Rozhovor s Danielem Rohlem, Director of Engineering v OHB Czechspace.
Daniel Rohel je Director of Engineering ve společnosti OHB Czechspace, která se zaměřuje na dodávky satelitů, družicových adaptérů, podpůrných pozemních zařízení a optických vědeckých přístrojových vybavení. Společnost získala řadu zakázek v rámci programů ESA, vedle mise planetární obrany Hera, spolupracuje například na programu jaderného elektrického pohonu pro vesmírné mise RocketRoll, výzkumu exoplanet Plato nebo na misi na měření oxidu uhličitého v atmosféře CO2M.
„Většina výzkumných misí v Evropě je financována přes ESA, která získává peníze od svých členských států. Soukromých zákazníků je v Evropě zatím málo, nicméně trh se mění. Díky práci a úspěchům SpaceX se výrazně zlevňuje vynesení nákladu na orbitu, které je velkou finanční položkou každé vesmírné mise. Soukromí zákazníci mají tedy větší tendenci investovat do vesmírných projektů i za cenu lehce vyššího rizika,“ říká Daniel Rohel.
Začátkem října 2024 byla v americkém mysu Canaveral vypuštěna na svou misi evropská sonda Hera. Jak se vaše firma podílí na tomto projektu? Jsou již první výsledky?
Cokoliv, co se v družici nachází, se musí někam připojit. A to něco je struktura družice, za kterou jsme na sondě Hera zodpovědní. Je tedy spjatá úplně se vším. Její nejdůležitější úkol je, aby vše bylo tam, kde má, a zároveň se to nerozbilo. Struktura je typicky nejvíce zatížena během startu rakety. Vzhledem k tomu, že Hera již letí vesmírem, znamená to, že většina výsledků naší práce již dopadla dobře. Pokud jde o vědecké výsledky mise, ty jsou ještě vzdálené. Sonda totiž musí k cílovému asteroidu teprve dorazit.
Vědci budou ve vesmíru hledat druhou Zemi, první úspěšný test byl v Brně. Je možno takovou druhou Zemi opravdu najít?
To asi narážíte na sondu PLATO. V Brně jsme testovali její Centrální Trubici. Jde o páteřní strukturu sondy, tedy část, která nakonec přenáší veškeré zatížení. Něco jako kmen stromu – všechny větve jsou napojeny na něj a když selže, spadne celý strom. Aby byla zajištěna bezpečnost při startu rakety, musela karbonová trubice během testu zvládnout zatížení odpovídající přibližně 15 vozů Škoda Fabia a to ve dvou směrech zároveň. Stojí za zmínku, že tloušťka karbonu trubice je necelé 4 mm.
Na trubici je následně napojen servisní modul sondy a na ten se připojí celkem 26 kamer, které budou druhou Zemi hledat. Určitě je možno ji najít, otázka zní, zda-li by byla obyvatelná.
Letos v listopadu proběhl v Praze další ročník události Czech Space Week, pořádaný CzechInvestem. Jaké máte ohlasy a vyplývá z toho další spolupráce?
Czech Space Week je tradičně velmi povedenou akcí. Jde vidět, že o akce takového formátu je stále vyšší zájem. Velmi kladně vidím zapojení zahraničních kolegů, z čehož by následné spolupráce mohly plynout. Setkání zástupců českých firem je přínosem vždy, však díky Ambiciózním projektům organizovaným Ministerstvem dopravy se většina větších hráčů již dobře zná. Jde tedy primárně o vzájemné informování o tom, co se aktuálně děje a jak si můžeme navzájem případně pomoci.
Jste poměrně mladá firma, založená v roce 2018, a přesto jste se už podíleli na řadě projektů. O jaké projekty šlo?
Naše firma má pomyslný podpis na opravdu velkém zástupu projektů, primárně družic. Začínali jsme menšími pracovními balíčky pro sesterské firmy a dnes jsme schopni nést zodpovědnost nejen za strukturu, ale i jiné subsystémy. Zvládli jsme dokonce vyvinout koncepční fázi celé mise, která byla následně doporučena k realizaci samotnou ESA. Na základech sondy HERA nyní spolupracujeme na družicích COMET Interceptor, či RAMSES. Mimo práce na družicích děláme také vývojové projekty zaměřené například na materiálový vývoj, či karbonové strukturální prvky pro budoucí znovupoužitelné rakety se zabudovaným automatickým měřením zatížení.
