Od ledna letošního roku se rozjíždí obří projekt takzvané bankovní identity. Klienti bank budou mít díky ní možnost se přihlašovat k digitálním službám státu, na portály obcí a měst, i on-line službám dalších společností, například e-shopů, nebo dodavatelů energií.
Náměstek ministra vnitra, JAROSLAV STROUHAL, který má proces digitalizace státní správy na starosti, věří, že díky bankovní identitě začnou využívat služby státu v digitální podobě miliony lidí.
Kdy vlastně projekt bankovní identity vznikl?
Projekt se začal připravovat v roce 2019. Na začátku roku 2020 byla přijata novela zákona o bankách, a to s účinností od 1. ledna letošního roku. Díky té se po získání akreditace Ministerstva vnitra a napojení na národní bod pro identifikaci a autentizaci (NIA) může kterákoliv banka v Česku stát kvalifikovaným správcem, poskytovatelem důvěryhodné elektronické identity. A to v souladu se zákonem o elektronické identifikaci.
Stručně řečeno, banky mohou nabídnout svým klientům možnost se přihlásit k on-line službám například státu stejným způsobem, jako se klienti přihlašují do internetového bankovnictví.
Podobné projekty určitě existují i v zahraničí. Jaké jsou s nimi zkušenosti?
Bankovní identitu pro identifikaci při čerpání on-line služeb už několik let úspěšně využívají severské státy jako Norsko, Dánsko, nebo třeba Estonsko. Pro rozvoj českého eGovernmentu to znamená zásadní příležitost spočívající ve skokovém nárůstu potenciálních uživatelů on-line služeb veřejné správy. Projekt bankovní identity by mohl přinést kolem pěti miliónů potenciálních uživatelů on-line služeb veřejné správy (digitální služby státu, portály obcí a měst). Elektronické bankovnictví v Česku využívá devadesát sedm procent lidí s internetem. Češi mají navíc v banky a jejich řešení co do bezpečnosti a uživatelské přívětivosti velkou důvěru. V průběhu roku 2021 by bankovní identitu měly začít využívat i soukromé firmy, a to nejen pro identifikaci svých klientů, ale i pro digitální podepisování smluv.
Jak se vůbec ke službě bankovní identity dostanu?
V první řadě musíte být klientem banky, která získala akreditaci od MV. Často vám je pak bankovní identita zřízena, pokud nesdělíte bance svůj nesouhlas se zřízením bankovní identity. V rámci procesu založení bankovní identity musí dojít k ověření shody údajů, které o vás má banka k dispozici s údaji, které jsou uloženy v základních registrech veřejné správy.
Platí, že před vydáním identitního prostředku musela banka vždy důvěryhodně ověřit totožnost osoby, které se má prostředek vydat.
Údaje od kvalifikovaného správce, kterým je v tomto případě vaše banka, jsou prostřednictvím Národního bodu pro identifikaci a autentizaci (NIA) ověřeny v základních registrech a v případě shody je v NIA založena digitální identita občana – profil zahrnující všechny vaše připojené identifikační prostředky.
Kdo všechno se na vzniku tohoto projektu podílí?
Musím s potěšením konstatovat, že důležitou roli hraje v tomto příběhu Ministerstvo vnitra. Dále jednotlivé banky, které v projektu vidí kromě rozšíření služeb i velký byznysový potenciál. Důležitá je účast České bankovní asociace. Za stát se kromě ministerstva angažuje i Správa základních registrů a další subjekty státní správy. Jejich zapojení bylo důležité už v přípravné, legislativní části projektu. Tady šlo především o Ministerstvo financí nebo ČNB.
Ministerstvo tedy zastřešilo vznik projektu bankovní identity. Bude hrát nějakou aktivní roli i poté, co už běží?
Předtím, než banka bude moci služby bankovní identity nabízet, musí u Ministerstva vnitra projít akreditačním procesem. V rámci něho se ověřuje, zda jsou splněny náročné požadavky na systém elektronické identifikace. Před udělením akreditace musí banky vše technologicky připravit, což zahrnuje nejen složité softwarové úpravy bankovních informačních systémů, ale i vývoj a důkladné otestování technického řešení, a to včetně jeho napojení na NIA.
Důvěryhodnost a bezpečnost celého projektu jsou totiž zcela zásadní pro jeho úspěch.
V tuto chvíli byla akreditace pro žadatele z řad bankovního sektoru udělena České spořitelně, ČSOB a Komerční bance. Další banky se o akreditaci uchází.
