Rozhovor s MAGDALENOU SOUČEK, vedoucí partnerkou EY v České republice
Jako malá chtěla být zdravotní sestřičkou. Srovnávat si kartotéky a užívat si své velké pečlivosti. O svůj sen přišla při studiu medicíny. Emigrovala do Ameriky a v nové profesi šla ve stopách svého dědečka. Dnes je velmi úspěšnou ženou v oblasti daní, ale nejen v tom. Říká, že přesun do on-line prostoru je pro mnoho odvětví jedinou možností, jak si během pandemie zachovat alespoň nějaké příjmy.
Vaše společnost již mnoho let vyhlašuje soutěž EY Podnikatel roku České republiky. Změnila se za tu dobu úroveň a struktura podnikatelů v ČR?
S potěšením mohu říct, že rok od roku stoupá počet účastníků kategorie EY Začínající podnikatel roku. Před deseti lety jsme mladé a talentované podnikatele do třiceti let nacházeli stěží. Nyní jich je spousta, mají výborné nápady, které dokážou realizovat. Jsou skvělí v technologiích, zakládají firmy s globálním potenciálem. A nechybí mezi nimi ani ženy.
Podnikatelé se nyní mnohem více než dřív angažují v oblastech společenské odpovědnosti, velmi silným tématem je udržitelnost podnikání. Smyslem jejich podnikání je velice často lepší fungování světa, motivuje je zlepšit život nás všech.
Ovlivnil průběh letošní soutěže EY Podnikatel roku také nouzový epidemiologický stav? Jak probíhá letošní soutěž?
Uzávěrka přihlášek do letošního ročníku soutěže byla 21. října, tedy v době nouzového stavu. Měli jsme trochu obavy, zda složitá situace spojená s covid-19 neovlivní zájem podnikatelů o účast v soutěži. Potěšilo nás, že tomu tak nebylo. Přihlášených podnikatelů je dokonce více než minulý rok. Při dodržování všech vládních opatření jako roušky či odstup se uskutečnily i návštěvy podnikatelů v regionech spojené s rozhovorem a prohlídkou výroby. Několik rozhovorů proběhlo on-line. Abych to tedy shrnula, soutěž probíhá v podstatě stejně jako v předchozích letech, což nás těší. Samozřejmě velkou neznámou jsou vyhlášení v regionech i konání slavnostního galavečera v Praze na Žofíně. Termín jsme posunuli na duben a doufáme, že situace již bude příznivá a budeme moci vyhlášení uspořádat.
Jak se změnilo podle vašeho názoru podnikatelské prostředí v České republice?
V oborech postižených opatřeními proti pandemii se podnikatelské prostředí extrémně zhoršilo, v ostatních oborech také dochází ke zhoršení z důvodů větších zásahů státu formou různých protipandemických opatření a souvisejících kompenzací, z nichž mnohé mají nechtěné důsledky.
Podnikatelé a živnostníci mají letos opravdu velmi náročný rok. Je vážně všechno negativní? Jak vidíte současnou ekonomickou situaci u nás?
Všechno negativní určitě není. Jednak jsou firmy, kterým se extrémně zvýšila poptávka především v oborech, které souvisí s digitalizací, ale i některé tradičnější segmenty např. rozvážkové služby, obchody se základními potřebami apod. Pozitivní také je, že míra digitalizace a schopností populace používat technologie skokově poskočila. Problém nicméně spočívá v tom, že protipandemická opatření dopadají více na drobné podnikatele a živnostníky než na velké firmy a také na obory, kde je přirozená větší zaměstnanost v poměru na vytvořenou hodnotu. Takže dopad na nezaměstnanost bude pravděpodobně větší, než by implikoval propad HDP.
Mnoho odvětví se dnes přesouvá do on-line prostoru. Jak vidíte proces digitalizace v souvislosti s podnikáním?
Přesun do on-line prostoru je pro mnoho odvětví jedinou možností, jak si během pandemie zachovat alespoň nějaké příjmy. Digitalizace je ovšem širší téma, které v sobě nezahrnuje jen on-line prodej. Digitalizace v podnikání v sobě zahrnuje transformaci procesů, automatizaci a nový pohled na způsob práce. Aby digitální transformace byla ve firmách úspěšná, musí vždy začít strategií, která prostoupí všechny části dané společnosti. Aktuální situace samozřejmě nutí podnikatele jednat rychle, ale i rychlé jednání musí být postavené na solidních základech, aby překotná řešení firmu nestála o to více peněz a někdy i dobré jméno.
Je zcela zřejmé, že jsme na začátku nové epochy. Společnost prochází restrukturalizací. Jakou podobu bude mít podnikání v nové epoše?
U přemýšlení o nové epoše je dobré si uvědomit, že zhruba 65 % dětí začíná nyní školu s tím, že budou zastávat práci, která aktuálně ještě neexistuje. Tato nová epocha se často nazývá jako „gig economy“ a jedna z hypotéz je, že práce se v této gig ekonomice bude zprostředkovávat prostřednictvím kognitivních platforem, kde budou lidé spojováni mezi sebou na základě svých dovedností a výkonu s projekty, které jim poskytnou rozvoj, odměnu a sociální interakci, kterou si specifikují.
