Rozhovor s Jiřím Sauerem a Kateřinou Novotnou, lídry programu Deloitte Technology Fast 50.
Jiří Sauer (JS) je partnerem v oddělení Audit & Assurance společnosti Deloitte Česká republika. Specializuje se na poskytování služeb, především americkým společnostem, a klientům v oblasti technologií, médií a telekomunikací. Je lídrem soutěže Deloitte Technology Fast 50 Central Europe, která každoročně oceňuje nejrychleji rostoucí technologické firmy a zastřešuje komunitu těchto firem.
Kateřina Novotná (KN) je partnerka daňového a právního oddělení poradenské společnosti Deloitte. Zaměřuje se hlavně na technologické, telekomunikační a mediální firmy. Zároveň je zodpovědná za českou část programu Deloitte Technology Fast 50 Central Europe, která hledá nejrychleji rostoucí technologické firmy ve střední Evropě. Kateřina je členka Komory daňových poradců ČR.
„Zatímco typický evropský start-up buduje firmu na domácím trhu, následně proniká na trhy sousední, a americký trh je pro něj často jen přáním, americké firmy automaticky plánují uspět simultánně doma v USA i mezinárodně. S expanzí se pak pospíchá především na asijský trh, ten evropský je zajímavý, ale ne klíčový. Možnosti jsou samozřejmě také rozdílné,“ říká Jiří Sauer.
„Prakticky pro všechny Fast 50 společnosti je český rybníček malý a od začátku podnikání řeší expanzi do zahraničí. Tam však mnohdy naráží na složitosti právních, daňových a regulatorních povinností. Dost často vidíme, že mladé společnosti tyto povinnosti opomíjejí, což jim následně může způsobit nemalé komplikace,“ říká Kateřina Novotná.
Jste lídrem soutěže Deloitte Technology Fast 50. Co je cílem soutěže?
JS: Cílem je objevit a podpořit nadějné technologické společnosti, ať už se jedná o startupy nebo zavedené technologické firmy. Jejich potenciál hodnotíme pomocí růstu v obratu. Ten je pro nás nejspolehlivějším možným ukazatelem toho, jak danou firmu oceňuje trh a jak moc ji věří zákazníci. Růst obratu se navíc dá férově porovnávat napříč obory nezávisle na velikosti firmy.
KN: Většina firem se k nám hlásí sama, některé ale oslovujeme sami. Za téměř 25 let co Fast 50 funguje, se nám tak podařilo objevit ty nejlepší firmy na trhu ještě před tím, než se o nich začalo psát v médiích. To je zároveň jednou z přidaných hodnot celého Fast 50 – podpořit začínající nadějné projekty. Naším cílem totiž není pouze pořádat soutěž, ale vytvářet komunitu firem, které se navzájem inspirují, spolupracují a přispívají k lepšímu podnikatelskému prostředí v České republice.
Jaké již byly oceněny nejrychleji rostoucí technologické společnosti? A v jakých oborech?
KN: Řada společností, které programem Fast 50 prošly, jsou dnes světovými hráči. Mezi ty největší patří Kiwi.com, Průša Research, FTMO, DoDo, STRV, Driveto a mnoho dalších. Nové firmy, které svůj byznys a jména teprve budují, jsme tak schopni s těmito úspěšnými firmami propojit a vytvářet ekosystém, který pomáhá všem.
JS: Oborové zaměření firem, které se v žebříčcích umísťují, se mění v čase. Před dvaceti lety vyhrávaly firmy poskytující připojení k internetu. Takovou společností byla například firma Aliatel, která umožňovala se k internetu připojit pomocí softwaru, který posílala klientům na disketě, resp. CD. Později byly úspěšné firmy vyvíjející software na zakázku. Pak nastoupilo období e-commerce. Zítra to může být zase něco jiného. Je to součást změny, kterou je fascinující sledovat.
Jak si vede v technologiích, region střední a východní Evropy v porovnání se světem?
