Rozhovor s Davidem Fogadem, obchodním ředitelem a akcionářem ADAX Fond firemního nástupnictví SICAV, a.s.
David Fogad je obchodní ředitel a akcionář ADAX Fond firemního nástupnictví SICAV, a.s. Dlouhodoběse věnuje oblasti realit, investic a finanční gramotnosti. Působí také v Havel & Partners a One Family Office.
“Důvody jsou různorodé, ale typicky jde o to, že tyto firmy jednak nedisponují kvalifikovaným managementem, který by mohl zajišťovat zahraniční obchod a často ani nemají ambice ho budovat. To je přesně něco, co v našem fondu hledáme, jelikož v rozvoji zahraničního obchodu vidíme jeden z efektivních nástrojů pro rozvoj a růst společnosti. Český a slovenský trh je v mnoha případech saturován a dává proto smysl dívat se spíše za hranice,” říká David Fogad.
Jak se změnilo investiční prostředí pro investory po nástupu Donalda Trumpa?
Nemyslím si, že prostředí se změnilo samotným nástupem, zlomovým bodem bylo totiž již jeho samotné zvolení. To bezpochyby vyvolalo vlnu nejistoty, a to nejenom na kapitálovém trhu. Z toho mohou nejvíce těžit aktivnější investoři zabývající se tradingem. Na druhou stranu, investoři a podnikatelé se situaci umí přizpůsobit (co jiného jim také zbývá, že?), čehož jsme již nyní svědky. Dobrým indikátorem je třeba vývoj akciového trhu. Nová americká administrativa s sebou bezpochyby přináší řadu příležitostí, a je patrné, že Trump bude protržním a „America first“ prezidentem. S jeho osobností je současně spojena i značná dávka nepředvídatelnosti, a to jak v domácí, tak v zahraniční politice. Řekl bych, že pro běžného investora se však nic nezměnilo a rozhodně není namístě panika, klíčem je držet se dlouhodobého plánu a diverzifikace jak napříč třídami investičních aktiv, tak geograficky.
Jak vidíte domácí podnikatelské prostředí?
Česká ekonomika jako celek s největší pravděpodobností mírně poroste, což v rámci EU není samozřejmostí. Z tohoto pohledu tak na tom jsme o něco málo lépe než některé další státy. To by nám ale nemělo být útěchou. Náš fond se zaměřuje na oblast SME, tedy malých a středních podniků, a to primárně v regionech. Tyto podniky stojí většinou mimo záběr médií a může se zdát, že se jich dění ve světě netýká, opak je však pravdou. Odhaduje se, že právě rodinné SMEs se podílejí na více než 50 % českého HDP a zaměstnávají více než 2 miliony lidí. Nálada v tomto sektoru je velmi různorodá. Jsou zde odvětví, která před sebou mají zářnou budoucnost a umí se dobře adaptovat, pak jsou zde ale i taková, která budou čelit značným překážkám a hrozbám. V našem fondu se z tohoto důvodu nezaměřujeme na automotive, který v celé Evropě čelí celé řadě tlaků. České firmy se musí neustále vyvíjet, inovovat a přizpůsobovat. Máme zde špičkové odborníky a dokážeme vyrábět produkty světové kvality. Svět se ale vyvíjí rychle a tomuto tempu se firmy musí umět přizpůsobit. Krom inovací a vylepšování produktového portfolia se proto zaměřujeme také na otevírání nových odbytišť, a to i mimo EU.
Jaká byla cesta fondu od jeho založení?
Fond ADAX vznikl již v roce 2021, nicméně zásadněji se začal projevovat až ve druhé polovině 2023. Došlo k výrazným změnám v akcionářské struktuře, vytvoření zcela nového manažerského týmu a celkového rebrandingu a restartu fondu. Od 1.1.2024 jsme fond otevřeli i pro externí investory a od té doby jich do fondu zainvestovalo více než 200. Pod novým managementem fond rozšířil své portfolio o čtyři nové společnosti (a další jsou na cestě) a více než zdesetinásobil objem svých aktiv. V prosinci jsme prostřednictvím akvizice společnosti CELPO a.s. začali působit i na Slovensku. Do roku 2025 fond vstupuje s profesionálním manažerským týmem, diverzifikovaným portfoliem společností (6 firem z 5 různých odvětví) a ambicemi k dalšímu růstu a rozšiřování svého působení.
Nedávno přišli do fondu noví akcionáři. Co to fondu kromě kapitálu přineslo?
Koncem roku došlo k dalším změnám v akcionářské struktuře, kdy se z managementu fondu stáhla skupina Havel & Partners, která do fondu vstoupila v roce 2023 a podílela se na jeho restartu (Jaroslav Havel ve fondu nadále zůstává v pozici investičního akcionáře) a novými akcionáři se stali dosavadní manažeři fondu – Václav Salač (CEO), Pavel Kudlík (CFO) a moje maličkost. Koupě podílu ve fondu je pro nás všechny obrovským závazkem vůči všem našim partnerům a investorům. Tento krok je projevem našeho osobního odhodlání a důvěry v mimořádný potenciál a budoucnost fondu ADAX. Se skupinou H&P jsme nadále výrazně propojeni hned v několika oblastech a spolupráce aktivně pokračuje.
