Rozhovor s MARIOU STASZKIEWICZ, předsedkyní představenstva a ředitelkou České fintech asociace.
Vystudovala lingvistiku, mezinárodní vztahy a evropská studia v Polsku a Německu. Poté pracovala v Generálním Sekretariátu Rady EU v Bruselu. Od roku 2010 žije v Praze, kde působila jako ředitelka Asociace pro mezinárodní otázky a následně jako zástupkyně ředitele Aspen Institute Central Europe. V současnosti vede Českou fintech asociaci, kde zastupuje zájmy firem, které pomocí moderních technologií přináší inovace do světa financí. Zajímá se o digitální ekonomiku a společenské dopady digitalizace.
Fintech je velmi mladé a dynamické odvětví. Můžete nám více přiblížit, o co vlastně jde?
Fintech je zkratkou pro finanční technologie, které vytváří nové obchodní modely, procesy nebo produkty. Finanční sektor dlouhodobě patří mezi největší uživatele digitálních služeb. V poslední době však začalo vznikat mnoho menších, nebankovní společnosti, jejichž služby jsou postaveny pouze na moderních technologiích. Jejich hlavním cílem je přinášet co nejširšímu okruhu spotřebitelů bezpečnější a rychlejší finanční produkty než ty, které nabízejí tradiční hráči. Zkrátka fintech byla původně vytvořená pro označení těchto nových firem se snahou konkurovat bankám. Dneska, alespoň pro mne, fintech znamená obecně finanční inovace. Nezávislé na tom, kdo je přináší.
Proč vznikla Česká fintech asociace?
Hlavním posláním asociace je rozvoj a podpora inovativních finančních produktů. Chceme ekonomiku bez překážek, papírování a zbytečné byrokracie. Bez dobře fungujících digitálních finančních služeb toho cíle nedosáhneme. Proto se před více než dvěma lety spojilo několik českých fintech společností, aby spolupracovaly na zlepšení regulatorního prostředí a modernizaci českého finančního sektoru. Dnes tvoří základnu naší asociace několik desítek členů. Nejedná se přitom pouze o nové startupy, ale i zavedené hráče a technologické společnosti.
Vedle zastupování fintech sektoru vůči veřejné správě či zapojení do legislativních procesů, vysvětluje naše asociace také přínosy rodících se technologií pro spotřebitele a firmy. Organizujeme proto odborné diskuze a veřejné přednášky, kde na příkladech ukazujeme, že finančních technologie jsou nejen pohodlnější, ale i bezpečnější než ty tradiční služby. Například v oblasti identifikace a autorizace uživatelů.
Finanční byznys a bankovnictví je jeden z nejtvrdších, přesto tu vzniká a působí stále více dalších firem. Jak vzájemně spolupracují tradiční banky, finanční instituce a nové startupy?
Potřeba ochrany finančních prostředků spotřebitelů a firem, které zajišťují fungování celé ekonomiky, vede pochopitelně k tvrdší regulaci než v jiných sektorech. Finance jsou zároveň oblastí, která teprve čeká na rozsáhlejší digitalizaci. Obrovský počet podnikatelů proto zkouší na trh uvést modernější služby. Případně nabídnout úplně nové. Například díky analýze dat z bankovních účtů. V rámci startupů patří fintech mezi nejhodnotnější celosvětové sektory. Podle studie Deloitte, v České republice navíc představuje potenciál fintech trhu až 15 miliard korun. V regionů střední a východní Evropy jsme dokonce na druhém místě v počtu investic do oblasti fintech.
Jaký je přínos fintech společnosti? Mají klasické banky šanci to ustát?
Zásadní převrat na poli financí fintech firmy zatím nezpůsobily. Již nyní jim ale můžeme připsat aspoň jednou velkou zásluhu. Dneska jsou to právě ony, které spolu s technologickými firmami utváří očekávání zákazníků ohledně kvality, rychlosti a dostupnosti finančních služeb. Nastavují vyšší standardy uživatelského zážitku a nutí tradiční hráče zlepšovat své produkty. Fintech je místem pro experiment, který zrychluje vývoj finančních služeb.
