Rozhovor s Gabrielou Rachidi, výkonnou ředitelkou Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov.
Gabriela Rachidi je výkonná ředitelka Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov. V roce 2016 absolvovala magisterské studium na Hudební akademii múzických umění v Praze. Studovala krátce také na Berklee College of Music v Bostonu a na pařížské univerzitě Sorbonne.
Mezinárodní hudební festival původně založil a vedl její otec, od roku 2020 v něm působila jako umělecká ředitelka a nyní je majitelkou a výkonnou ředitelkou festivalu. Je též členkou poroty v televizní soutěži pro mladé hudební talenty Virtuosos.
„Umění je o emocích. A i když festival chce být moderní, digitální, technologicky vyspělý tak, platí, že pouze tam, kde je to žádané a vhodné. Emoce jsou to, co je pro lidi jedinečné, každý člověk je originál, každý vnímá svět jinak, jinak prožívá a jinak cítí. A to je dobře. Člověčenství k umění patří, takže za mne říkám, že bych nerada, aby umělce nahradila ai. Má nám usnadnit život, nikoliv nás nahradit,“ říká Gabriela Rachidi.
Původně jste z hudební rodiny. Byla vaše profesní kariéra tímto nasměrovaná?
Od dětství jsem měla to obrovské štěstí vyrůstat v prostředí skvělých hudebníků. Byli velkou motivací, nikdo mě však netlačil, abych se hudbě věnovala profesionálně, ba dokonce mi někdy rodina spíš říkala o možných těžkostech, které obor přináší. Všichni členové na mne měli však velký vliv. Ať už se strany maminky, tedy strana tzv. smyčcařů, tak ze strany táty, kde na mne měla velký vliv babička operní zpěvačka, ale inspirací byl i děda, skladatel. Všichni hudebníci, přesto každý s jiným přístupem.
Věnujete se také operní režii. Jaký je váš největší režijní úspěch?
Režie je spíš stále snem. Věnovala jsem se jí díky pracovní stáži ve Velšské národní opeře, kde jsem asistovala režisérovi a uměleckému řediteli Davidu Poutneym. Jeho jméno je ve světě opery opravdu pojem. Následovali pak zkušenosti s režií s operním souborem mladých zpěváků na jihu Anglie a sem tam jsem měla možnost režírovat hudební videoklip. Nejvíce si cením režie a střihu dokumentu o pěvecké soutěži s Plácidem Domingem.
Festival Český Krumlov původně založil váš otec. Dal vám nějaké rady do vedení festivalu?
Kdo tátu zná, ví, že měl vždy tah na bránu a vizi. To mi vždy bylo inspirací.
V posledních letech festival rozvinul doprovodný program s desítkami aktivit a koncertů s názvem Festivalová zóna. Co v této sezóně připravujete příští rok?
Zóna je již nedílnou součástí festivalu a získává na popularitě. Jde o doprovodný program zdarma pro všechny nezávisle na věku, postavení nebo toho, zda přijdete s rodinou či sami. Během 34. ročníku se od čtvrtka do neděle v Klášterní zahradě uskuteční nespočet koncertů, hudebních workshopů, divadelních představení pro děti, letních kin, besed s umělci, přednášek, cvičení s hudbou, kreativních dílen od malování, přes hraní na nástroje aj. Nově zavádíme také tematické dny, například Den s kuřetem, během kterého spolu s Českou televizí a Nadací pro rozvoj občanské společnosti podpoříme znevýhodněné děti nebo Den s červeným křížem, kdy se každý, kdo přijde, bude moct seznámit s první pomocí.
Český Krumlov se díky propojení atraktivního prostředí jednoho z nejkrásnějších měst na světě s klasickou hudbou zařadil na mapu evropského kulturního kalendáře. Těší vás to nebo také zavazuje?
Obojí. 33. ročník měl dokonce podtitul výjimečné místo – výjimečný zážitek. Během nadcházejícího 34. ročníku zavítáme na 17 lokací, z toho 4 budou mít premiéru. Konkrétně se koncerty nově uskuteční v Kaplici, a to v městském parku a kostele sv. Petra a Pavla a také v někdejším pivovaru, což je industriální budova v Českém Krumlově, kde chceme hudbou rozeznít Portál, tedy návštěvnické centrum a také nádvoří. Z tradičních festivalových míst si třeba moc vážíme faktu, že jako jedni z mála máme možnost pořádat koncerty v jednom z nejzachovalejších barokních divadel na světe, které je na krumlovském zámku stejně jako obdobně úžasný Maškarní sál. A s 34. ročníkem se po třech letech vracíme i na magické jezírko do zámeckého parku. Festival tam 11. července zahájíme koncertem Nečekané baroko.
Na festivalu vystoupili čeští i světově proslulí umělci: Plácido Domingo, Jonas Kaufmann, James Morrison, Misha Maisky, Ivo Kahánek a mnoho dalších. Kdo bude tahákem příští rok?
