Jiří Pos: Letiště Václava Havla Praha je nezastupitelnou vzdušnou bránou do České republiky

V letech 2014 až 2015 působil poté v Českém Aeroholdingu jako člen představenstva. Po odchodu rozvíjel své soukromé podnikatelské aktivity, zejména v oblasti civilního letectví a cestovního ruchu. V letech 2019 až 2021 působil také jako jednatel společnosti Letiště Karlovy Vary. Do společnosti Letiště Praha, a.s. se vrátil po sedmi letech v srpnu 2021, kdy byl zvolen do čela představenstva.
„Leteckou dopravu, a s tím související činnosti, poškodila pandemie koronaviru a její důsledky snad nejvíc ze všech odvětví. Česká republika společně s Finskem a Velkou Británií byla v letectví dokonce vyhodnocena jako nejvíce postižená v rámci Evropy,“ říká Jiří Pos.
Rozhovor s JIŘÍM POSEM, předsedou představenstva Letiště Praha, a.s.
V srpnu 2021 jste byl zvolen do čela představenstva Letiště Praha. Je to váš návrat po 7 letech a zároveň byl v době covidové pandemie. Jak velká to byla pro vás výzva?
Asi největší výzva v mém životě. Docela dlouho jsem se rozmýšlel, zda se do výběrového řízení přihlásit. Nakonec ale zvítězilo přesvědčení, že mám Letišti Václava Havla Praha stále co nabídnout. Jsem rád, že se podařilo znovu nastartovat velmi aktivní komunikaci s našimi klíčovými partnery, tedy leteckými společnostmi, pro které jsme připravili mimořádné pobídky pro postcovidovou obnovu provozu. Začali jsme pracovat na zlepšení atmosféry ve firmě, po tak dlouhém útlumu bylo a je potřeba pozdvihnout náladu a dát lidem vědět, že je každý na svém místě důležitý atd.
Velkou část svého profesního života jste strávil v ČSA. Jak na ta léta vzpomínáte?
S pokorou, pracoval jsem v národním dopravci na různých pozicích dvě desítky let. Prakticky vše, co umím, jsem se naučil u ČSA. Pro mne a mou rodinu je to i srdeční záležitost.  V Českých aeroliniích pracovala moje maminka, ještě tam dosud působí i moje manželka.
V jakém stavu se teď nachází Letiště Praha a.s.?
Takovou situaci, ať už u Letiště Praha, či u ostatních provozovatelů mezinárodního letiště, si nikdo nedokázal představit. Leteckou dopravu, a s tím související činnosti, poškodila pandemie koronaviru a její důsledky snad nejvíc ze všech odvětví. Česká republika společně s Finskem a Velkou Británií byla v letectví dokonce vyhodnocena jako nejvíce postižená v rámci Evropy. Loni se začala karta obracet, i díky českým turistům jsme překročili 4,4 milionů odbavených cestujících a letos se chystáme atakovat hranici 10 milionů přepravených pasažérů. Již v roce 2021 jsme dosáhli mírného provozního zisku a letos se přiblížíme k pomyslné černé nule.
Jaký je odhad počtu cestujících pro příští léta? Kdy počítáte do budoucna s návratem na čísla roku 2019, kdy letištěm prošlo rekordních 17,8 milionu cestujících? Je to vůbec možné?
Vycházíme z našich analýz, ale také z propočtů mezinárodních organizací jako je ACI Europe, Eurocontrol a v neposlední řadě zohledňujeme plány výrobců letadel. Podle této predikce bychom se na rekordní čísla z roku 2019 měli vrátit nejpozději v roce 2026.
Není to pro manažera zoufalá pozice, je mnoho neznámých?
Naopak je to velká výzva. Baví mě společně s kolegyněmi a kolegy hledat nová řešení, přemýšlet tzv. „out of box“. Asi by mě nebavilo řídit firmu, kde je všechno dané a rigidně nastavené. To se ale netýká zajištění vysoké úrovně bezpečnosti a provozní spolehlivost, tam jsou jasně nastavená závazná pravidla a prostor pro kreativitu je logicky omezený.
Jak vidíte možné chystané investice paralelní ranvej a výstavba nového terminálu, papírově výrazné rozšíření terminálu T2?
Tyto investice budou ve střednědobém horizontu potřeba, už jsem zmínil predikci nárůstu počtu cestujících. Aktuálně připravujeme aktualizovanou koncepci rozvoje kapacit pro MF ČR, tedy našeho akcionáře. Představíme ji na podzim letošního roku.
Kdy bude nová dráha?
Podle aktualizovaného harmonogramu po roce 2030, nicméně ve hře je hodně neznámých, na které jako investor nemáme vliv. Např. se jedná o stanovisko ke kasační stížnosti, týkající se zrušení části ZÚR Středočeského kraje, kterou jsme podali před rokem a půl, a doposud nemáme vyjádření.
Část Prahy 6 a Prahy 17 je výrazně zasažena hustým leteckým provozem a hlukem nízko přistávajících i odlétajících letadel. Budete v nejbližší době s tím něco dělat?
Zde je systémovým a jediným možným řešením zprovoznění paralelní dráhy. V tuto chvíli máme nastavený preferenční systém využití stávajících drah, kdy ta vedlejší, jejíž letové koridory vedou nad zmíněnými částmi Prahy, je využívána pouze v nejnutnějších případech, při vynucených opravách na hlavní dráze nebo v jejím okolí.
Které investice do nových technologií budete naopak revidovat?
Nejde o revizi, ale o aktualizace harmonogramů, kdy a jaké moderní technologie, jako například biometriku, budeme potřebovat.
Jaká je budoucnost pražského letiště?
Z mého pohledu úspěšná. Děláme proto maximum. Letiště Václava Havla Praha je nezastupitelnou vzdušnou bránou do České republiky a místem odletu většiny tuzemských cestujících. Máme za sebou pětaosmdesátiletou historii, která hodně zrcadlila dění v České republice i ve světě. Věřím, že pražské letiště má před sebou další růst a rozvoj a přispěje tak i k úspěchu naší země.
Má smysl takto hustá síť regionálních letišť?
Tato letiště vnímám osobně jako strategickou součást infrastruktury státu, která není využívána jen pro obchodní leteckou přepravou, ale měla by například plnit i funkci obrany naší vlasti. Nicméně tato role regionálních letišť musí být potvrzena v strategických dokumentech státu a následně by měl být vytvořen systém finanční podpory pro zajištění provozuschopnosti těchto letišť, podobně jako je to například u železnice.
Kam byste si chtěl zaletět ve světě?
Mám rád vzdálené exotické destinace, na seznamu přání mám teď Nový Zéland a Jižní Ameriku.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Jiřím Posem
Zdroj: Renáta Lucková