JS: Záleží samozřejmě na tom, s kým se porovnáme. Ve srovnání s USA, Izraelem, případně jihovýchodní Asií stále zaostáváme. Zejména Izrael by pro náš region mohl být vzorem v tom, jak má stát přistupovat k rozvoji celého technologického odvětví. Při srovnání se zbytkem Evropy se ale region střední Evropy nemá za co stydět. České, polské, rumunské, pobaltské i další společnosti dokážou uspět nejen v západní Evropě, ale také globálně. Dobrou zprávou je, že to je nejen díky nižším cenám, ale hlavně díky kvalitě jejich nápadů. Productboard, GitLab, Bolt, UiPath, Rimac a mnoho dalších firem pochází právě z našeho regionu a jsou už známé celosvětově. Česká e-commerce nastavuje standardy kvality v Německu, Rakousku i v dalších zemích.
KN: Myslím, že výsledky naší soutěže dokazují, že Česká republika i region CE si vedou v posledních letech velmi dobře. Procentní nárůst obratu, který je v naší soutěži hlavním hodnoceným kritériem, každý rok láme rekordy. Na druhou stranu, jak uvedl Jirka, je stále je mnoho zemí, které jsou před námi. Příští týden se s vybranými Fast 50 chystáme na Learning expedici do Tel Avivu, tak se těším na inspiraci, kterou tam načerpáme. Podobných akcí organizujeme každoročně více.
Jak jsou na tom české technologické firmy?
JS: Ve srovnání s některými jinými evropskými zemi, si naše technologické společnosti vedou skvěle. V rámci regionu střední Evropy to pozorujeme i na výsledcích samotné soutěže Fast 50, kde vyhodnocujeme růst firem z 18 zemí. I přes tuto velkou konkurenci vyhrály české firmy mezi lety 2015 a 2022 celkem pětkrát. To poukazuje na určitou změnu v porovnání s dlouhodobým trendem, kdy vyhrávaly zejména polské firmy. Významnými hráči jsou, ale i Rumunsko, Maďarsko a Litva. Doposud český úspěch stál zejména na software a e-commerce. V ostatních zemích se už prosazují spíše fintechy, big data firmy, případně AI společnosti. Bude zajímavé sledovat, jak zareaguje na tento vývoj český byznys.
KN: Relativní sílu českých firem pozorujeme i na počtu přihlášek do soutěže. Z pěti set firem, které hodnotíme, bývá zpravidla okolo sto padesát společností z Česka. To je vzhledem k velikosti ČR a konkurenci dalších 17 zemí poměrně slušné zastoupení.
V letech 2009 až 2011 jste působil v kanceláři Deloitte v kalifornském San Jose. Jaký je podle vás rozdíl mezi Evropou a Amerikou?
JS: San Jose, Silicon Valley a celá Kalifornie jsou místy, která přitahují ty nejlepší v nejrůznějších oborech. Konkurence je proto obrovská. Tomu odpovídá pracovní nasazení, které je v rámci tradičních i tech firem enormní. Rozdílné je ale především myšlení a mindset. Zatímco, typický evropský start-up buduje firmu na domácím trhu, následně proniká na trhy sousední a americký trh je pro něj často jen přáním, americké firmy automaticky plánují uspět simultánně doma v USA i mezinárodně. S expanzí se pak pospíchá především na asijský trh, ten evropský je zajímavý, ale ne klíčový. Možnosti jsou samozřejmě také rozdílné. V USA nabízí obrovský trh s 350 miliony zákazníky a VC investice do 50 milionů dolarů většinou nevzbudí větší zájem. Když dosáhnete 10 milionů platících uživatelů, možná uspořádáte malou firemní párty. Z mého pohledu se v Silicon Valley podařilo koncentrovat bezprecedentní množství know-how, znalostí, kapitálu a skvělých lidí, jako nikde jinde na světě.
Jste členem Institutu certifikovaných účetních v Anglii a Walesu. Co to pro vás znamená?
