Jan Školník je podnikatelem a filantropem. V roce 1997 spolu s otcem koupili, a dnes je spolu s bratrem ve vedení velké rodinné firmy HOBRA-Školník, s.r.o. Významně se podílí na rozvoji regionu Broumovsko, kde žije a podniká. V roce 2014 založil se svou ženou Agenturu pro rozvoj Broumovska – neziskovou organizaci, se kterou se podílí na projektech v oblastech kultury, vzdělávání, cestovního ruchu, komunitního a strategického rozvoje, podporují investice do regionu a pečují o historické dědictví a pomáhají oživit i rozsáhlý komplex kláštera benediktinů v Broumově. Spoluzaložil a je ředitelem i Nadačního fondu Broumov – město kultury, který nese kandidaturu na titul EHML 2028.
Rozhovor s JANEM ŠKOLNÍKEM, ředitelem rodinné firmy HOBRA – Školník, s.r.o., ředitelem Agentury pro rozvoj Broumovska a Nadačního fondu Broumov – město kultury.
Provozujete rodinnou firmu HOBRA – Školník, s.r.o. Čím se firma zabývá?
HOBRA je firma, která vyrábí papírenskou technologií unikátní hloubkové filtrační desky a žáruvzdorné izolace. Klíčovou oblastí je filtrace. Firma působí globálně a dodává své výrobky výrobcům potravin a nápojů, jedlých olejů, biotechnologického průmyslu, farmacie nebo do oblasti gastrovýroby.
Jak vidíte budoucnost rodinných firem u nás? Je rodinná firma v dobách krizí více stabilní nebo více ohrožena?
Mám radost, že českých rodinných firem u nás přibývá a zvyšují svůj podíl na naší ekonomice. Je to významný stabilizační prvek. Nakonec s mnohými se setkávám v rámci Family business network, ale je jich samozřejmě o mnoho více. Co se týká krizí, záleží na povaze krize, a také na práci s rizikem. Dobrá firma by měla dokázat předvídatelné krize zvládnout, ať je rodinná, nebo ne.
Mnoho současných velkých koncernů začínaly jako rodinné firmy. Dokážete si představit, že by i vaše firma byla takovým koncernem?
Mám velkou představivost. Nicméně to nepovažuji za náš aktuální cíl.
Se svojí ženou jste v roce 2004 založili neziskovou organizaci – Agenturu pro rozvoj Broumovska a jste také ředitelem Nadačního fondu Broumov – město kultury. Proč jste se rozhodli založit právě tuto agenturu a nadační fond? Co vás inspirovalo věnovat se filantropii?
Motivací bylo vyzkoušet to, co jiným přišlo nerealizovatelné. O filantropii jsem toho tehdy moc nevěděl, ale byl jsem pozván k diskusi nad budoucností regionu a slyšel mnoho skvělých nápadů s dovětkem „to by tady nešlo“. S tím jsem nesouhlasil, tak jsme založili agenturu a něco zkusili. Prvním projektem byly webové stránky regionu www.broumovsko.cz pro návštěvníky a www.nase.broumovsko.cz pro lidi v regionu. Pochopili jsme, že bez přispění místních firem a obcí to dělat nejde a zároveň že tato práce může pozitivně přispět i k jejich podnikání. A Nadační fond Broumov – město kultury? Ten je vyústěním spolupráce mezi Agenturou a městem Broumov, je to, myslím, velmi unikátní, aby město založilo organizaci s partnerem a společně nesly kandidátský projekt, jako je Broumov2028.
V minulosti jste získal několik ocenění jako např. ocenění EY Společensky prospěšný podnikatel roku 2013, či cenu nadace Via Bona Filantropie v regionech – Cena České televize, v roce 2020 Cenu CSR GURU, což je cena pro fyzické osoby za konkrétní přínos pro podporu šíření myšlenek a principů společenské odpovědnosti a cílů udržitelného rozvoje a další. Jak si těchto ocenění vážíte? Jak vás to posunulo dál?
Je milé, když si vašeho snažení někdo všimne, zvláště, když ho navíc ocení. Největší odměnou je, že díky tomu poznáte vždy nové a zajímavé lidí, kteří přinesou další inspiraci.
