František Cipro: Praha je stále na kulturní mapě Evropy skvostem

Předtím třináct let řídil pražský Odbor kultury, zahraničních vztahů a cestovního ruchu na pražském Magistrátu.
Rozhovor s FRANTIŠKEM CIPREM, předsedou představenstva společnosti Prague City Tourism, a.s.
V oblasti pražské kultury a cestovního ruchu jste více jak patnáct let. Jak se za tu dobu změnily tyto oblasti a Praha jako hlavní město?
Dalekosáhle a dramaticky. A to nejen kvůli pandemii či jiným světovým vlivům, které město logicky nemůže ovlivnit. Mění se totiž neustále, díky své živé a organické povaze. Úkolem nás všech, kteří v těchto oblastech působíme, je nalézt dostatečně pružné nástroje, které na tyto neustále změny budou adekvátně reagovat. V oblasti kultury je to především grantový systém podpory, dnes jeden z nejrobustnějších grantových mechanismů ve střední Evropě. V oblasti cestovního ruchu je to pak Prague City Tourism, městem stoprocentně vlastněná akciová společnost. Akciová společnost totiž z povahy své existence může daleko efektivněji uzavírat smluvní vztahy se soukromým sektorem než třeba příspěvková organizace. Díky tomu mohl vzniknout například oceňovaný a v České republice v podstatě jediný tehdy funkční program na podporu cestovního ruchu během pandemie #VPrazejakodoma.
Začátkem února 2022 bylo podepsáno Memorandum o spolupráci mezi Magistrátem hl.m.Prahy, Mastercardem a Prague City Tourism. Jaký přínos to bude mít pro Prague City Tourism a pro Prahu jako takovou?
Pro naši společnost to znamená, že budeme moci využívat behaviorální data při nastavování našich digitálních kampaní. PCT totiž nevyužívá žádných služeb mediálních agentur a digitální média si nakupuje sama. Proto, abychom kampaně nastavili efektivně, nutně tato data potřebujeme mít. Pro Prahu jako takovou se pak díky těmto datům otevírají úplně nové možnosti v oblasti například IT, městského plánování, podpory kultury a mnoha dalších.
Jedním z hlavních pilířů spolupráce Prague City Tourism v rámci platformy celosvětové sítě City Possible je zaměření na digitalizaci činností podpory příjezdového cestovního ruchu města pomocí efektivního využívání dat a cílených marketingových a komunikačních aktivit. Můžete nám to konkrétně přiblížit?
Uvedu příklad – v nové Koncepci příjezdového ruchu je jasně definováno, že cestovní ruch na území HMP musí mít především pozitivní efekt pro jeho občany. Pokud se setkáváme v centru města s mladými turisty, kteří přijeli do Prahy hlavně za nočním životem, tak to evidentně tím očekávaným přínosem není. Řešením je v digitálních kampaních výhradně mířit na věkové skupiny 35+. To se díky těmto datům dělo právě v podzimní kampani #StayInPrague, která byla ve výsledných přehledech nejúspěšnější právě ve skupině 35+, u rodin s dětmi a u turistů se zájmem o kulturu a zdravý životní styl.
V rámci platformy City Possible se hovoří, že by měla být využita ve prospěch inkluzivního a udržitelného oživení měst a cestovního ruchu. Co si pod tím můžeme představit?
Udržitelné oživení měst a cestovního ruchu po pandemii se dá velice ve zkratce popsat větou, že například nemáme v panice lákat do Prahy úplně všechny cílové skupiny, které mohou přispět k naplněnosti ubytovacích kapacit. Pak by se nám totiž mohlo stát, že masa návštěvníků degraduje kvalitu zážitku z pobytu v Praze. Cestovní ruch by tak v konečném důsledku poškodil dobré jméno samotné destinace, což se bohužel v několika místech na světě stalo a Praha od toho do roku 2019 nebyla daleko.
Platforma City Possible se za pouhé tři roky od svého vzniku rozrostla ze 16 zakládajících členů v ekosystém zahrnující na 325 účastnických a kandidátských měst. Praha se tak připojuje po bok měst a sdružení, jako jsou například Atény, Helsinky, Londýn, Dublin, Smart City Association Italy, New York či Los Angeles. Jak budou tato města navzájem spolupracovat?
Za poslední dva roky cestovní ruch utrpěl ztráty, které se počítají v bilionech dolarů. Jednotlivá zapojená města získají přístup k cenným datům, která poslouží k rychlejšímu obnovení tohoto odvětví. Města zároveň budou sdílet své zkušenosti. Minulý měsíc například zahájilo ve Španělsku činnost nové inovační centrum Mastercard Tourism Innovation Hub, prostřednictvím kterého budou jednotlivá města propojená.
Od července 2020 došlo z původní Pražské informační služby, příspěvkové organizace k transformaci na společnost Prague City Tourism a.s. K jakým změnám došlo v rámci této transformace? Pocítili to nějak Pražané?
