Intuice a selský rozum nás odlišují od robotů a počítačů (II)

Dokončení rozhovoru s Přemyslem Hanzelkou, ředitelem Poštovní spořitelny.
Jak by se podle vás měly banky chovat v době hospodářského růstu a jak v době krize?
Obecně lze říci, že nyní, v čase ekonomického růstu, musí banky pamatovat na to, že žádná konjunktura netrvá věčně. Zároveň s tím se dá ale zjednodušeně říci, že bychom měli sledovat pořád ty stejné oblasti a liší se jen míra důležitosti těchto oblastí v čase a to, jak moc do nich v daný moment investujete. Vždy se díváte na příležitosti k růstu a vedle toho na své náklady – to platí v době hospodářského růstu i krize. Zároveň by se banka měla vždy snažit etablovat v místě, kde má své pobočky, v zemi ve které podniká a myslet na klienty, díky kterým zde je. V neposlední řadě bychom měli pamatovat i na věci jako je pomoc potřebným prostřednictvím tzv. CSR aktivit. Přitom všem si pak musíte zachovat transparentnost a srozumitelnost pro své akcionáře, investory, klienty i sebe sama. Jsem rád, že pracuji ve finanční skupině, která toto svými kroky naplňuje.
V současné době se společnost velmi mění. Jsme ve zlomové době. Jak vidíte budoucnost bankovního sektoru?
Trochu tuto odpověď odlehčím: izolovaný mono-bankovní sektor vidím jako omezený. Ale finančně-bankovní „ekosystém“, kde se bavíte např. o bankovně pojišťovacích službách a ne o produktech, fintechy vnímáte jako partnery pro spolupráci a inspiraci, jste „datoví“ a tam, kde to dává smysl, maximalizujete online řešení a přitom všem si zachováte jednoduchost, fokus a vždy umíte definovat své TOP priority, jste empatičtí ke svým externím i interním klientům, předvídající ale ne předjímající, vždy nabízíte nějakou novou přidanou hodnotu, která klienta příjemně překvapí, tak pak vidím budoucnost takového finančního světa optimisticky a jako místo se stále obrovským potenciálem.
Stále více se mluví o sdílené ekonomice. Jaký je na ní váš názor. Je něco takového možné zavést i v sektoru bankovnictví?
Definovat sdílenou ekonomiku není úplně snadné. Já ji vnímám nejvíce jako sdílení zdrojů s pomocí digitálních platforem, jak mezi lidmi navzájem, tzv. peer-to-peer (ubytování – Airbnb, doprava – Uber, SmileCar), tak mezi firmou a uživatelem (růžová kola, carsharing – Car4Way aj.). Někteří považují za součást sdílené ekonomiky i streaming hudby (např. Apple Music, Spotify). Zdá se, že rozvoj sdílené ekonomiky je nezadržitelný, a jak roste využití různých platforem a ukazuje se ekonomický potenciál sdílené ekonomiky, roste i zájem tradičních firem a regulátorů o toto odvětví. Z pohledu banky tomu není jinak. Stejně jako vývoj nových služeb a obchodních modelů například na poli mobility, monitorujeme např. i alternativní formy financování založené na crowdfundingu, peer-to-peer půjčování peněz. Spíše než o rizicích, které tyto služby pro banku skýtají, diskutujeme o jejich integraci do ucelené nabídky služeb komerčním subjektům i fyzickým osobám. Vnímáme je jako zajímavý doplněk k dnešním bankovním službám. Budoucnost tyto služby určitě mají, nicméně v silně regulovaném prostředí finančních služeb bude jejich rozvoj pozvolnější.
Jak může podporovat bankovní sektor startupovou scénu? Může být startup funkční i ve vašem odvětví?
V odvětví finančních služeb je startupová scéna velmi pestrá. Mnoho startupů je aktivních na poli fintech, tj. využití technologií v poskytování finančních služeb. Příkladem může být úspěšně expandující německá N26, která začala jako čistý startup a bankovní licenci obdržela až později. Startupová scéna nabízí mnoho příležitostí pro spolupráci. Ať už jde o neotřelé nápady nejen v oblasti financí, které můžeme podpořit a rozšířit tak nabídku služeb našim klientům, nebo naopak poskytování našich služeb těmto firmám, včetně financování a aktivní spolupráci se startup akcelerátory. Startupy, které své zboží nabízejí koncovým zákazníkům, pak potřebují třeba spolehlivou platební platformu a tu jim umíme dodat. ČSOB Pojišťovna například nabízí speciální pojištění uživatelům carsharingové platformy SmileCar. Takže prostor pro podporu startupů a spolupráci s nimi zde jistě je a my jej už využíváme.
Má bankéř vše dobře spočítané nebo je někdy dobré dát také na intuici?
Rozhodně i na intuici. Čísla a propočty jsou v bankovnictví základ a bez nich to nejde, ale vždy by měly být doprovázeny intuicí, zkušenostmi a selským rozumem. To nás odlišuje od robotů a počítačů a díky tomu jsou lidé to nejdůležitější, co máme – a je jedno zda si pod tím představíme naše klienty nebo naše zaměstnance. Ať už by mi neseděla čísla nebo právě ona intuice, do daného obchodu bych nešel a klientovi bych ho nedoporučil.
Co vás nejvíce potěší?
V profesním životě spokojený klient a v osobním životě spokojená rodina. Pak jsem spokojen i já.
Děkuji za rozhovor.