Co je smyslem kandidatury Broumova o titul Evropské hlavní město kultury 2028?
Kandidatura pomohla městu rozhýbat změny, ke kterým bychom se jinak mohli odhodlávat roky. Chceme dát všem vědět, že Broumov není jen malé, mnohými zapomenuté město na okraji republiky, ale že se zde dějí skvělé věci a žijí zde aktivní lidé.
Jak spolupracují jednotlivá města a evropské země?
V rámci nynější přípravné fáze spolu soutěžící česká města komunikují a do určité míry spolupracují, pak ve finálním kole už samozřejmě spolupráce nebývá tak otevřená. Velmi důležitou součástí je však spolupráce mezi městy druhého státu, který bude hostit titul ve stejném roce, v případě ročníku 2028 jím bude Francie, později bude ohlášeno ještě třetí město z nečlenské země EU. Je naprosto běžné, že se vítězná města propojí a projekty na sebe navazují nebo některé plánují společně. Zároveň jsou města v kontaktu s bývalými nebo budoucími kandidáty a zapojují je do svých projektů. Komunikace mezi městy je důležitou součástí mezinárodní spolupráce. Je skvělé propojit se s jinými týmy a předávat si zkušenosti.
Kultura se též stává nástrojem změny, pozitivně ovlivňuje lokální ekonomiku, turismus i život místních obyvatel. Jak se promítne do života Broumovska a Královéhradeckého kraje?
Stačí se podívat na předešlá města, kterým soutěž vždy pomohla zlepšit ekonomiku, sociální oblast, ale i další sféry, jako například zapojení širokého spektra obyvatel do veřejného života. Díky soutěži se otevírají možnosti pro další pracovní příležitosti, zvyšuje se návštěvnost. Zviditelnění města je patrné již nyní. Určitě také roste kvalita života a mezilidských vztahů. Už samotná kandidatura nastartovala procesy, díky kterým se posuneme dál. V současné chvíli pracujeme na desetileté kulturní koncepci, kterou chceme plnit i v případě, že bychom v soutěži nakonec neuspěli. Plánujeme širokou škálu projektů, které propojují různé sociální skupiny nebo přinášejí dialog mezi generacemi a zapojují širokou veřejnost. Troufám si tedy říct, že kandidatura se do života Broumovska promítne jen pozitivně.
Jaký je možný přínos kandidatury pro Broumovsko?
Jak jsem zmínil, vznikají nová pracovní místa a celkové zviditelnění města přináší možnosti dalších investic. Zároveň také dochází k diverzifikaci turismu a je možné ulevit zatíženým místům, jako jsou v případě Broumovska Adršpašsko-teplické skály. Celkově soutěž napomohla urychlit pozitivní změny.
Jak do projektu bude zapojen Broumovský klášter benediktinů a církev a benediktini samotní?
Klášter je podstatnou součástí kulturního dění na Broumovsku. Mnoho akcí, ať už hudebních, divadelních či vzdělávacích, se děje právě za zdmi kláštera. Ten je zároveň sídlem Agentury pro rozvoj Broumovska a dalších institucí, jako například Vzdělávacího a kulturního centra.
Určitě čerpáme z benediktinského odkazu a jejich hodnot, jako je vztah k místu, kde žijeme a pracujeme. Mniši skládali slib, že budou dlouhodobě věrni jednomu místu a budou o něj pečovat. I my toto vnímáme jako velmi důležité při kandidatuře. Benediktini už významně přispěli tím, že klášter před lety svěřili do naší péče a měli odvahu k projektu rekonstrukce. Zároveň nás v našem snažení maximálně podporují, pomáhají navazovat partnerství i přispívají finančně.
Co vás na Broumovsku nejvíce fascinuje?
Všechno. Dobří lidé, kteří tu žijí a pracují. Krajina a příroda, které nás obklopují. Klid. Aktivní život, který můžete díky velkému prostoru žít, když se proto rozhodnete. Náročnost života a podnikání tady. Lehkost života a podnikání tady. Síla ducha regionu.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Janem Školníkem
Zdroj: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