JS: ACA členství představuje příjemný benefit. ICAEW je téměř 150 let stará instituce, která velmi dbá na náročnost přijímacího procesu, na dosaženou úroveň kontinuálního vzdělávání a hodnotí také váš další osobní rozvoj. Ještě radši jsem za to, že jsem také plně kvalifikovaným CPA v Kalifornii a de facto ve Spojených státech. Díky CPA a jejich požadavkům na další vzdělávání si držím kontakt s americkým trhem a legislativou. Obecně platí, že získat CPA je mimo USA stále velmi obtížné.
Říkáte, že čeští podnikatelé uvažují velkoryseji a v souvislostech, nemohou spoléhat na velikost trhu. Je to jen velikostí trhu?
JS: České podniky fungují v rámci společného evropského trhu. Ten představuje největší prostor volného obchodu na světě. Na druhou stranu je pravda, že co se možností týče, za tím americkým zaostává. Ať už v Česku či jinde, společným jmenovatelem úspěšných firem je kvalitní produkt. Kvalitní produkt totiž nezná hranice mezi státy, a dokážou ho ocenit všude. FTMO vyvinulo platformu pro tradery a zákazníky, tak dnes má v Evropě, USA, v Asii, i v Africe. Na 3D tiskárnách od Prusa Research tisknou také lidé po celém světě.
KN: Prakticky pro všechny Fast 50 společnosti je český rybníček malý a od začátku podnikání řeší expanzi do zahraničí. Tam však mnohdy naráží na složitosti právních, daňových a regulatorních povinností. Dost často vidíme, že mladé společnosti tyto povinnosti opomíjejí, což jim následně může způsobit nemalé komplikace.
Co českým podnikatelům podle vás nejvíce chybí?
KN: Obecně si myslím, že Česká republika je na tom dobře. Co by však mladé firmy určitě ocenily, je zavedení zaměstnaneckých opčních plánů, které na západě již mezi startupy běžně fungují, zatímco u nás teprve čekají na legislativní úpravu. Přitom, tento institut motivuje zaměstnance a firmám tak pomáhá udržet si talentované lidi. Vzhledem k absenci zákonné úpravy proto mladé firmy u nás zatím přistupují k tzv. fantomovým podílům, které mají plnit funkci zaměstnaneckých akcií, ale nemají tak silný a dlouhodobý motivační efekt.
JS: Častým problémem je i nábor talentů. Pokud firma chce získat ty nejlepší zaměstnance, musí často oslovovat lidi ze zahraničí. Protože ale u nás imigrační proces trvá zpravidla několik měsíců, nábor talentů ze zahraničí to značně omezuje. Pokud totiž člověk z ciziny vybírá mezi několika nabídkami, rozhodne se přirozeně pro tu, která nevyžaduje zdlouhavé handrkování s místními úřady.
Jak je na tom podle vás Česká republika v oblasti nových technologiích?
JS: V mnoha oborech, jako například vývoji software a e-commerce jsme evropská špička, která dokáže plně konkurovat velkým světovým hráčům. Nové technologie jako biotech, fintech, AI a další vidíme vznikat především v jihovýchodní Evropě. Jako by tamní společnosti vynechaly jednu fázi vývoje a naskočily rovnou na nové trendy. České firmy proto čeká nelehká práce se v této oblasti prosadit. Na druhou stranu, máme u nás dobré příklady, jako DIANA Biotechnologies nebo Stimvia, které se například biotechu věnují. Velmi dobře mají našlápnuto Flowbox a Woltair, kteří pomáhají efektivně hospodařit s energiemi. Mými oblíbenci jsou společnosti věnující se šetrnému zemědělství jako Apis Innovation anebo Varistar. Základ máme dobrý, trh si vše už pak sám přebere.
