Rozhovor s Eduardem Muřickým, vrchním ředitelem Sekce hospodářství a předsedou Rady kvality ČR na Ministerstvu průmyslu a obchodu.
Eduard Muřický je vrchní ředitel Sekce hospodářství a předseda Rady kvality ČR v Ministerstvu průmyslu a obchodu. Na MPO působí od roku 2008, kdy se stal ředitelem odboru strategií a trendů. Od roku 2012 byl ředitelem sekce průmyslu a od října 2014 náměstkem ministra, nyní vrchním ředitelem Sekce hospodářství. Od srpna 2022 je též předsedou Rady kvality ČR na MPO.
„Možná vás překvapí, že samotná myšlenka Národních cen kvality ČR sahá až do 90. let, kdy bylo nutné podpořit obnovu hospodářství a zvýšit konkurenceschopnost firem a organizací po transformaci české ekonomiky. Samotný program Národních cen byl formálně založen v roce 2001 usnesením vlády ČR, které oficiálně zavedlo Národní ceny ČR za jakost. Zároveň byla přijata první Strategie Národní politiky kvality. První ročníky vzbudily zájem především u firem a organizací, které hledaly způsob, jak zlepšit své postavení na trhu a podpořit ekonomický rozvoj,“ říká Eduard Muřícký.
Letos v listopadu se v Senátu ČR konal slavnostní večer předávání Národních cen kvality ČR. Jak byste zhodnotil letošní ročník?
Letošní ročník hodnotím velmi pozitivně. V moderním managementu stále platí, že „ten, kdo se nezlepšuje, stojí na místě“, a to je přesně smysl Národních cen kvality ČR. Programy START, EXCELENCE a Národní ceny ČR za společenskou odpovědnost vycházející z principů Modelu EFQM, který podporuje dlouhodobý růst a výjimečnost organizací prostřednictvím pravidelného hodnocení a zavádění principů trvalého zlepšování a inovací. I když se letos přihlásilo méně organizací, zaznamenali jsme výrazný pozitivní posun v jejich výsledcích. Zejména v programech START a NC CSR, kdy organizace díky trvalému zlepšování dosahují lepších výsledků, což potvrzuje, že Národní ceny přinášejí přidanou hodnotu a podporují růst a konkurenceschopnost.
Národní ceny kvality ČR mají dnes již více jak dvacetiletou tradici. Jaké byly začátky?
Možná vás překvapí, že samotná myšlenka Národních cen kvality ČR sahá až do 90. let, kdy bylo nutné podpořit obnovu hospodářství a zvýšit konkurenceschopnost firem a organizací po transformaci české ekonomiky. Samotný program Národních cen byl formálně založen v roce 2001 usnesením vlády ČR, které oficiálně zavedlo Národní ceny ČR za jakost. Zároveň byla přijata první Strategie Národní politiky kvality. První ročníky vzbudily zájem především u firem a organizací, které hledaly způsob, jak zlepšit své postavení na trhu a podpořit ekonomický rozvoj. Od té doby se z této iniciativy stala tradice, která se postupně rozšířila napříč sektory a získala pevné místo v oblasti oceňování, kvality a excelence. Od samotného počátku v České republice využíváme k externímu hodnocení mezinárodně uznávaný model EFQM (European Foundation for Quality Management), který klade velký důraz na výjimečnost, efektivitu a trvalé zlepšování organizací jako celku. Dnes se Národní ceny kvality udělují každoročně ve více než 80 zemích světa podle jednotných mezinárodních modelů.
Cílem těchto cen je motivovat firmy a organizace k zavádění moderních přístupů k řízení, zvyšování produktivity a efektivity a podpoře inovací, což z nich činí nejen ocenění prestiže, ale zejména impuls k dalšímu rozvoji.
V čem vidíte hlavní přínos Rady kvality ČR v současném období?
Rada kvality ČR je klíčovým poradním, koordinačním a iniciačním orgánem vlády. Svou činností zásadně přispívá k podpoře organizací na cestě k trvalé excelenci a zlepšování. V současné době se Rada zaměřuje na podporu rozvoje řízení a implementace Národní politiky kvality v souladu s politikou podpory kvality v EU. Tento rámec pomáhá zavádět inovativní přístupy a moderní technologie do praxe, čímž posiluje konkurenceschopnost, udržitelnost a kvalitu života v ČR.
Důležitou roli v činnosti Rady hrají její odborné sekce, které propojují experty z různých oblastí – od průmyslu a obchodu, přes cestovní ruch, veřejný sektor, až po udržitelný rozvoj, infrastrukturu kvality a rodinné podnikání. Tyto sekce poskytují odborné zázemí a inovativní nápady pro efektivní realizaci cílů Národní politiky kvality.
