Češi jsou pragmatici, ale jsou kreativní, pokud jde o řešení problémů

Rozhovor s MARCELEM GAJDOŠEM, Country manažerem pro Českou a Slovenskou republiku VISA EUROPE.
Má mnohaleté zkušenosti z oblasti platebního a karetního byznysu. Tři roky působil ve společnosti UniBanka Slovakia a také ve Wells Fargo v USA. Do tehdejší Visa Europe nastoupil na začátku roku 2006. Současnou pozici zastává od roku 2012. Říká, že budoucnost patří jednoznačně digitálním platbám a inovativní platební technologii v kontextu rozvoje internetu věcí.

Několik let jste pracoval v Londýně a v USA. Jaký je podle vás rozdíl v životní úrovni a způsobu života ve Velké Británii, USA a v České republice?

Rozdíly ve způsobu života samozřejmě jsou a člověk přichází do styku s různými mentalitami a kulturami. Mně tento způsob poznávání nových zemí a národů velmi vyhovuje, a považuji to za osobnostně i profesně obohacující. Přestože se svět globalizuje, se zejména ve velkých korporacích manažerské postupy nebo způsoby řešení nijak výrazně neliší. Jistá specifika však samozřejmě existují. Na základě mých zkušeností bych řekl, že Češi jsou pragmatici, ale jsou kreativní, pokud jde o řešení problémů. Američané zase přistupují k věcem velmi přímo, zatímco v Británii jsou spíš diplomatičtí. Co se týče soukromého života, moje rodina a já se cítíme dobře v multikulturním, tvůrčím a živém prostředí měst a musím říci, že Praha je v tomto ohledu pro nás ideální kombinací. Se svou rodinou se zde cítím skvěle.

V bezkontaktních kartách jste na špičce evropského žebříčku, v čem pak v oblasti platebních karet za západní Evropou či světem nejvíce zaostáváte? Kde nejvíce využívají těchto moderních způsobů plateb?

Máte pravdu. Češi milují nové technologie a inovace. O tom svědčí i fakt, že jsme už několik let lídry v používání bezkontaktních karet. V České republice provádíme kartou bezkontaktně už 92 procent všech plateb, což nás staví na druhou příčku na světě hned za Austrálii. V Evropě je na tom s takto vysokým podílem podobně třeba Polsko. Překvapivě nejhůře pak vycházejí Německo a Belgie. V čem ale za Evropou citelně pokulháváme, je počet terminálů pro bezkontaktní platby. Zejména u řady malých obchodníků ještě stále není běžné zaplatit klasickou či bezkontaktní kartou. Praha je na tom v tomto ohledu poměrně dobře, ale v jiných krajích jsou podmínky pro placení kartou mnohem horší. Potenciál pro rozvoj akceptace platebních karet je tak u nás stále ještě velký. I proto Visa už v roce 2013 spustila společně s tuzemskými partnery Akceptační projekt na podporu rozšíření platebních terminálů v České republice. A jsme v tom úspěšní, protože za dobu fungování tohoto programu se počet platebních terminálů v Česku zvýšil trojnásobně.

Karetní společnosti celkem často označují Česko z hlediska svého byznysu za důležitou zemi. Proč?

Jak už jsem před chvílí zmínil, je to proto, že je Česká republika evropským lídrem v používání bezkontaktních plateb a patří mezi průkopníky v oblasti inovativních metod placení. Pro to, aby bezkontaktní platby nahradily hotovost, je zde tedy velký potenciál.

Jak se od sebe z hlediska používání platebních karet liší Česká republika a Slovensko?

V tomto ohledu jsou si obě země velmi podobné. A vedoucí postavení v Evropě si drží také, pokud jde o využívání bezkontaktní technologie a ochotu přijímat inovace. Významnější rozdíl vidím snad jen v akceptační síti, která je na Slovensku méně rozvinutá. Opět ale platí, že snaha o zvyšování počtu terminálů a rozvoj akceptace karet je společná oběma zemím.

Co je největší překážka tomu, aby se v Česku platební karty začaly používat ve větší míře? Proč lidé dávají leckdy přednost placení v hotovosti?

Těch důvodů může být samozřejmě více. Kromě faktu, že na mnoha místech obchodníci karty prostě neberou, může lidem použití hotovosti dávat pocit, že mají své finance více pod kontrolou. Svou roli hrají i obavy o zneužití karty při její ztrátě nebo se obávají o své osobní údaje, zejména při nakupování na internetu. Podle našich posledních čísel ale objem transakcí plateb u obchodníků představuje už více než 40 procent celkového objemu realizovaných platebními kartami a poprvé tak překonal objem výběrů z bankomatů. Je tedy patrné, že trend se postupně mění. Naší prioritou je proto poskytovat lidem přístup k bezpečným digitálním platbám, ať už jsou zákazníci kdekoli a bez ohledu na to, jaké zařízení chtějí používat.

Jak se prosadily platební karty a další způsoby elektronických plateb v nákupech přes internet?

Nová platební řešení míří hlavně do eshopů, protože lidé nakupují online stále častěji. V porovnání s kamennými obchody roste objem online nákupů dvakrát rychleji. A zvyšuje se také podíl nákupů v zahraničních eshopech. I zde jsou ale rezervy, protože většina domácích eshopů stále platbu kartou neakceptuje. Visa se proto soustředí na rozvoj akceptační sítě i v této oblasti.

