Rozhovor s Danielem Döderleinem, specialistou na IT platební systémy
Zatímco řada dalších odvětví zažila velké zvraty a prošla obrovskými změnami, banky pouze hrabaly zisky a moc se nesnažily svůj lukrativní model měnit. I dnes, kdy už nemohou popřít, že jsou změny za dveřmi, spousta bank stále neví, jak se k nim postavit. To říká respektovaný expert na platební systémy, David Döderlein, s nímž jsme si povídali o evropské Směrnici PSD2, která prý způsobí v bankovnictví revoluci. Dnes přinášíme dokončení rozhovoru.
Nebo se „zkostnatělé“ konzervativní banky prostě jen bojí nové, dynamičtější konkurence?
Tradiční banky jsou již přes sto let velmi ziskovými podniky. Před padesáti lety se objevily první bankomaty – nejprve ve Spojeném království – a před dvaceti lety přišly na trh první platební karty, které se postupem času staly běžnou součástí života. Tím ale v zásadě veškerá inovace ze strany bank končí. Zatímco řada dalších odvětví zažila velké zvraty a prošla obrovskými změnami, banky pouze hrabaly zisky a moc se nesnažily svůj lukrativní model měnit. I dnes, kdy už nemohou popřít, že jsou změny za dveřmi, spousta bank stále neví, jak se k nim postavit. Například 32 % bank v již zmíněném průzkumu uvádí, že doposud nemají plán plnění směrnice PSD2, která bude největší revolucí, jakou jsme v bankovnictví kdy zažili! Třetina bank, 31 %, nevěřila, že se budou schopny ubránit konkurenci jiných bank, a 34 % uvedlo, že si uvědomují, že třetí strany převezmou kontrolu nad jejich digitálními platebními kanály.
Myslím, že se banky do určité míry změny bojí, ale mnohem větším problémem je jejich neochota opustit stávající velmi ziskový model. Zároveň si odmítají připustit, co je v blízké budoucnosti čeká – PSD2 – a jaký skutečný dopad s sebou tato změna přinese. S podobnou neochotou se setkáváme zas a znovu v řadě oblastí od filmu a kamenných obchodů přes prodej potravin a taxislužby až po účetnictví, hotely a mnoho dalších odvětví, a přesto nejsou banky s výjimkou Skandinávie připraveny něco samy udělat a zásadním způsobem přepracovat svůj obchodní model tak, aby mohly úspěšně podnikat i do budoucnosti. Pokud banky rychle nezareagují a brzo samy nepřistoupí ke změnám, čeká je stejný osud jako Kodak.
Jak se napojí na platební služby například Facebook nebo Google+? A proč vlastně? Už dnes jde platit například reklamu?
Z technického hlediska využijí API (rozhraní internetbankingu – pozn. red.), jež budou banky nuceny zpřístupnit. K těmto API bude mít přístup každý držitel příslušného oprávnění. Jak Facebook, tak Google toto oprávnění již mají. API budou muset být zdokumentované a budou se muset řídit daným standardem, který zajistí rychlé spojení. API a připojování služeb nejsou pro technologické firmy žádný problém, tímhle se zabývají každý den. Již dnes vidíme, jak se společnosti jako Facebook a Google k bankám připojí a umožní svým uživatelům provádět platby. Facebook svou první verzi platebních služeb oznámil již letos v květnu. Víme, že Google v Indii nedávno vytvořil novou P2P aplikaci Tez, která využívá nedávného rozhodnutí, které Googlu umožnilo v rámci systému UPI (propojení více bankovních účtů s jednou aplikací – pozn. red.) přístup k API většiny velkých indických bank. WhatsApp, služba vlastněná společností Facebook, prý brzy nabídne něco podobného.
Evropské banky se mohou z vývoje v Indii poučit a připravit se na to, co v EU se spuštěním PSD2 nastane. Velké technologické společnosti zatím vyčkávají na dostatečný přístup k API – ten jim zajistí právě PSD2. The Next Web nedávno publikoval článek věnovaný ziskům, které by Google mohl přes aplikaci Tez generovat. Píše se v něm: „Transakce v systému UPI jsou sice zdarma, ale Google by mohl generovat zisk z poplatků, které firmám naúčtuje za další funkce, jako např. propagaci jejich nabídky v rámci systému kanálů v aplikaci Tez.“
Proč by to dělali? Například Google si za svou misi vytyčil třídění informací dostupných na celém světě tak, aby byly přístupné a užitečné všem lidem na světě. Platí to i o informacích o vašem bankovním účtu, platbách a zůstatku. Google již beztak používáte mnohem víc než aplikaci vaší vlastní banky. Z jejich pohledu je naprosto přirozené snažit se udržet vaši pozornost na jejich stránce, kde teď najdete informace i o svých financích. Budete pak Google používat ještě víc, strávíte tam víc času a vyděláte jim víc peněz.