Hlavním přínosem Rady kvality je nejen koordinace aktivit a strategické řízení kvality napříč sektory, ale také inspirace organizací k excelenci, podpora dlouhodobých inovací a zavádění nejmodernějších technologií do praxe. Tímto způsobem Rada pomáhá organizacím trvale zlepšovat jejich procesy a přispívá k udržitelnému a inovativnímu rozvoji celé společnosti.
Jaké jsou priority v rámci aktivit Rady kvality ČR?
Jednou z hlavních priorit Rady kvality ČR je uplatňování a vyhodnocování Národní politiky kvality na období 2023–2030. Současně se Rada kvality ČR zaměřuje na implementaci nového hodnoticího rámce, který vychází z metodiky Evropské nadace pro řízení kvality (EFQM). Tento rámec zahrnuje nejen aktualizaci Podkladových zpráv pro organizace, ale také podkladů pro hodnocení určeným firmám i hodnotitelům, což má zajistit přesnější a efektivnější proces hodnocení.
Cílem je organizacím poskytovat nejmodernější nástroje pro zavádění a hodnocení systémů moderních systémů řízení a principů společenské odpovědnosti (CSR). Tento přístup podporuje konkurenceschopnost na domácím i globálním trhu, inovace, trvalé zlepšování a udržitelný rozvoj napříč sektory.
Národní ceny České republiky jsou harmonizovány se schématy uznávání EFQM. Proč tyto schémata využíváte a v čem se liší?
Národní ceny České republiky jsou nejvýznamnějším oceněním, které mohou organizace v naší zemi získat za excelentní / výjimečný přístup ke svému řízení nejen kvality, společenské odpovědnosti, ale zejména udržitelné výkonnosti. Klíčem k zachování jejich prestiže a objektivity bylo před více než dvaceti lety rozhodnutí organizátorů přizpůsobit hodnocení mezinárodně uznávaným schématům, rámcům, modelům EFQM.
Tato schémata vycházejí z Modelu EFQM, který se pravidelně aktualizuje podle globálních trendů v oblasti řízení a managementu. Díky tomu poskytují organizacím moderní nástroje a kritéria, která je nejen hodnotí, ale také zejména inspirují k dalšímu rozvoji, inovacím a transformaci. EFQM nám ukazuje, jak v nejisté době, ať již v interním a externím ekosystému organizace, zlepšit kvalitu služeb a produktů, zvýšit zralost organizace a dosáhnout vyšší udržitelné výkonnosti.
Jednoduše řečeno, nejde jen o ocenění, ale o proces, který organizacím pomáhá růst, být konkurenceschopnější a lépe odpovídat na výzvy dnešní doby. To je důvod, proč jsme se rozhodli tato schémata využívat – jejich přínos pro organizace je skutečně neocenitelný. A to zejména na základě externí zpětné vazby, velmi podrobné, která představuje návod na cestu dopředu. Samozřejmě záleží přímo na organizaci, jak využije tento potenciál.
Kladete důraz na problematiku CSR. Jak se u nás daří těmto aktivitám?
Problematika CSR (Corporate Social Responsibility) se v České republice stává stále významnějším tématem. To, co bylo považováno za CSR před deseti či dvaceti lety, je dnes díky rychlému vývoji společnosti i technologií zcela jiné. CSR se neustále vyvíjí a přizpůsobuje turbulentnímu prostředí, ve kterém organizace působí. V Národní politice kvality 2023–2030 je proto této oblasti věnována samostatná kapitola, která odráží důraz na změny, inovace a aktuální potřeby organizací. Právě Národní cena ČR za CSR je dlouhodobě nejžádanějším oceněním mezi organizacemi. Atraktivitu této ceny potvrzuje i tradičně vysoký zájem o Ceny hejtmana za CSR, které v roce 2024 probíhaly ve spolupráci s krajem Vysočina, Moravskoslezským, Ústeckým a Olomouckým krajem. Do budoucna věříme, že se do této iniciativy zapojí další regiony.
Každoroční marketingová kampaň „Podzim s kvalitou“ zahrnuje mimo jiné Národní konferenci kvality a udržitelnosti, která přináší aktuality v oblasti udržitelnosti, společenské odpovědnosti a nefinančního reportingu.
Mimo těchto aktivit má Rada kvality ČR samostatnou odbornou sekci zaměřenou na kvalitu a udržitelný rozvoj. Tato sekce pořádá po celý rok řadu akcí zaměřených na vzdělávání, sdílení know-how a implementaci nejlepších postupů. Platforma zainteresovaných stran CSR, kterou Rada kvality spravuje, pak nabízí prostor pro diskuzi a spolupráci mezi subjekty soukromého a veřejného sektoru, což napomáhá dalšímu rozvoji CSR v České republice.
CSR dnes již není jen o odpovědnosti, ale také o adaptaci, inovacích a udržitelných řešeních, která pomáhají organizacím reagovat na dynamické změny a přispívají k jejich dlouhodobé konkurenceschopnosti a pozitivnímu dopadu na společnost.