Těšíme se, že pozvání přijal španělský mistr kytary Pablo Sáinz-Villegas, izraelský houslový virtuos Maxim Vengerov, americká gospelová kapela s deseti cenami Grammy Take 6 nebo smyčcové kvarteto francouzskéo původu Quatuor Ébène. Chybět nebude ani koncertní „představení“ Nevážná klasika v režii Jana Budaře v moderaci Václava Kopty A řada dalších i tuzemských hvězd na hudebním svátku vystoupí nebo se bude podílet, třeba mezzosopranistka Ester Pavlů ztvární vášnivou Carmen v závěrečném koncertu. Spolu s ní vystoupí nejvyhledávanější tenorista současnosti Joseph Calleja a tuzemský barytonista Svatopluk Sem. O scénické ztvárnění choreografie Jiřího Bubeníčka se postarají sólisté římské opery.
Jak těžké je tyto hvězdy získat?
Je důležité je oslovit vždy alespoň rok dopředu, některé dva až tři. Díky však historické účasti významných sólistů se festival dostal na seznam kulturních akcí s mezinárodním přesahem a má důvěru jak v samotných umělcích, tak velkých agenturách, které umělce zastupují.
Jakou návštěvnost na příštím festivalu očekáváte?
S nárůstem počtu koncertů také očekáváme nárůst návštěvnosti. Minulý rok jsme dosáhli až 16 000 návštěvníků včetně doprovodného programu.
Festival se příští rok bude konat z části i v Kaplici. Proč právě tam?
Jedním z hlavních důvodů je nová spolupráce se starostou Kaplice, ale i spolupráce s Hornorakouskou centrálou cestovního ruchu, která nás pravidelně vyzývá k novým lokacím, které jsou blíže hranicím s Rakouskem. Na 33. ročníku se díky ní uskutečnil nádherný koncert k 200. výročí narození tuzemského skladatele Bedřicha Smetany a rakouského komponisty Antona Brucknera. Vystoupili na něm tuzemský Kühnův smíšený sbor a rakouský Hard Chor Linz. Vše se odehrálo v kostele Svatý Kámen na česko-rakouské hranici. Výjimečná atmosféra, kouzelné místo s legendou, přednáška o historii místa a vzájemných vztazích, to vše si říká o opakování, na které se moc těšíme. V nové lokaci, městě Kaplice, uspořádáme hned několik koncertů, zejména varhanních – mimo jiné s vycházející rakouskou varhanní hvězdou Katharinou Zauner, a také site-specific Nocturnou s úžasným violoncellistou Tomášem Jamníkem a stipendistkami a stipendisty Akademie komorní hudby, kterou založil.
Nově během roku proběhnou i další projekty pod značkou KrumloOff a varhanní masterclass. Můžete nám je blíže představit?
S dovolením vás opravím, značka KrumlOFF není nová, jen se o ní možná zatím tolik neví, což se doufám, i díky vám změní. V této speciální řadě jde o to, že Festival Krumlov pořádá koncerty po celý rok, nejen během léta. Letos se tak už na Základní škole Plešivec v Českém Krumlově uskutečnil koncert Klasická hudba pro školy, kde jsme spolu s Klárou Boudalovou a předními filharmoniky zábavnou a vtipnou formou představili nejznámější skladby českých skladatelů, například Smetanovu Mou vlast nebo Dvořákovu Humoresku, dětem 1. i 2. stupně. Konal se také Vánoční koncert, na náměstí Svornosti vystoupila mladá jihočeská kapela Nahoře. Plánujeme také benefiční koncert a akci na Molo Lipno. Co se týče mistrovských kurzů, na 34. ročníku půjde o varhanní masterclass pod vedením skvělých varhanních mistrů Pavla Svobody a Jaroslava Tůmy, které vyvrcholí galakoncertem.
Může umělce v budoucnu zastoupit umělá inteligence?
Umění je o emocích. A i když festival chce být moderní, digitální, technologicky vyspělý tak, platí, že pouze tam, kde je to žádané a vhodné. Emoce jsou to, co je pro lidi jedinečné, každý člověk je originál, každý vnímá svět jinak, jinak prožívá a jinak cítí. A to je dobře. Člověčenství k umění patří, takže za mne říkám, že si nepřeju, aby umělce nahradila ai. Má nám usnadnit život, nikoliv nás nahradit.
Jaké místo v Českém Krumlově máte nejraději?
Je těžké říci jen jedno místo. Navíc: krásné jsou celé jižní Čechy a my chceme být festival, který i s ohledem na udržitelnost, rozprostření návštěvnosti i životní prostředí, myslí na budoucí generace. Takže nejsme jen v Českém Krumlově, byť je kouzelný a má osobité genius loci, umožňujeme poznat i další třeba (zatím tolik neobjevené) skryté skvosty.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Gabrielou Rachidi
Autor: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
