Rozhovor s Janem Kollerem, bývalým českým fotbalovým útočníkem a reprezentantem. Reprezentoval ČR také v plážové kopané.
Jan Koller, historicky nejúspěšnější střelec české fotbalové reprezentace, oslaví letos v březnu 50.narozeniny. Legenda českého fotbalu chystá velkolepou oslavu pro veřejnost včetně svých fanoušků. Oslava životního jubilea v podobě programu Noci s legendou se chystá v Praze 31. března 2023 v kinosálu pražské Lucerny.
Jan Koller je bývalý český fotbalový útočník a reprezentant. Reprezentoval ČR také v plážové kopané.Drží rekord v počtu střelených branek za českou i československou fotbalovou reprezentaci. V roce 1999 byl vyhlášen nejlepším fotbalistou České republiky, a o čtyři roky později byl dokonce v nominaci na Zlatý míč. V minulém roce o něm vznikl film s názvem Jan Koller – Příběh obyčejného kluka, který běžel v kinech a následně v televizích. Celkem ho shlédlo přes milion diváků. Vyšla též i kniha o něm.
Kdo vás přivedl k fotbalu? Jak jste se stal profesionálním fotbalistou?
K fotbalu mě především přivedla vesnice Smetanova Lhota, kam jsem se z Prahy přestěhoval v šesti letech, zde jsem také začal hrát fotbal. Této vesnici vděčím za vše, co se týče mého počátku fotbalové kariéry.
K profesionálnímu fotbalu jsem se dostal opravdu náhodou, až skoro ve dvaceti letech, kdy tenkrát se za mne přimluvili v B týmu Sparty trenéři pan Kára a pan Vadík, a zde jsem dostal také svojí první profesionální smlouvu.
Jak se změnil fotbalový sport a vše kolem něj od doby, kdy jste ho začal profesionálně hrát?
Vše se vyvíjí dopředu a je tomu tak i u fotbalu, vše se zrychlilo, je to o dost dynamičtější sport, i v jednotlivém klubu a i týmu je to více profesionálnější. V realizačním týmu je více lidí než dříve.
Jste rodákem ve Smetanově Lhotě? Kam byste nás pozval ve vašem rodišti?
Tuto otázku bych chtěl upřesnit. Já nejsem rodákem ze Smetanovy Lhoty, jak už jsem se v rozhovoru zmínil, přestěhoval jsem se do Smetanovy Lhoty v období dětství, kdy mi bylo šest let, ale od mých čtyř let jsme tam jezdili s rodiči na chalupu každý víkend, mým rodičům se zde zalíbilo, tak jsem se tam i přestěhovali, což pro mě byla velká výhra, protože Smetanovu Lhotu a okolí mám velice rád, je tam nádherně.
Pozval bych Vás například na zámek Orlík, krásné město Písek, okolní řeky. Je to skvělé pro cykloturistiku.
Projel jste celý svět. Kde se vám líbilo nejvíce?
Je opravdu pravda, že jsem toho projel a procestoval spoustu. Především celou Evropu a teď i po kariéře se dostávám i mimo evropský kontinent, ale i přesto se mi nejvíce libí tady u nás v České republice. Je hodně krásných míst, ale doma je doma.
Říká se, že fotbal nemá logiku. Co vy na to?
Není to úplně tak, že by fotbal neměl logiku. Když se někdy podíváme na výsledky nebo prognózy, tak to kolikrát nevychází a je to hodně nelogické, ale když se v tom klubu pracuje správně, je vše dobře nastavené a jsou k tomu i dostatečné finanční prostředky, tak klub může být dlouhodobě úspěšný.
Kolem fotbalistů se točí mnoho různých lidí. Co dělat, aby se vám z toho nezatočila hlava?
Když hrajete na špičkové úrovni, tak je kolem vás hodně lidí, poněvadž z vás cítí peněžní zisk. V mladším věku je to kolikrát těžké se s tím vyrovnat, ale já měl výhodu, protože jsem v mladém věku nebyl tolik na očích, šel jsem si tomu postupnými kroky. Díky tomu si myslím, že jsem zůstal svůj. Je důležité se obklopit správnými lidmi, kteří vám připomenou jaký jste a bez jakéhokoli strachu vám řeknou svůj názor.
Reprezentoval jste také ČR v plážové kopané. Proč právě plážová kopaná?
Tenkrát jsem končil s kariérou a byl jsem osloven vedením svazu plážového fotbalu a já jsem takový, že když se nabídka týká sportu, hlavně míčového, tak jdu do všeho. Byl jsem oslovený Bohemkou, které od malička fandím, tak jsem si to chtěl zkusit alespoň v tom plážovém fotbalu. Dostal jsem tam také nabídku si zahrát jedno mistrovské utkání za českou reprezentaci, bylo to proti Slovensku. Byl to pro mne zážitek a nelituji toho, že jsem do toho šel.
Jakých ocenění ze své profesionální sportovní kariéry si vážíte nejvíce?
Vždy jsem byl kolektivní a týmový hráč, takže si nejvíce vážím těch týmových ocenění, které jsem získal. Například dva tituly s Anderlechtem, mistrovský titul s Borrussií Dortmund, mistrovský titul na mistrovství Evropy v Portugalsku, kde jsme získali bronzové medaile.
Jaké možnosti má profesionální sportovec po skončení kariéry?
Myslím si, že těch možností je spousta. V případě, že byl úspěšný a vydělal si hodně peněz, tak nemusí hned do práce, může se rozhlédnout, cestovat, může zůstat u daného sportu, jako třeba trenér, nebo na nějaké manažerské pozici ve fotbale a tak podobně.
Spousta sportovců podniká. Uvažoval jste někdy o podnikání?
Já zrovna nejsem podnikatelský typ, jsem spíše opatrný.
Lákalo by vás být starostou Smetanovy Lhoty?
To by mě vůbec nelákalo. Ve Smetanově Lhotě máme skvělého starostu a doufám, že tam vydrží ještě spousty let a bude tu naší vesničku i nadále zvelebovat.
Co chybí dnešní generaci fotbalistů proti té vaší?
Všeobecně je největší rozdíl v tom, že my vyrůstali v komunismu, kdy nebylo moc možností jako je teď, byli jsme pořád venku na hřištích, věnovali se více sportu a pohybu, nyní je přece jenom více možností, například v počítačovém průmyslu. Je vidět, že například na vesnicích už nejsou tolik vidět venku děti jako byly za nás.
Co pro vás znamená pohyb a sport?
Pro mne to je pozitivní droga, sport miluji, nabíjí mě. Poznal jsem díky sportu spoustu zajímavých lidí. Život bez sportu si neumím představit.
Co byste si ještě rád splnil?
Můj sen se mi již splnil, stal sem se profesionálním fotbalistou. Nyní chci hlavně zdraví pro sebe a celé své okolí.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Janem Kollerem
Zdroj: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