Dnes jsou to ještě pořád banky a tradiční finanční instituce, kdo má největší přehled o financích svých zákazníků. Díky konceptu otevřeného bankovnictví se to však brzy změní. Otevřené bankovnictví umožňuje třetím stranám s platnou licencí poskytovatele platebních služeb a souhlasem klienta, napojení na informace z účtu. Tímto se například otevírá cesta k aplikacím pro řízení osobních financí, které navíc zvyšuji finanční gramotnost, a umožňují lépe zacházet s úsporami.
Banky nezaniknou, změní se ale jejich úloha. Některé banky se přemění v platformy, jakési supermarkety s pestrou nabídkou třetích stran. Jiné půjdou cestou produktové specializace. Z některých se asi stanou pouzí poskytovatelé bankovní infrastruktury. A všechny budou vyhledávat obchodní partnery. Včetně menších fintech společností, které jim pomohou se zpeněžením dat, nasazením nových technologií a zpestřením jejich nabídky. Ve světě financí navíc dochází ke komoditizaci služeb. Z pohledu uživatelů se základní finanční produkty stávají natolik podobné, že jedinou odlišující vlastností je jejich cena. Zákazník bude mít tendenci nakupovat ty nejlevnější. Banky tak budou čelit ještě většímu tlaku na snížení vlastních nákladů a hledání jiných zdrojů příjmu.
Hrozí to, že pomocí moderních technologií z finančních i řady dalších mezilidských transakcí, mohou zmizet zprostředkovatelé, obchodníci i další různé profese? Co by to znamenalo pro fungování občana, komunity, státu či globálního finančního systému?
Přechod od fyzických poboček, a postupně i od počítačů, znamená nejen vznik kvalitnějších služeb, ale i nová rizika pro bezpečnost, ochranu spotřebitele, hospodářskou soutěž či stabilitu finančních trhu. Digitalizace finančních služeb, která je naprosto zásadní pro fungování ekonomiky, si proto žádá mnohem aktivnější zapojení regulátora. Jde již nejen o pečlivé sledování vývoje, ale i rychlejší reakci v podobě vydávání stanovisek, novel zákonů a celkové komunikace s trhem. Po celém světě proto příslušná ministerstva či orgány dohledu zakládají speciální centra a odbory pro finanční technologie.
Digitalizace spíš než k zániku celých profesí povede k nahrazování některých činností roboty a softwarem. Díky automatizaci opakovatelných, administrativních a předvídatelných aktivit můžeme lidské ruce a mozky uvolnit pro plnění složitějších, kreativnějších a smysluplnějších prací.
Je v České republice příznivé prostředí proto, aby do České republiky přesídlily některé z finančně-technologických firem po Brexitu z Londýna či z jiných světových finančních center?
Česká republika nabízí společnostem nejen vysokou úroveň života, ale i kvalitní pracovní sílu. Třeba v oblasti umělé inteligence a kryptografie patří mezi světovou špičku. Díky tomu vznikají v ČR zajímavé finančně-technologické projekty. Naše asociace pomáhá v jejich prezentaci v zahraničí a podporuje povědomí o Česku, jako o místu vhodném pro rozjezd finančních projektů. V poslední době začínáme vnímat podporu státu. Například v oblasti blockchainu a technologii distribuovaného registru, kde konzultujeme změny v české právní úpravě tak, aby i v Česku mohly fungovat decentralizované projekty.
Velkou Británii ale bez podpory státu jen tak nedoženeme. A nejde tady o finanční pomoc. Zájmu firem a investorů o Velkou Británii napomáhá místní regulátor, který již před pár lety zřídil nástroj pro lákání talentů a novátorských nápadů do země. Jedná se o program, kterému říkají regulatorní sandbox. Začátkem letošního roku byla otevřena jeho mezinárodní verze. Pod hlavičkou Globální sítě finančních inovací hledají Britové po celém světě ty nejzajímavější technologické projekty. Patrně jde o jeden ze způsobů, jak chce i po Brexitu zůstat Spojené království světovým centrem financí.
V současné době společnost prochází digitalizací ekonomiky. Jaký vidíte transformační potenciál moderních technologií a umělé inteligence a společenské dopady digitalizace?
