Jan Blažek: Právě vzniká projekt evropské digitální peněženky, která má být kompatibilní v rámci celé EU 

Jan Blažek je předsedou představenstva Bankovní identita, a.s. Od počátku stál u přípravy a vzniku největšího digitálního projektu českého bankovního trhu – bankovní identity. Bankovní identita, a.s. propojuje firmy a instituce s bankami a umožňuje klientům bank přistupovat k službám firem a institucí online. 

„Bankovní identita je tu od ledna 2021. Když si vezmu první reálné využití, což bylo sčítání lidu v březnu 2021, tak z těch, co se sčítali digitálně, jich více než 70 procent využilo právě bankovní identitu. Na konci stejného roku se přihlásilo k nějaké digitální službě státu nebo firem již 700 tisíc lidí. V závěru loňska to byly už dva miliony unikátních uživatelů a letos v červnu dokonce tři miliony. Všechna tato čísla jsou mimořádná a překonávají naše očekávání,“ říká Jan Blažek

Jak změnila digitalizace Českou republiku od dob, kdy jste do IT vstoupil?

Obrovským způsobem, jde o dynamické odvětví, které prožívá boom a kdo zaspí, už náskok ostatních nedožene. Je potřeba říct, že Češi jsou v přijímání nových technologií velmi adaptabilní. Vezměme si například jen to, kolik Čechů dnes platí mobilem nebo hodinkami. V tom jsme nejlepší v Evropě. 

Asi největší progres v oblasti digitalizace pak mají na svědomí banky, které prosadily bankovní identitu. Ta je optikou naší republiky velmi úspěšná. Před třemi lety, ještě před schválením zákona o bankovní identitě, se digitálně identifikovaly maximálně statisíce uživatelů, především to byli podnikatelé. Za dva a půl roku počty enormně vyskočily, bankovní identitu využilo víc jak tři milióny uživatelů.

Česká republika měla ministerstvo informatiky, také zde byla platforma eStat, přesto jsme stále na začátku digitalizace. Proč?

Jsou státy, které digitální identitu nebo digitální služby zavedly výrazně dříve než Česká republika, a tak jsou v digitalizaci logicky dál. Ale neřekl bych, že jsme na začátku. Po zavedení bankovní identity se potvrdilo, že jsme ve schopnosti přijímat inovace na stejné úrovni jako třeba severské země, které jsou považovány za vzor v digitalizaci. Tyto země sice před námi samozřejmě mají náskok, ale my máme velmi dobře nakročeno. 

Jaký je stav digitalizace ve firmách a jaká ve státní správě?

Digitalizace státní správy je běh na dlouhou trať. Ale s tím, jak přibývá počet lidí, kteří jsou ochotni komunikovat online nebo dokonce preferují tento způsob komunikace, tak se rozrůstá i množství zdigitalizovaných státních agend. Těch napojených na bankovní identitu je nyní už přes 300. Takže stát už většinou nemá potíže s převáděním své agendy do online prostředí. Rezervy vidím spíše v tom, že infrastruktura, kterou mají základní registry, je zastaralá, což je něco, co se dalo předvídat. Ale věřím, že stát tuto část technické infrastruktury brzy posílí.

Druhá věc je, že stát bohužel své digitální služby občanům příliš aktivně nepředstavuje. Nezajímá se, kolik lidí je využívá, jak jsou s nimi spokojeni, jaká agenda se tím zrychlila nebo kolik státní kasa ušetřila. Toto dnes řeší spíše soukromé firmy. Ale i ty mají velké rezervy, protože většinou ve skutečnosti digitální nejsou, byť si to často myslí. 

Bude digitalizace kompatibilní v celé EU?

Právě vzniká projekt evropské digitální peněženky, která má být kompatibilní v rámci celé EU. Konkrétně jde o to, že Evropská komise nařizuje členským státům, aby na svém území měly aspoň jeden systém digitální identity dostupný prostřednictvím digitální peněženky v mobilní aplikaci a tou vybavily své občany. Zároveň platí, že tuto identitu půjde využívat i v jiných zemích EU. Konkrétní řešení je ale na každé zemi. 

To znamená, že v rámci EU za pár let budeme mít své údaje v jedné aplikaci v mobilu a budeme je napřímo poskytovat druhé straně. A nejde jen o doklady jako občanka nebo řidičák. Aplikace bude sdružovat i další osobní atributy, jako jsou třeba informace o vzdělání, zdravotním stavu, uzavřeném pojištění, účtu v bance nebo o kuponu na MHD.

Když uvedu konkrétní příklad, tak to znamená, že třeba Španěl, Ital nebo Němec si bude moct zřídit běžný účet v české bance, aniž by musel opustit svoji zemi. A platí to samozřejmě i opačně. 

Digitalizace je spíše záležitost mladé generace. Nebudou ti, kteří se nebudou chtít podřídit digitalizaci, diskriminováni? A co starší lidé?

Je to naopak. Nejpočetnější skupinou, která využívá bankovní identitu, jsou lidé v produktivním věku. Digitalizaci se nevyhneme, to si pojďme říct na rovinu. Pomáhá nám řešit věci rychleji, levněji a efektivněji. Pokud si chceme zachovat konkurenceschopnost, tak před ní nemůžeme zavírat oči. 