Jste velmi zkušený manažer. Působil jste ve velmi zajímavých společnostech. Co vás zaujalo na současném fondu?
Nevím, jestli bych se nazval „zkušeným“, mám za sebou 10 let v řídících pozicích, ale pořád jsem relativně mladý a každým dnem si uvědomuji, kolik toho ještě nevím. Neustále se učím něčemu novému, a to i od svých zkušenějších kolegů, jak z managementu fondu, tak z našich portfoliových společností. V tomto směru je tato práce extrémně obohacující a rozšiřuje moje obzory. Dozvěděl jsem se třeba jak se vyrábí tavený sýr nebo papírové kelímky. (smích) Investiční fondy mě zajímali dlouho předtím, než jsem v nich začal působit, pro ADAX jsem se rozhodl zejména kvůli tomu, že po necelých 6 letech v realitním investičním fondu jsem cítil potřebu změny. Když pak přišla nabídka podílet se na restartu private equity fondu ADAX, krásné to do sebe zapadlo. Dávalo mi smysl posunout se profesně z oblasti realit právě do private equity, dodalo mi to novou motivaci a posunulo to i moje osobní ambice.
Jaká je aktuální investiční strategie a cíle fondu?
Investiční strategie fondu ADAX je stálá a nemáme v plánu jí zásadně měnit. Jak jsem již zmiňoval (a jak asi napovídá i samotný název), zaměřujeme se na tradiční české (a slovenské) malé a středně velké společnosti v regionech, které čelí problematice nástupnictví, a to jak generačního, tak kompetenčního. Mělo by se jednat o v jádru zdravé a životaschopné firmy působící v perspektivním odvětví a disponující něčím, co je odlišuje od konkurence. Typicky jsou to lídři ve svém odvětví nebo disponují unikátními technologiemi a produkty. Pro svůj další rozvoj se však tyto firmy nutně potřebují posunout z rodinného systému řízení k moderním procesům a postupům 21. století, a právě to dokáže náš fond zajistit. Náš cíl je vybudovat portfolio o velikosti až 30 firem s hodnotou 3 mld. CZK. Pro rok 2025 máme v plánu překonat hranici 10 společností (aktuálně jich máme 6) a 1 mld. v čistých aktivech fondu.
Jak se vytvořilo portfolio firem, do kterých váš fond investujete?
Portfolio se vytvářelo (a nadále vytváří) organicky a v souladu s naší strategií a stanovenými cíli. Monitorujeme trh a současně sbíráme a analyzujeme i off-market nabídky, které nám chodí z nejrůznějších zdrojů (banky, advokáti, M&A poradci….). Mnoho majitelů firem nás oslovuje i napřímo, jedním z hlavních akcionářů fondu je totiž Regionální hospodářská komora Brno a podporujeme také nejrůznější eventy v regionech, krásným příkladem je třeba žebříček Diamanty českého byznysu, který oceňuje ty nejlepší firmy v jednotlivých krajích. Měsíčně se jedná o nižší desítky nabídek, za loňský rok jich bylo přes 300, z toho jsme loni vybrali 3. Jsme tedy velmi vybíraví a investujeme skutečné jenom do firem, které nám co nejlépe zapadají do naší strategie. Cílem je vybudovat portfolio stojící na několika oborových pilířích jako je třeba potravinářství, zdravotnictví, energetika nebo nově i strojírenství.
Kromě investování poskytujete i globální obchodní příležitosti. Jaké?
Jedním z typických vlastností rodinně vlastněných a řízených firem je jejich omezené regionální působení. Důvody jsou různorodé, ale typicky jde o to, že tyto firmy jednak nedisponují kvalifikovaným managementem, který by mohl zajišťovat zahraniční obchod a často ani nemají ambice ho budovat. To je přesně něco, co v našem fondu hledáme, jelikož v rozvoji zahraničního obchodu vidíme jeden z efektivních nástrojů pro rozvoj a růst společnosti. Český a slovenský trh je v mnoha případech saturován a dává proto smysl dívat se spíše za hranice. V naší rozvojové strategií navíc nejsme omezeni pouze na země EU, ale díváme se i mnohem dál, aktuálně rozvíjíme příležitosti na Ukrajině, v Severní i Jižní Americe a potenciál vidíme také na africkém kontinentu. Na úrovni fondu dokážeme potřeby našich portfoliových společností centralizovat a směrem k zahraničním partnerům vystupovat z lepší pozice a nabízet širší paletu produktů, než je tomu u jednotlivých společností.
Jak velký je dnes problém firemního nástupnictví? Týká se tento problém jen rodinných firem nebo jiných druhů firem?