KN: Řekla bych, že stále lépe a lépe. To dokazuje i zvýšený zájem investorů o české technologické firmy, což napomáhá jejich růstu a rozvoji. Dle mého názoru, zde klíčovou roli hraje vzdělávání v oblasti technologií. Zrovna před pár dny jsem se byla podívat na Smíchovské střední průmyslové škole a byla jsem z té návštěvy úplně nadšená. Mají zde vlastní technologický hub a studenti mají výuku jen čtyři dny v týdnu, pátý den se věnují vlastním projektům zaměřeným na nejnovější technologie. Vývoj technologií je tak rychlý, že studenti třetího ročníku učí druháky. Založili zde také IT Akademii, která propojuje studenty a firmy. Z těchto projektů mám opravdovou radost.
Jak se podle vás na tom projeví současná krize?
JS: V souvislosti s energetickou krizí lze očekávat, že porostou firmy jako Flowbox nebo Woltaire, které se hospodařením s energiemi zabývají. Obecně vzato lze říct, že obstojí zejména firmy, které mají jasný plán růstu, jsou finančně zdravé a jejich produkt má reálnou přidanou hodnotu. To jsou zároveň kritéria, která se s příchodem krize stala ještě důležitější pro venture kapitálové investory.
KN: Zároveň, ne pro všechny firmy představují nepříznivé makroekonomické podmínky problém. V praxi vidíme, že mnoha technologických firem se krize vůbec nedotkne a některé společnosti ji dokonce dokážou využít k dalšímu růstu. Příkladem může být loňský vítěz soutěže FTMO, který během pandemie zaznamenal zdaleka nejrapidnější růst, nebo DIANA Biotechnologies.
Jak je dnes těžké být auditor?
JS: Téměř v každém žebříčku profesí, které nahradí AI, je naše profese poměrně vysoko, být dnes auditorem tak představuje hodně přemýšlení o vlastní budoucnosti. Neustále se učit, jak být efektivní a pro trh relevantní. Dávno nestačí znát účetní předpisy a vědět, na který řádek výkazů ta či ona položka patří. Klienti dnes u nás hledají vysoce sofistikovaná řešení, pro která sestavujeme multidisciplinární týmy. Bez zapojení IT, právníků, expertů na daně, valuace, forenzního šetření a mnoha dalších byznysových expertů se neobejdeme. Přestože na konci vždy vydáváme výrok týkající se účetní závěrky klienta, způsob naší práce a jak se k závěru dostaneme, je zcela jiný než před lety. Na první místo se dostávají i u nás technologie, projektový management a budování vztahu s klientem. Už neplatí, že s klientem pracujeme dva tři týdny a pak se rok nevidíme. S našimi klienty jsme v neustálém těsném kontaktu, pravidelně řešíme jejich byznys, plánované transakce a pro nejvyšší management jsme často těmi prvními, komu v případě potřeby zavolají s dotazem anebo prosbou o pomoc.
Co vás baví jako auditora, když nejste auditor?
JS: Nedávno jsem si uvědomil, že moji rodiče byli z našich předků jediní, kteří celý život pracovali pro zaměstnavatele. Jak z jedné, tak z druhé strany rodiny jsme vždy podnikali a ostatní zaměstnávali. Tento přirozený vývoj byl přerušený komunismem a já na něj teď snažím navázat. V pozici partnera v Deloitte jsem s ostatními partnery, jako například s Katkou, majitelem společnosti. Vnímám se tak především jako podnikatel, který má na starosti rozvoj firmy, růst našich kolegů, vztahy s klienty a vše, co k podnikání patří. Ano, audit je stále více regulovaný byznys, co se týče kvality, na druhou stranu jde o typické B2B. Na Deloitte je fascinující to, že se můžeme naplno věnovat i jiným projektům než jen hlavnímu klientskému portfoliu. Takto jsme s Katkou před lety uchopili i Fast 50. Přestože jsme stále ještě na začátku, podařilo se nám program přetvořit ve funkční platformu, která spojuje lidi, firmy a pomáhá jim uspět. Je skvělé pomáhat na svět novým vztahům, produktům a přátelstvím. Neskromně si dovolím říct, že bez Fast 50 by hodně z nich, které bereme jako samozřejmé, nevzniklo.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Jiřím Sauerem a Kateřinou Novotnou
Autor: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