Zároveň je třeba brát ohled na ty, jimž digitalizace není vlastní a nerozumí jí nebo se třeba bojí. Těm je potřeba tuto oblast vysvětlovat, ukazovat a dát možnost si vše nejprve vyzkoušet. Zároveň jim musíme ponechat i tu zatím „offlinovou“ formu komunikace. Takže pokud někdo preferuje osobní kontakt a přístup, tištěné dokumenty nebo podepisování rukou, tak samozřejmě všechny tyto procesy fungují a budou fungovat dál.

Jak důležité je vzdělání v digitalizaci?

Digitalizace je fenomén, který využíváme, ale zatím se nijak nepromítl do školních osnov. Přitom by měla patřit k základnímu vzdělání, stejně jako třeba matematika. Jsem přesvědčen o tom, že už od základní školy by se měly děti učit, jak digitálně fungovat. 

Češi vymysleli eDokladovku, ta by měla fungovat na území ČR. EU připravuje ePeněženku. Ta by měla fungovat na území EU. Je tedy v této době česká iniciativa produktivní? Jaký je mezi nimi rozdíl? 

Česká eDokladovka a evropská peněženka jsou bohužel dva úplně jiné systémy. Společného mají naprosté minimum a za mne je to velká škoda, že stát se eDokladovce vůbec věnuje, to je slepá cesta. Uživatel si z centrálních registrů stáhne opis dokladu do mobilu, což by měla být občanka, a následně se s ním bude moct prokazovat ve fyzickém světě. eDokladovka tedy nemá žádné online využití, což je vlastně alfa a omega digitalizace, nemůžete jí použít v zahraničí, a hlavně bude velmi brzy nahrazena evropskou digitální peněženkou. 

Co je v obecném smyslu účelem a úkolem bankovní identity? Kdo nejvíce využívá bankovní identitu? 

V principu slouží bankovní identita jako digitální občanka klienta v online i offline prostředí. Bankovní identita obsahuje identifikační a další osobní údaje uživatele, které ověřila jeho banka, u níž jsou také bezpečně uložené. Banka pak třetí straně – státu nebo soukromé firmě – předá klientem odsouhlasené identifikační údaje a potvrdí tím jeho identitu.

Jak už jsem zmínil, nejvíce bankovní identitu využívají lidé v produktivním věku. Ti jsou digitálně zdatní a většina příležitostí, kde ji lze použít, je pro ně relevantní. Velkou skupinu tvoří i „jednorázoví“ uživatelé, což jsou například žadatelé o sociální dávku. Ale i ti jsou ochotni bankovní identitu využít znovu, pokud k tomu dostanou vhodnou příležitost.

Bankovní identita funguje již přes dva roky. Jak se za tu dobu rozšířila?

Bankovní identita je tu od ledna 2021. Když si vezmu první reálné využití, což bylo sčítání lidu v březnu 2021, tak z těch, co se sčítali digitálně, jich více než 70 procent využilo právě bankovní identitu. Na konci stejného roku se přihlásilo k nějaké digitální službě státu nebo firem již 700 tisíc lidí. V závěru loňska to byly už dva miliony unikátních uživatelů a letos v červnu dokonce tři miliony. Všechna tato čísla jsou mimořádná a překonávají naše očekávání.

Digitalizace i bankovní identita si kladou vysoké nároky na citlivost a bezpečnost dat. Jak se tedy bránit kybernetickým útokům?

S bankovní identitou získává člověk ucelený přehled o tom kdy, komu a jaké své údaje poskytl. A jeho data jsou v bezpečí u banky. Totožnost ověřuje banka a ke třetí straně se přihlašovací údaje nikdy nedostanou. Bankovní systémy jsou jedny z nejvíce zabezpečených vůbec. Lze tedy říct, že u banky máme svá data doslova jako v trezoru. 

Pak je tu samozřejmě druhá strana mince, a tou je případné osobní selhání uživatele. Pokud někomu sami svá data v dobré víře zpřístupníme, tj. poskytneme třeba přihlašovací údaje ke svému internetovému bankovnictví, je to vlastně totéž, jako bychom mu ten trezor sami otevřeli. 

Jak se bude bankovní identita dále rozvíjet v nejbližších letech?

V souvislosti s bankovní identitou se chystá spousta užitečných a unikátních inovací. Velkou příležitost pro firmy například skýtá rozšíření elektronického podpisu. Vzdáleně je možné podepsat třeba pracovní dokumenty, nájemní či kupní smlouvy nebo objednávky zboží. Jistotu, že dokument podepisují ty osoby, které mají oprávnění, dodá oběma smluvním stranám ověření totožnosti přes Bank iD. Díky rozvoji elektronického podpisu, zejména pokud jde o jeho uživatelskou přívětivost a dostupnost, bude ještě letos možné vyřídit tzv. zelenou hypotéku kompletně online, obejdeme se tedy od žádosti až po zápis do katastru bez jediného papíru. 

Dáváte si někdy také digitální detox? Dokážete si představit život bez mobilu?

Dlouhodobě asi ne. Nechtěl bych se vrátit do doby, kdy jsem cestou na dovolenou držel na klíně autoatlas a na všechny úřady musel běhat osobně. Dnešní způsob mi přijde mnohem jednodušší a pohodlnější. Ale třeba na chalupě si od mobilu rád odpočinu. Nejlépe se sekačkou nebo s bagrem.

Děkuji za rozhovor. 

Foto: Poskytnuto Janem Blažkem

Zdroj: Renáta Lucková