Technologický vývoj mění celé hodnotové řetězce. Například pomocí technologií API pro napájení třetích stran, která díky tomu přináší nové služby, například zobrazování poboček na mapě v telefonu a informaci o všech účtech v jedné aplikaci, a platformizace, jež tyto služby sdružuje na jednom místě. Otevírá cesty novým obchodním modelům založeným na decentralizaci a peer-to-peer modelech, které přináší větší flexibilitu průmyslové výroby a poskytování služeb. Vše se děje v reálném čase, což klade zvýšené nároky na kybernetickou bezpečnost a nutí lépe vyřešit otázku důvěryhodnosti v digitálním světě. Jako velké pozitivum digitalizace vnímám především odstranění rutinních, nezáživných činnosti, které za nás lépe a rychleji udělá robot nebo program. Bude to ale znamenat změny ve struktuře pracovního trhu a obecně organizaci práce směrem k interdisciplinaritě, větší flexibilitě zaměstnavatelských vztahů a kolaboraci člověk-robot v pracovním prostředí.
Nové technologie současně kladou obrovské nároky na legislativu a zákonodárce. Otevírají otázky přístupu k vlastnictví, soukromí a nakládání s daty. Navíc globální rozměr digitální ekonomiky, kde jsou služby konzumovány nezávisle na fyzickém sídle firmy a data tečou téměř neomezeně po celé zeměkouli, znamená, že se na regulaci, nejen finančního sektoru, musíme dívat geopoliticky. Při transpozici evropského práva, psaní národních strategií a volbě postoje vůči inovacím, by se čeští zákonodárci a státní správa měli zamyslet nad tím, jaký dopad bude mít jejich aktivita na konkurenceschopnost českých firem a jejich schopnost vytvářet přidanou hodnotu v České republice.
A co starší lidé či lidé, kteří moderní technologie a velké změny s tím spojené nejsou schopni přijmout a ovládat je? Nebudou tím diskriminovaní?
Digitalizace je nezastavitelný trend. Dnes je spotřebitel zvyklý na elektronické služby, které konzumuje především ve smartphonu. Chytrý telefon má dnes v České republice 63 procent populace starší 16 let. Nejvíc jich je samozřejmě ve skupině lidi mezi 16-34 rokem, kde jej má skoro každý, přes 90 procent. Ale i u starších generací, 45-54 let, jsou to až tři čtvrtiny. Podle nedávného průzkumu má průměrný český spotřebitel ve svém telefonu aspoň jednu finanční aplikaci. Je zřejmě, že i celá řada seniorů bez problémů zvládá inovativní služby, jako je internetové bankovnictví či mobilní aplikace.
Neobávám se ale úplného zrušení fyzických poboček a hotovosti. Zaměření se na služby pro seniory mohou navíc znamenat zajímavou specializaci pro některé firmy. Podle mne správně položená otázka zní, jak technologie mohou pomoci starším lidem. Důležité bude samozřejmě směřovat aktivity do vzdělání a celkové digitální edukace starších spoluobčanů.
V posledních deseti letech jste působila ve vedoucích pozicích neziskových organizací, dokonce jste se podílela na založení Aspen Institute Central Europe v Praze, a nyní i v České fitnech asociaci. Je pozice lídra v těchto oblastech odlišná od soukromé sféry? Jaké zkušenosti vám to dalo?
Nezisková organizace, ať již think-tank nebo profesní spolek, je většinou malá organizace, kde vykonáváte najednou několik funkcí. Neexistují totiž speciální oddělení pro PR, administrativu nebo HR. V tom je ta práce mnohem náročnější, ale i pestřejší než v korporacích. Neexistuje odpověď – to není v moji kompetenci nebo to neumím. Máte problém, který musíte vyřešit a prostě to uděláte. Takové prostředí v člověku pěstuje samostatnost a zodpovědnost nejen za svěřený úkol, ale i za celkový výsledek práce.
Původně jste vystudovala lingvistiku, mezinárodní vztahy a evropská studia. Jak vás dostaly nové technologie?
Digitální technologie zásadně mění ekonomiku, mezilidské vztahy a politické prostředí. Vyžadují proto nejen nové právní předpisy, ale i společenskou debatu o tom, jak je nejlépe využít v prospěch všech a zároveň omezit jejich negativní dopad. Na příklad v podobě vyloučení starších generací nebo digitálně méně vzdělaných občanů. Chci se na těchto aktivitách podílet a snažit se je aspoň trochu pozitivně ovlivnit.
Děkuji za rozhovor.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