Visa dnes pracuje i na řešeních v dopravě − jízdné lze v některých městech nahrát i na platební kartu. Proč se pouštíte do dopravy? Chystáte se i do jiných oborů?

Konceptem tzv. smart cities se Visa věnuje globálně už nějakou dobu a doprava hraje v tomto konceptu jednu ze zásadních rolí. Letos například Visa ve spolupráci se Stanfordovou univerzitou zveřejnila jednu z největších globálních studií zkoumající nárůst zájmu o veřejnou i osobní dopravu. A třeba složitost placení je jedním z nejčastějších důvodů nespokojenosti cestujících. Minulý měsíc Visa také společně s firmou Planeta Informática ohlásila uvedení nové technologie, která dopravcům z celého světa umožňuje snadnější a ekonomičtější zavedení bezkontaktních plateb. A to díky technologii Visa Secure Access Module (SAM), díky níž jsou bezkontaktní platby ve veřejné dopravě možné nejen pomocí bezkontaktních platebních karet, ale také mobilních telefonů či jiné nositelné elektroniky. To vše bez výdajů a technických komplikací spojených s nahrazením současných turniketů či platebních terminálů.
Je proto přirozené, že se tomuto tématu věnujeme i v České republice. Česko patří dlouhodobě mezi lídry v zavádění platebních inovací a příkladem může být spuštění plně elektronického jízdného v ostravské hromadné dopravě. Cestující tam mohou zaplatit ve všech vozidlech dopravního podniku bezkontaktně a bez nutnosti tisknout papírový lístek už od roku 2016. Jízdenka se ukládá jen na platební kartu a systém za cestujícího navíc spočítá vždy tu nejvýhodnější cenu. Ostravské řešení bylo díky své komplexnosti po Londýnu teprve druhé svého druhu na světě a dnes už zde tvoří bezkontaktní jízdné 40 procent všech jednorázových jízdenek.
Chystáme se také spolupracovat s Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Zejména propojení jejich výzkumného centra dopravy s naším londýnským centrem inovací pro dopravu může přinést skvělé výsledky.

V Česku nejsou kreditní karty příliš ve velké oblibě. Je tenhle stav daný jen nechutí zadlužovat se nebo byste našel i jiné důvody?

V Česku zkrátka, na rozdíl třeba od Spojených států, kreditky nemají takovou tradici. Banky je v minulosti také vydávaly především bonitnějším klientům. Používání kreditní karty navíc předpokládá jistou míru finanční gramotnosti, která je u nás obecně stále ještě velmi nízká. Takže ano, lidé mají možná také obavy z toho, že při použití kreditky si vlastně půjčují od banky, a v případě, že potřebují finanční prostředky navíc, spoléhají se raději na povolený debet na svém běžném účtů. Budoucnost leží ale hlavně v mobilních platbách, kdy má člověk díky okamžitému přístupu ke kartě svoje výdaje dokonale pod kontrolou.

Pokud by se Evropské unii podařilo poplatky zregulovat, co by to znamenalo pro vaše obchodníky, banky a spotřebitele? Pomohlo by to rozšíření akceptační sítě platebních karet? Věříte kritikům tohoto nařízení, kteří tvrdí, že se banky nakonec zahojí na svých klientech zvýšením poplatků za vedení platební karty, vedení účtů či dalších bankovních služeb?

Nerad bych spekuloval. Evropská komise v současnosti hodnotí regulaci mezibankovních poplatků a my doufáme, že posoudí i dopad připravované směrnice PSD2, která vstoupí v platnost letos v září.
Visa se snaží vést konstruktivní diskusi se všemi stranami a primárně nám jde hlavně o to, aby výsledek odrážel potřeby jak obchodníků, tak spotřebitelů v tomto rychle se měnícím digitálním prostředí.

Moderní technologie zasáhly svým vývojem i do dalších moderních způsobů plateb – platby mobilem, hodinkami apod. Jak si na tom stojí VISA?

Budoucnost patří jednoznačně digitálním platbám a inovativní platební technologii v kontextu rozvoje internetu věcí. Do roku 2021 bude podle odhadů na světě 25 miliard zařízení připojených k internetu. Samozřejmostí se tak stane nákup na displeji lednice nebo platby za palivo na pumpě bez vystoupení z vozu díky konceptu in-vehicle plateb. Podobné je to také s nositelnou elektronikou, propojenými zařízeními a auty. Všude tam je možné platby jednoduše a bezpečně integrovat. Každodenní placení se tak stane něčím, na co se nemusíme soustředit. Bude záležet jen na našem životním stylu a našich potřebách, jaký způsob placení, a s tím související míru komfortu, zvolíme. Nejde ale jen o příjemnější zákaznickou zkušenost. Rozšíření bezhotovostních plateb bude mít z hlediska dlouhodobé perspektivy zásadní vliv také na hospodářský růst velkých měst. Jak ukázala studie Visa Bezhotovostní města, bezhotovostní platby představují ohromný ekonomický potenciál. Mimo jiné například díky úspoře času při provádění bankovních transakcí a při zpracovávání příchozích i odchozích plateb. A nezanedbatelná bude také nižší administrativní zátěž a náklady na řešení kriminality spojené s hotovostí.
Jak nejraději platíte vy? Máte nějakou zajímavou příhodu s placením kartou?
Můj přístup k platbám je dokonale bezhotovostní, protože hotovost u sebe v podstatě nenosím. Nejčastěji platím mobilním telefonem nebo hodinkami, a když už to z nějakých důvodů nejde jinak, zaplatím kartou.
Děkuji za rozhovor.