Společnost je začleněna do vesmírného programu ESA. Jakou roli v tom hraje Česká republika?
Klíčové je členství České republiky v ESA. To nám jako státu umožňuje přispívat do jednotlivých programů, které se následně do České republiky vrací v podobě zakázek pro kosmické průmysl. Tyto zakázky pak pomáhají rozvíjet náš vlastní ekosystém firem.
Jste vedoucím týmu strukturálních analytiků. Čím se konkrétně Váš tým zabývá?
Tým strukturálních analytiků je jedním z našich inženýrských týmů. Jak název napovídá, klíčovou částí jejich práce je strukturální analýza. Naši inženýři zkoumají pružnost a pevnost vesmírných konstrukcí, ale také například jejich vzájemnou dynamickou interakci, či reakci na teplotní rozdíly. A to během celého života družice – od všech fází skládání konstrukce, přes manipulaci a přepravu, testování, start na raketě, ale také na orbitě, kde jsou největší výzvou termo-elastická zatížení.
Jak důležitá jsou data pro Váš obor? Je to více o datech či logickém myšlení nebo i o něčem jiném?
Obojí je naprosto klíčové. Je nutno ještě přidat určitou zkušenost. Data jsou jistou vstupenkou do procesu. Když udělám strukturální analýzu, získám spousty dat. Logické myšlení musím zapojit k tomu, abych věděl, co s těmi daty dělat a jak řešit problémy, které z dat vyplývají. No a zkušenost celý proces výrazně zefektivní a zlevní. Zkušený inženýr například ví, jestli je jeho řešení také vyrobitelné a kde. Pro práci s ESA je nutné pokrýt všechny tyto aspekty, ESA je zákazník s řadou odborníků, ví tedy co chce, a jen tak něco neodpustí.
Jak je financován vesmírný výzkum? Je dostatek investorů?
Většina výzkumných misí v Evropě je financována přes ESA, která získává peníze od svých členských států. Soukromých zákazníků je v Evropě zatím málo, nicméně trh se mění. Díky práci a úspěchům SpaceX se výrazně zlevňuje vynesení nákladu na orbitu, které je velkou finanční položkou každé vesmírné mise. Soukromí zákazníci mají tedy větší tendenci investovat do vesmírných projektů i za cenu lehce vyššího rizika.
Jak jsou koordinovány a řízeny projekty a jednotliví členové?
Dobrá koordinace vývoje a projektové řízení je ve vesmírném průmyslu naprosto zásadní. Většina vyvíjených družic jsou nová inženýrská řešení, často se tedy vyvíjí od začátku. Když k tomu přidáme fakt, že se na misích podílí opravdu vysoké množství firem a u většiny projektů se jedná o „kusovou výrobu“, organizační oříšek máme na světě. Kvůli tomu, že na vesmírných misích spolupracuje spousta firem najednou, existuje také spousta komunikačních rozhraní spojených s plánováním. Není proto výjimkou, že tyto aktivity zajišťuje klidně i několik lidí na jednom projektu.
Jak se na vesmírném výzkumu podílí startupy?
Start-upy hrají důležitou roli ve světě inovací. Obecně se jim daří více v oblasti down-stream (směr z vesmíru na zemi – například data) než v oblasti up-stream (směr ze země do vesmíru – například raketa, či družice). Typická start-up aplikace pro down-stream může být například inovativní přístup k využití satelitních dat. Start-upy zde mají jednodušší vstup, jelikož se nepotýkají s tak vysokým rizikem jako při up-stream aplikacích, tím pádem mohou mnohem rychleji iterovat svá řešení.
Chtěl jste se vždy věnovat vesmírnému výzkumu? Co vás k tomu přivedlo?
Rozhodně nejsem vesmírný fanatik a ve volném čase se věnuji i jiným věcem, nicméně pro inženýrský mozek je vesmír nádherné prostředí pro práci. Všechno, co děláme, je velice různorodé, každý projekt je jiný a musíme se všichni pořád učit. Zároveň vesmírný průmysl nemá v našem regionu tak dlouhou historii jako v „západní Evropě“, je tedy stále co budovat.
Věříte v UFO?
UFO je zkratka pro „unidentified flying object“, tedy neidentifikovaný létající objekt. Při této logice nelze v UFO nevěřit. (smích)
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Danielem Rohlem
Autor: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
