitost. A pokud se zde setkají s Anselmem Grunem, Jaromírem Jágrem, armádním generálem Emilem Bočkem nebo panem arcibiskupem, je určitě pro všechny zúčastněné velmi obohacující a všichni si mají navzájem co dát.
Co pro vás osobně znamená Velehrad? 
Od dětství jsem zde putoval s rodiči. Na Velehrad a na Svatý Hostýn. Na Velehradě jsem se seznámil s mou ženou. Celé roky zde jezdíme i s našimi dětmi (samozřejmě i na Svatý Hostýn). A vše se ještě umocnilo studiem a přípravou výstavy k výročí Antonína Cyrila Stojana. Reflexe, co pro něj Velehrad znamenal – on vše inicioval, organizoval, rekonstruoval… A můžeme říci – on stál na prahu podoby současných Cyrilometodějských oslav, kde se snažíme držet „stonajovský rozměr“…(Stojan zajistil při oslavách na Svatém Hostýně ohňostroj, telefonní spojení, přehlídku dechovek….)
A když vidím, kolik energie vydal současný olomoucký arcibiskup Jan Graubner do rekonstrukce a oprav Velehradu (ale i Svatého Hostýna) a vše se podařilo skutečně  kvalitně zrealizovat, jsem šťastný, že mohu být tak tak blízko těmto mimořádným událostem a propojení v našich dějinách.
A pokud půjdu od osobní roviny k té obecné – asi stačí jedna věta. Zde jsou naše kořeny.

Každá taková akce je spojena s velkou a důkladnou přípravou. Kdy začíná příprava na další ročník? Již v době, kdy končí ten předchozí?
Mohu uvést příklad zrovna z letošního roku. Již 5. července odpoledne, po Národní pouti, jsme měli první pracovní poradu s Jiřím Pavlicou na Velehradě, kam bude směřovat příští ročník….A následující dny – 6. a 7. července volali další a další se svými impulsy, návrhy, nápady….Trochu mě opět pozitivně překvapilo…
Loni se konala akce za velmi přísných bezpečnostních a epidemiologických opatření. Letos to bylo již více otevřené a byl to krok k návratu do normálního stavu. Jak vidíte tyto dva ročníky zpětně vy?
Jako velkou naději. Naději, co vše se v naší zemi v této mimořádné situaci zvládlo, kolik lidí bylo ochotno se nasadit pro druhé v nelehkých a nejistých situacích, a kdo všechno byl ochoten sloužit v první linii. A samozřejmě jsem měl radost, že všem můžeme právě na Velehradě poděkovat.
Cyrilometodějské slavnosti na Velehradě jsou jistou ukázkou spolupráce církve, státu a i komerčních firem. Jak těžká a složitá je z vašeho pohledu tato spolupráce? Je velký problém to skloubit?
Ano, jedná se o státní svátek a současně církevní slavnost. Snažíme se o kooperativní pohled – 4. července, v předvečer státního svátku ČR přijede asi více lidí, kteří jsou hledající a svůj život věnují činnosti pro náš stát – v rovině parlamentní, krajské či obecní. Snažíme se připravit prostor, aby se mohli všichni zamyslet nad službou společnosti v této oblasti.
Všichni máme jeden cíl, každý ale působíme v jiné oblasti a je důležité, abychom spolupracovali. Právě v souvislosti se státním svátkem ČR buď pověřený zástupce vlády nebo kraje zdraví přítomné na Velehradě, abychom ještě víc zdůraznili význam spolupráce.
Následující den – 5. července, kdy je církevní slavnost sv. Cyrila a Metoděje, přichází spíše ti, kteří mají již dar víry….Je zajímavé, že třeba v letošním roce přišlo desítky a desítky starostů (arcibiskup Stojan, jehož výročí jsme připomínali je čestným občanem ve 100 obcích a městech), zástupci akademického sektoru, neziskových organizací, podnikatelů…
Na Velehradě byla vyhlášena nástupce arcibiskupa Stojana,  arcibiskupem Janem Graubnerem iniciativa „Doprovázejme politiky modlitbou“. Právě na Velehradě, kde hovoříme o kořenech naší státnosti, je nutné hovořit i o tomto rozměru.