Velmi důležitou kategorii jsou rodinné firmy, pro něž ocenění symbolizuje pokračování tradice a odkazu pro budoucí generace. Jak bylo těžké letos takové firmy najít?
Rodinné firmy jsou pro nás opravdu jedinečnou kategorií. Ocenění v této oblasti totiž nejde jen o byznys – je to uznání tradice, hodnot a práce, kterou rodiny budují často po celé generace. Najít ty správné rodinné firmy není jednoduché, protože nejde jen o splnění formální definice, která vychází z usnesení vlády z roku 2021 a zahrnuje například požadavek na přímé nebo nepřímé řízení firmy členy rodiny. V rámci Národních cen se díváme i na další aspekty – například na to, jak rodina a firma spolupracují, jak se propojuje racionální svět byznysu s emocionálními rodinnými vazbami. Je to trochu jako hledání firem, které dokážou zvládnout rovnováhu mezi výkonem a tradicí. Díky spolupráci s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR a Technickou univerzitou v Liberci se nám daří najít skvělé příklady rodinných firem, které toto spojení zvládají výjimečně dobře. Navíc s veřejným registrem rodinných podniků, který už zahrnuje přes 1000 firem, máme stále širší základnu.
Do budoucna plánujeme celý proces ještě více zpřístupnit – například částečnou digitalizací přihlašování a hodnocení. Věříme, že to rodinným firmám účast v soutěži ještě více usnadní a Národní cena ČR za rodinné podnikání jim bude ještě blíž.
Bude se v cenách kvality objevovat i více moderních technologií?
Národní ceny ČR jsou především o řízení kvality a společenské odpovědnosti, a proto vítězem může být jak moderní, technologicky vyspělá organizace, tak i tradiční český podnik, který staví na ruční práci. Technologická vyspělost sama o sobě tedy není klíčovým kritériem pro přihlášení nebo vítězství v Národních cenách.
Nicméně, jak se říká, „pokrok nezastavíte“. S rostoucím důrazem na inovace a digitalizaci firem lze očekávat, že moderní technologie budou hrát v Národních cenách stále větší roli. Ať už jde o zavádění automatizace, využívání umělé inteligence, nebo inovace v oblasti udržitelnosti, technologie pomáhají firmám zlepšovat jejich procesy, produkty a společenský dopad. Je proto přirozené, že se budou postupně více odrážet i v hodnocení a příbězích organizací, které se o tato prestižní ocenění ucházejí.
Jak vidíte české stavebnictví?
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) očekává v roce 2025 postupné oživení trhu stavebních prací, které bylo v uplynulém období poznamenáno stagnací, především v důsledku vysokých úrokových sazeb, a tedy omezené dostupnosti financování. V oblasti rezidenční výstavby by se mohlo projevit oživení trhu, které bude podporováno stabilizací finančního prostředí a snižující se základní úrokovou sazbou.
Veřejné zakázky si přitom ve stavebnictví udrží zásadní roli, přičemž i v příštím roce bude jeho základem pokračující růst výdajů státu v oblasti strategické dopravní infrastruktury. Významná příležitost se rýsuje v sektoru tzv. zelené výstavby, kde je kladen důraz na udržitelnost a energetickou účinnost, a tím i na moderní technologie jako jsou informační modely budov a využívání metody BIM obecně. Tyto technologie podporují efektivnější řízení projektů a optimalizaci nákladů. Jsem rád, že mohu konstatovat, že ze strany MPO byl splněn závazek předložit vládě zákon o BIM, který domácí stavebnictví posune dál v jeho digitalizaci.
Přetrvávající nedostatek kvalifikovaných pracovníků by však mohl brzdit růst ve stavebnictví, proto bude nutné pracovat na opatřeních zaměřených na zvýšení atraktivity odvětví a posílení automatizace procesů včetně zavádění pokročilé prefabrikace. S tím souvisí i naše další aktivity v oblasti podpory technického vzdělávání, které budou pokračovat i v roce 2025.
Bude někdy planeta uhlíkově neutrální?
Na tuto otázku vám dnes nikdo nemůže dát jasnou odpověď. Nicméně už od Pařížské dohody, a v posledních letech intenzivněji, se stále více států různým způsobem zavazuje k dosažení uhlíkové neutrality. Podle průzkumu má z členských států OSN 15 % států stanoven závazek klimatické neutrality formou právního předpisu a 26 % formou politického závazku. Jen 26 % států nemá doposud žádný typ závazku dosažení klimatické neutrality. Stále přibývají rovněž regiony a města, které prezentují své klimatické strategie, mimo jiné také Praha. A v neposlední řadě musím ocenit také velké množství firem, které se zavazují k dosažení klimatické neutrality, nebo ji dokonce už dosáhly. Takže vidíme, že cíle v oblasti ochrany klimatu se stále intenzivněji propisují do všech úrovní společnosti. A to nám dává jasný signál, že jsme na dobré cestě.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Eduardem Muřickým
Autor: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