Základ zůstane snad stejný – úspěšní budou ti, co budou produkovat výrobky a služby, po kterých bude poptávka. Ta se více přesunuje do virtuálního prostředí, ale zároveň si lidé budou více vážit zážitků ve fyzickém světě, které budou něčím výjimečné, a až pomine současná vlna strachu, tak se minimálně na nějakou dobu zvýší potřeba lidí se potkávat a společně bavit. To implikuje, že opakované potřeby budou lidé více řešit ve virtuálním prostředí, kde je zároveň transparentnější prostředí a větší cenová konkurence a své ušetřené peníze budou ochotni utratit za jednorázové zážitky, které pro ně budou mít osobní hodnotu.
V souvislosti se státním rozpočtem se mluví také o daňovém balíčku. Jak vidíte možnosti změny daní v současné době? Co možnost jednotné daně z příjmu?
Daňový balíček úspěšně prošel poslaneckou sněmovnou. Obsahuje plánované a očekávané změny, některé s cílem pomoci podnikatelům v těžké covidové době, včetně zrychlených odpisů, odečtu darů v souvislosti s covidem, zrušení superhrubé mzdy, či zavedení peněžitého příspěvku na stravování zaměstnanců. V průběhu projednávání se do schválené verze dostal ale i například méně očekávaný limit 20 milionů pro osvobození prodeje cenných papírů. Daň z příjmů fyzických osob se se zrušením superhrubé mzdy vydává cestou dvou sazeb – patnáct procent a dvacet tři procent v závislosti na výši příjmů. Uvidíme, jak se s těmito změnami vypořádá senát a co bude nakonec schváleno.
Český daňový systém má mnoho výjimek. Podle prezidenta republiky se to ročně týká až 380 miliard. Souhlasíte s tímto názorem? Jaký je váš názor?
Český daňový systém skutečně obsahuje řadu výjimek, které se nashromáždily v průběhu uplynulých let. Řada z nich s dobrým úmyslem pomoci konkrétnímu odvětví nebo skupině poplatníků. Nedokážu říct, jestli je to zrovna 380 miliard, ale materiální dopad určitě mají. Obecně výjimky dělají daňový systém méně přehledný a život poplatníkům a daňové správě spíše komplikují. Dávalo by tedy koncepčně smysl počet výjimek významně zredukovat. Na druhou stranu některé výjimky, či jejich zrušení, mohou mít širší ekonomické souvislosti. Jako výjimku z pravidla lze například chápat daňové prázdniny v rámci investičních pobídek. Zde se můžeme přít, zda je taková výjimka prospěšná.
Co by prospělo nejvíce české ekonomice a podnikatelům po koronavirové epidemii pro rozjezd a znovunastartování firem a ekonomiky?
Především v rámci možností co nejmírnější opatření proti pandemii, každé opatření a každá, i dobře míněná související podpora, deformuje podnikatelské prostředí. Za druhé větší předvídatelnost změn, jak z krátkodobého pohledu – to že se dnes běžně vyhlašují opatření, která platí od druhého dne, stojí podnikatele a jejich zákazníky velké mimořádné náklady – tak z dlouhodobějšího pohledu. České prostředí bylo zatím, ve srovnání s ostatními státy v regionu, relativně předvídatelné, což pomáhalo lepšímu dlouhodobému plánování podnikání a jeho vyšší efektivitě. To se teď rapidně mění. Za třetí, a vlastně nejdůležitější, jsou lepší možnosti vzdělávání včetně modernizace školství a větších možností rekvalifikace na obory, kde stoupá a bude stoupat poptávka. Toto je oblast, kde by stát měl jít příkladem a kde má svoji přirozenou roli.
Dotknula se současná koronavirová pandemie i vaší firmy? Změnila se její struktura a firemní kultura?
Vždycky pro nás bylo zásadní bezpečí a zdraví našich zaměstnanců a zároveň snaha a potřeba být k dispozici našim klientům. S nástupem druhé vlny pandemie jsme k práci přistoupili podobně jako na jaře. I v posledních týdnech doporučujeme pracovat z domova, nicméně naše kancelář je stále otevřená. Současně jsme zaměstnance rozdělili do týmů, které se navzájem v práci nepotkávají, aby v případě potřeby mohl jeden tým nahradit druhý. Je tedy na každém, kde a jak bude pracovat. Při dodržení maximálních bezpečnostních opatření lze pracovat z kanceláře.
Dnešní doba je také ve znamení předávání nástupnictví v rodinných firmách. Jak vidíte problém nástupnictví a nové generace v těchto firmách?
Mezigenerační předávání firem dále pokračuje a nedá se říct, že by toto téma nějak sláblo. Naopak vidíme, že rodinné firmy se i v tomto ohledu stávají sofistikovanější a řeší předání firem dalším generacím na základě dlouhodobých plánů rozvoje takových podniků. Covid možná zafungoval jako katalyzátor mnohých situací, ale dopad na mezigenerační výměny v čele rodinných firem nijak fundamentálně neovlivnil.
Až se vše uklidní, začneme se zase běžně setkávat na schůzkách a fungovat jako dříve? Jak moc se podle vás společnost změní?
Do starých kolejí se již nevrátíme. Bude nový normál, tj. kombinace práce z domova nebo z kanceláře. Lidé budou mít mnohem větší flexibilitu. Spousta jednání, školení a seminářů budou nadále probíhat online. Také služební cesty se tímto omezí, což pozitivně ovlivní dopad na životní prostředí.
Co Vám osobně současná situace přináší pozitivního?
Při první vlně se mi domů vrátila dcera, která normálně pracuje v Londýně. Měli zavřenou kancelář, takže mohla na tři měsíce přijet do Prahy a pracovat na dálku. Bylo to super ji zde zase mít.
Děkuji za rozhovor.
Foto: archiv Magdaleny Souček
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