Evropské banky mají před náběhem PSD2 výhodu v tom, že mohou sledovat, jak a proč technologické firmy mobilní platby jinde nabízejí jako způsob, jak vydělat peníze a získat nové zákazníky, a jejich modely ve svých regionech – s pomocí expertů – okopírovat. Tyto systémy ale budou muset být připraveny s velkým předstihem, ještě než na trh vstoupí technologické firmy, jinak nebudou mít dost času na získání tržního podílu a dominantní pozice v oblasti mobilních plateb v regionu.
Je idea, záměr, že bude možno využívat platební bránu, kupříkladu Facebooku, pro platby mezi samotnými uživateli? Například Facebook spustil tzv. Marketplace, což je klasická nabídka bazarového zboží. Třeba zde by to bylo možno využít?
Jak jsem zmínil již v odpovědi na předchozí otázku, cílem technologických firem je dosáhnout, aby na nich byl uživatel ještě závislejší. To je pro ně hlavním klíčem k zisku. Jakmile si zákazník nějaký produkt oblíbí, vždy je tu možnost nabídnout mu další a další služby. Vzpomeňte si, jak kdysi vypadal Facebook. Byla to prostá platforma, kde se uživatelé setkávali a psali si s přáteli o tom, co právě dělají. Když se tam dnes přihlásíte, hned na vás vyskočí přesně zaměřená reklama, značky se perou o vaši pozornost a pravděpodobně budete spíš sdílet mem vytvořený nějakou společností v jejím vlastním zájmu než novinky vašich přátel. Pro banky možnost zpoplatnění mobilních plateb a platebních portálů otevírá příležitost ke křížovému prodeji a pro prodejce se nabízí možnost nabízet cílené půjčky s nízkým rizikem, protože banky budou mít v reálném čase k dispozici bezprecedentní údaje o nákupech a výsledcích prodejce atd. Pokud se systém mobilních plateb správně nastaví, přinese s sebou spoustu nových potenciálních zdrojů příjmů – proč by jinak technologické firmy investovaly miliony dolarů do vývoje těchto služeb? Vidí něco, co banky nevidí? Ano – vidí spoustu peněz.
Děkuji za rozhovor.
O Danielovi Döderleinovi
Daniel je oceňovaný sériový podnikatel s historií několika nově založených informačně technologických a telekomunikačních společností. Ve svých 17 letech založil jednu z prvních norských doménových a webhostingových společností. Pravidelně vystupuje na různých akcích v oboru, a proto byl nedávno pozván, aby promluvil o nadcházejícím převratu v bankovnictví a o mobilních platbách na evropské konferenci Google Next, na pařížském finančně-technologickém fóru, na konferenci Viva Tech a na londýnském Týdnu finančních technologií.
Se svou více než dvacetiletou praxí v podnikání v oboru informačních technologií, médií, marketingu a mobilních technologií má Daniel rozsáhlou obchodní síť a spoustu těžce vydobytých zkušeností s vytvářením produktů a budováním podniků a firem.
Po třech letech studia norských a později i mezinárodních platebních sítí navrhl zcela novou platební infrastrukturu a vybudoval na ní mobilní platební platformu. Výsledkem byl systém mCASH, který později proslul jako cloudová platforma White Label mobilních plateb společnosti Auka, která je vůdčím systémem v oboru.
Auka byla první společností, jež vyvinula technologii mobilních plateb v severských zemích a jako první zavedla mobilní platby v Norsku a je první regulovanou společností finančních služeb na světě, která v plném rozsahu provozuje činnost na veřejném cloudu. Společnost Auka je technologickým partnerem společnosti Google a Daniel je členem zákaznického poradního výboru Google Cloud.
Koncem roku 2016 získala společnost Auka ocenění společnosti Deloitte jako nejrychleji rostoucí finančně-technologická společnost v regionu EMEA. V roce 2017 ji časopis CFI vyhlásil za evropskou platformu roku v oboru mobilních plateb.
První díl rozhovoru najdete ZDE:
http://www.ekonomickymagazin.cz/2017/09/v-bankovnictvi-se-chysta-revoluce-brzo-budete-mit-ucet-u-google/
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