Je třeba podotknout, že banky nejsou prvními subjekty, kterým byla akreditace udělena. Prvním subjektem byla První certifikační autorita, a. s. na začátku roku 2020 následovaná o několik měsíců později sdružením CZ.NIC.
Jak bude tedy v praxi vypadat přihlášení klienta k on-line službě?
Vaše přihlašovací údaje do internetového bankovnictví budete prostě používat také pro přístup k on-line službám veřejné správy (digitální služby státu, portály obcí a měst) a dalších služeb, například e-shopů, které umožní přihlášení klientů pomocí bankovní identity. Podle typu banky a konkrétního prostředku pro přihlášení půjde nejčastěji o kombinaci – uživatelské jméno, heslo, jednorázový sms kód nebo o mobilní aplikaci pro bezpečnější přihlašování v mobilním telefonu. Případně je možné zapojení biometriky v chytrém zařízení – otisk prstu nebo scan obličeje. To jsou hlavní způsoby, kterými se aktuálně uživatelé přihlašují do internetového bankovnictví.
V celém projektu jde především o bezpečnost, jednoduchost a dostupnost. Jenom takovým způsobem naplníme obrovský potenciál, který bankovní identita má.
Tabulky:
Služby, které je nyní možné využít:
-
- informace o provedeném očkování na COVID-19
- informace o bezdlužnosti vůči celní správě
- informace z katastru nemovitostí (Portál občana)
- informace z registru řidičů (Portál občana)
- založení datové schránky (Portál občana)
- archivace datových zpráv (Portál občana
- výpis bodového hodnocení řidiče (Portál občana)
- výpis z živnostenského rejstříku (Portál občana)
- výpis z Rejstříku trestů (Portál občana)
- potvrzení o studiu (Portál občana)
- přístup k portálům obcí a krajů (Portál občana)
- formuláře v portálu vaší obce (portál vaší obce)
- informace o pracovní neschopnosti (eportál ČSSZ)
- přehled o důchodovém pojištění (eportál ČSSZ)
- daňové přiznání (Daňový portál Finanční správy)
- vyřízení živnostenského oprávnění (Portál MPO –JRF)
- potvrzení bezdlužnosti (Daňový portál Finanční správy; eportál ČSSZ)
Služby, které se připravují nebo se v nedávně době dokončily:
- Nový Portál veřejné správy. Proběhl kompletní redesign portálu, který teď obsahuje přehledné informace k řešení životních událostí, online dostupné pro každého a intuitivnější nabídku online služeb veřejné správy.
- Mobilní aplikace pro Portál občana. Pracujeme na vývoji mobilní aplikace pro poskytování služeb Portálu občana a PVS. Zpřístupněna veřejnosti na iOS a Androidu bude cca v prvním čtvrtletí 2021.
- Zpřístupnění katalogu služeb veřejné správy. Na Portálu veřejné správy je v uživatelsky přívětivé a přehledné podobě zobrazen přehled registrovaných služeb veřejné správy.
- Platební brány veřejné správy. Portál občana spolupracuje na pilotní implementaci on-line platebních bran veřejné správy. Platební rozhraní, která budou jednotlivé úřady vystavovat uživatelům, budou koncepčně a designově vycházet z Portálu občana.
- Zobrazení části zdravotní dokumentace. Služba poskytuje uživatelům Portálu občana přístup ke zdravotní dokumentaci v podobě pacientského souhrnu, kterou o nich vedou jednotliví poskytovatelé zdravotních služeb připojení k Národnímu kontaktnímu místu pro elektronické zdravotnictví (NCP).
- Zobrazení údajů z registru silničních vozidel. Zobrazení seznamu vozidel ve vlastnictví nebo provozu přihlášené fyzické nebo podnikající fyzické osoby bude možné v Portálu občana. Přihlášení uživatelé uvidí aktuálně platné informace o každém vozidle obsažené v technickém průkazu vozidla, které vlastní nebo provozují.
- ePodání žádosti o nový řidičský průkaz po uplynutí platnosti stávajícího dokladu. V průběhu roku budou mít přihlášení občané v Portálu občana možnost žádat o nový řidičský průkaz elektronicky. Žádost o nový řidičský průkaz bude moci podat přihlášený občan, kterému uplynula nebo v nejbližší době uplyne platnost řidičského průkazu.
Nové portály průběžně přibývají, aktuální seznam je uveden na stránkách: https://info.eidentita.cz/sep/
Foto: archiv Jaroslava Strouhala
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