Od července 2020 se Prague City Tourism změnila na akciovou společnost v čele s tříčlenným představenstvem. Navíc od ledna 2021 naše společnost dostala od města do pachtu další turistické objekty v centru Prahy. Pražané změnu z příspěvkové organizace na akciovou nijak zásadně nepocítili. Co ale pocítí je určitě změna v přístupu k cestovnímu ruchu, kdy pracujeme na realizaci nové strategie cestovního ruchu a postupně implementujeme dílčí kroky. Hlavním cílem je vyvážit ekonomické přínosy z cestovního ruchu se zájmy lidí, kteří žijí v turistické zóně. Například tento rok spustíme velkou kampaň, která bude informovat turisty o pravidlech a chování v památkové zóně. Navíc díky velmi racionálnímu přístupu města, se nyní polovina z poplatku za ubytování fixuje v rozpočtu města jako účelová rezerva právě na kultivaci cestovního ruchu. Turisté si tak platí podporu destinace z jejich peněz.
Praha je založená na turistickém ruchu. V tomto ohledu covidová pandemie město a služby a obory úplně ochromila. Jak dalece to postihlo Prahu?
Praha patří k nejpostiženějším regionům v České republice.  Důvodem je vysoký podíl zahraničních turistů, kteří Praze samozřejmě nyní chybí. Před pandemií byl podíl zahraničních turistů 85 % oproti domácím 15 %.
Jak moc pandemie zasáhla turismus je vidět například i na návštěvnosti Prahy v loňském roce. Ta se dostala na pouhých 30 % roku 2019, kdy do Prahy dorazilo 8 milionů turistů.
Naším cílem však není přilákat do Prahy stejné množství turistů, ale nově cílíme na jiný typ klientů, kteří v Praze zůstanou více dní a utratí zde mnohem více peněz za místní služby, než tomu bylo před pandemií. V té době do Prahy jezdili lidé za levným alkoholem a levnou zábavou.
Jinak cestovní ruch je v Praze velmi silnou součástí ekonomického života, ale díky absolutně demotivačnímu rozpočtovému určení daní v České republice, jdou prakticky všechny daňové příjmy do státního rozpočtu. Nedovedu si představit, že bychom se v budoucnu bez změny tohoto systému obešli.
Jak jsou na tom v současnosti pražské hotely, restaurace a kultura? A služby?
Samozřejmě to jsou subjekty, které pandemií trpí nejvíce. Některé z nich se ze ztrát způsobených pandemií budou vzpamatovávat opravdu dlouho. Musíme však doufat, že to nejhorší je za námi.
Jací turisté v současnosti po Covidu navštěvují Prahu? Jsou přínosem pro Prahu?
Do Prahy jezdí stále více domácích turistů, kteří začali metropoli vnímat jako cílovou turistickou destinaci a my jsme za to opravdu rádi. Samozřejmě s vědomím toho, že domácí turisté pražský turismus sami o sobě nezachrání. Do Prahy dále jezdí především turisté ze sousedních států a Evropané. Tento rok se ale začnou opět otevírat zámořské lety, takže očekáváme, že v hlavním městě opět přivítáme turisty ze Spojených států nebo Asie. Na to bude mít samozřejmě vliv i mezinárodní bezpečnostní situace, která se bohužel poslední dny jen zhoršuje.
Víte, jak navrátit turisty opět do Prahy?
Ano, víme. Tento rok máme v plánu další marketingové kampaně, které mají za cíl do Prahy přilákat jak domácí, tak zahraniční turisty. Dále to je také o nabídce služeb a klientském servisu, kdy se snažíme, aby kritériem nebyla cena, ale kvalita. Například pravidelně školíme naše průvodce a zaměstnance v klientském servisu, aby služby, které poskytujeme, byly opravdu prémiové. Je třeba si ale uvědomit, že v cestovním ruchu možná platí daleko více než jinde, že budování destinační značky je během na dlouhou trať.
V současnosti je několik návrhů na revitalizaci pražské Náplavky. Zvažuje se zavést silniční dopravu po břehu Vltavy. Je dobré řešení zavést na břehu Vltavy silniční dopravu? Neměla by spíš zůstat jako pěší, rekreační a kulturní zóna?
Není v kompetenci PCT se na plánech revitalizace pražských Náplavek nějak podílet, ale já osobně mám pocit, že území kolem řeky za posledních 10 let významně ožila a pro cestovní ruch je to dobře.
Má dnes obyvatel Prahy kam jít za kulturou? Jaké možnosti po covidové epidemii má dnes současný Pražan a návštěvník Prahy?
Kultura patří k jednomu z nejpostiženějších odvětví. Pražané ale stále mají velké spektrum možností, kam za kulturou vyrazit. S postupným uvolňováním si myslím, že i zájem o kulturní akce poroste. Možná třeba o trochu jiné než dřív, ale Praha je stále na kulturní mapě Evropy skvostem.
Co máte na Praze nejraději a kam rád chodíte?
Je toho mnoho, ale budete se divit, úplně nejradši chodím v Praze chytat ryby. Někomu to může připadat pošetilé, ale poetika kombinace historického centra nejkrásnějšího města na světě, a tak ryze „přírodní“ aktivity jako je rybolov, je úchvatná. Chycené ryby z mnoha důvodů pouštím zpět do vody a na zmatené pohledy turistů už jsem si zvykl.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Františkem Ciprem
Zdroj: Renáta Lucková