Je to problém, který je de facto společný pro všechny země bývalého východního bloku, které zažily přerušení kapitalistického hospodářství a restrikce osobního vlastnictví a podnikání. Jak Česko, tak Slovensko (ale třeba i Polsko nebo pobaltské země), nyní čelí velké vlně generační výměny. Pionýři kapitalismu z 90. let jsou totiž v důchodovém věku a dle našich odhadů působí v ČR desítky tisíc firem, které všechny řeší ten samý problém – nástupnictví. Data z Asociace malých a středních podniků a živnostníků přitom říkají, že zhruba dvě třetiny majitelů českých firem otázku nástupnictví vyřešenou nemá. Případů, kdy v rodinném byznysu pokračují potomci, je relativně málo, častěji se setkáváme s tím, že „děti“ (kterým je typicky více než 40 nebo 50 let) si již vybudovaly úplně jinou kariéru anebo vůbec nežijí v ČR. O rodinný byznys tedy nemají zájem, a i potomci tlačí své rodiče k tomu, aby firmu spíše prodali. U „nerodinných“ firem je dle mého názoru a pozorování tento problém méně častý, jelikož se jedná o firmy, které jsou již budovány jako korporace. Ty disponují kompetentním managementem a otázka vlastnictví tedy nehraje až tak zásadní roli jako v případě rodinných firem, kde se role majitele a CEO typicky prolínají.
Může se zapojit do firemního nástupnictví i umělá inteligence?
To nepochybně může, a to v mnoha úrovních. Na implementaci AI nástrojů jak do našeho fondu, tak do jednotlivých portfoliových společností nyní pracujeme. Na úrovni fondu nám AI může pomoct s analýzou investičních příležitostí, lze ji dobře využít také v rámci due diligence, optimalizaci procesů ve firmách, s marketingem, obchodem, finančním reportingem….těch oblastí je bezpočet. Umím si představit, že i na straně prodávajícího může AI plnit svou roli a pomoct mu s celým procesem prodání a předání firmy. Samotné nástupnictví však AI nevyřeší, s tím si v konečném důsledku musí vždy poradit sám majitel. AI mu však u toho může bezpochyby asistovat.
Dá se pomocí umělé inteligence výhodně investovat?
To je zapeklitá otázka, já osobně jsem zatím vůči AI spíše zdrženlivý, byť s ní pomalu také začínám pracovat a jak jsem uvedl u předešlé otázky, snažíme se ji aktivně implementovat i do našeho fondu. Nemyslím si, že je vhodné, aby se zejména začínající investoři slepě spoléhali na AI, a to především u investičních doporučení. Investování je činnost, která se má vykonávat dlouhodobě, svědomitě a konzistentně. Tím neříkám, že AI nemůže být u toho pomocníkem, ale nemyslím si, že v tuto chvíli dokáže kompenzovat kvalifikované investiční poradenství a kvalitní asset management. Také je možné, že AI poskytne zajímavý investiční tip, který třeba i vyjde, na druhou stranu se také může stát, že nevyjde a investor přijde o peníze. Je to nástroj jako každý jiný, akorát trochu chytřejší.
Váš fond je pod dohledem ČNB. Co to pro vás znamená?
Význam to nemá jenom pro nás, ale zejména pro naše obchodní partnery a investory. Skutečnost, že jsme licencovaným investičním fondem podléhajícím regulaci ČNB a české legislativy nám stanovuje jasná pravidla fungování a jistý rámec. Investorovi to zase dává jistou míru bezpečí a vědomí toho, že s jeho zainvestovanými prostředky bude nakládáno dle jasných pravidel. Kromě ČNB jsme navíc pod kontrolou investiční společnosti (která fond spravuje z pozice administrátora a obhospodařovatele) a depozitáře (banka, která spravuje účty fondu). Musíme také vydávat auditovanou výroční zprávu, minimálně jednou ročně oceňovat podkladová aktiva fondu a plnit celou řadu dalších povinností. To je v přímém kontrastu s tím, jak v ČR operuje celá řada nelicencovaných „investičních“ subjektů, které se jako fondy pouze tváří. Operují však mimo regulaci, investorům často slibují „vzdušné zámky“ a pak to často dopadá velmi špatně. Velkých kauz tohoto typu bylo v poslední době hned několik, za všechny zmíním třeba J.O. Investment.
Co vás v poslední době nejvíce potěšilo?
Koncem listopadu jsme se s manželkou stěhovali a nyní již máme vše vybaleno a bydlí se nám krásně, takže z toho mám velkou radost. (smích) Pro mne osobně byla velkým kariérním posunem také skutečnost, že jsem se po deseti letech z pozice manažera vůbec poprvé posunul do pozice spolumajitele a akcionáře, je to velký závazek a nesmírně si vážím toho, že mi akcionáři fondu projevili tak velkou důvěru. Věřím, že je (ani naše investory) nezklamu a že náš fond má nakročeno k velkým úspěchům.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Davidem Fogadem
Autor: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