A jak řekl na letošní mši svaté na Velehradě pan kardinál Duka:  „… a pokud prapory státu a církve budou vlát z věží Velehradu, tak budeme svobodní…“
Jak těžké je hledat komerční subjekty na takovou akci?
Je to jedna z těch těžších věcí v rámci celého projektu, ale zase – když předkládáme celkový koncept, jaký má projekt význam pro naši vlast, tak vždy vše dopadne tak, jak má…
Dny lidí dobré vůle jsou také zaměřené na charitativní pomoc. Jak těžké je vybrat komu přímo pomoci a jak celý večer koncipovat?
Ten charitativní rozměr je v rámci Večera lidí dobré vůle sekundární, spíše terciární, protože Večer lidí dobré vůle má také rovnocenný vzdělávací a hudební rozměr. (Letos měli např. premiéru dvě nové skladby Jiřího Pavlici, proběhly vernisáže několika výstav atd.). Pokud bychom připravovali jen benefiční večer, program by měl trochu jiný koncept.
Zasahujete také do scénáře ohledně koncertu pro Dny lidí dobré vůle? Jak těžké je vybrat umělce pro tento večer?
Ten proces je velmi dlouhý, má různé fáze, kdy se předkládají návrhy, dochází doslova ke zrání návrhů, posléze k oslovení jednotlivců a k realizaci hlavní myšlenky. Všichni, od České televize přes produkční agenturu až po Český rozhlas přistupují k celému projektu s velkou citlivostí a empatií. Společně hledáme a modlíme se, a modlí se také za nás. Děkuji klariskám ve Šternberku, které s námi jdou od počátku. Snažíme se, aby vystoupení nebylo pro umělce „jen jedno z dalších vystoupení“, ale aby bylo duchovním obohacením a zastavením se i pro ně. A ze zkušenosti mohu říci, že tomu tak skutečně, ve většině případů,  bývá…
V roce 1985 bylo na Velehradě slyšet pukání ledů. Vláda tehdy odmítla vyslyšet hlasy věřících, kteří se dožadovali pozvání papeže Jana Pavla II. Na moravský Velehrad přijelo v roce 1985 nebývalé množství, snad čtvrt milionu, věřících z Moravy, Čech a hojně také ze Slovenska. Rozhořčeným pískáním reagovali na pokus o politickou propagandu tehdejšího ministra kultury Milana Klusáka a některých dalších zástupců státní správy. Byla to předzvěst Sametové revoluce. Jak moc tento historický odkaz zavazuje?
Zcela zásadně. Nebyla to ale jediná důležitá událost na Velehradě…Letošní oslavenec, tehdy ještě kněz Stojan již za Rakouska-Uherska organizoval první velké poutě na Velehradě, které měli velké problémy s tehdejšími četníky a vnímáním významu Velehradu tehdejšího státního útvaru. Dokonce byla uměle vytvořena informace o nakažlivé chorobě, dnes bychom řekli „fake-news“ na základě které byly omezeny tehdejší poutě…
A po vzniku republiky se první Národní pouť konala na Velehradě (vše organizoval opět Stojan). Po Mnichovské dohodě byla jedna z největších poutí opět na Velehradě (než byly poutě zakázány), po skončení 2. světové války Národní pouť opět na Velehradě…Takže je to něco přirozeného. Myslím si, že motto „Zde jsou naše kořeny“ je zcela na místě.
Dnes slavnosti začínají Modlitbou za vlast. A jak jsem uvedl výše – v letošním roce, u příležitosti výročí Antonína Cyrila Stojana pan arcibiskup vyhlásil iniciativu Doprovázejme politiky modlitbou.
Na co je možné se těšit v příštím roce?  
To promýšlíme, celý večer se začne budovat, stavět na důležitých výročích pro naši zemi. Z těch se vychází a na ně navazují jak interpreti, tak také další projekty a subprojekty.
Foto 1: Poskytnuto Josefem Kořenkem
Foto 2+3: Renáta Lucková (Velehrad – Dny lidí dobré vůle na Velehradě – 2021)
Zdroj: Pavel Veselý