Broumov soutěží o titul Evropské hlavní město kultury 2028

Vystudovala teorii kultury na FF UK a obor mezinárodní řízení na britské Teesside University. Byla výkonnou ředitelkou renomovaného šperkařského studia ZORYA.
Rozhovor s MARIÍ SILONDI, koordinátorkou projektu Broumov – Evropské hlavní město kultury 2028.
„Určitě se nejedná jen o záležitost jednoho roku, EHMK si zakládá na udržitelném a dlouhodobém rozvoji měst a součástí přihlášky je i strategický dokument věnující se koncepci kultury města. Účast v soutěži je vizitka nejen pro město, ale pro celou Českou republiku, protože pozornost kulturní Evropy na nás bude nasměřována po dlouhých třinácti letech.“
„Na Broumovsku máme barokní dědictví, které nepředstavuje jen kameny a budovy, ale je s ním spojena určitá hodnota, která vytváří celé společenství. Podle mne je kultura zásadním katalyzátorem pestrého života. Kultura je primárně o lidech, je to nástroj, aby lidi vedle sebe dobře žili, aby byli spokojení“, říká Marie Silondi.
Broumov se na podzim 2022 bude ucházet v soutěži o titul Evropské hlavní město kultury 2028. Jaká jsou hlavní kritéria pro získání titulu?
Přihlášky se posuzují podle šesti hlavních kritérií, pro postup do finále město musí co nejlépe naplnit všechny z nich. Hodnotí se přínos k dlouhodobé strategii, tedy zda má město vytvořenou kulturní koncepci, která zachová rozvoj a aktivity i po skončení titulu, a zda soutěž přispívá k dlouhodobému směřování města. Dále soutěž přihlíží k „evropskosti“, všímá si, jak plánované akce vyzdvihují společné kulturní hodnoty a dědictví a jakým způsobem prezentují mezikulturní porozumění i odlišnosti v rámci celé Evropy. Dalšími kritérii jsou kvalitní a komplexní kulturní program se zapojením místních umělců či schopnost akce uskutečnit, tedy zda je přihláška podporována na místní, regionální i státní úrovni. V neposlední řadě je velmi důležitým kritériem zapojení široké veřejnosti a místních obyvatel, řízení celého projektu či marketingová strategie.

Foto: Jaroslav Winter

Prestižní titul Evropské hlavní město kultury je každoročně udělován napříč evropskými státy již 36 let. Jaká česká města získala tento titul v minulosti?
Titul zatím získala dvě česká města, v roce 2000 Praha a v roce 2015 Plzeň.
Jako externí konzultantka jste se podílela na Kreativním inkubátoru, vzdělávacím projektu v rámci Plzně 2015 – Evropského hlavního města kultury. Co vám tato zkušenost dala?
Určitě projekt znovu potvrdil, jak důležité je ve start-upech vyrovnávat kulturní a obchodní aspekt. Je třeba myslet na to, že nestačí jen navrhnout krásný produkt, ale že se také musí někde vyrobit, je třeba pro něj najít zákazníky, kteří si ho budou chtít za danou cenu koupit. Pokud jedna část převažuje, dlouhodobě je to neudržitelné. Je důležité všechny aspekty správně vybalancovat.
EHMK vyzdvihuje mj. rozmanitost evropských kultur, společné hodnoty a roli kultury ve společnosti. Jakou roli hraje dle vás ve společnosti kultura? Je důležitá i v dobách těžkých a krizových nebo je to pouze jakási okrajová volnočasová aktivita?
Za pandemie jsme byli svědky toho, že v době krize je kultura postižena jako první, jako první se zavíraly a omezovaly právě kulturní akce. Podle mne je ale kultura zásadním katalyzátorem pestrého života. Možná si ani neuvědomujeme, jak moc pro nás kultura znamená a do jaké míry je součástí každodenního života. Poslech hudby po cestě do práce, večerní seriál, to vše je kultura. Nutno dodat, že EHMK navíc vnímá pojem kultura v širokém slova smyslu, který zahrnuje také sociální oblast, vzdělávání a péči o krajinu a prostředí, kde žijeme. Kultura je zkrátka neoddělitelná součást našeho každodenního života.
Cílem soutěže o titul EHMK je též upevňování mezinárodní spolupráce, zviditelňování a podpora kulturního dědictví, společných hodnot a evropské rozmanitosti, dialog a prohlubování vzájemného porozumění. Jak důležité a naléhavé jsou tyto hodnoty v současnosti a jak se je daří naplňovat?
Je těžké obecně odpovědět na takto komplexní otázku. Mezinárodní spolupráce je samozřejmě důležitá, protože žijeme v globalizovaném světě, pro Broumov se naskytuje velká příležitost, jak prohloubit spolupráci s příhraničními oblastmi. Nesmíme zůstat izolovaní jen kvůli tomu, že je zde nějaká historicky daná pomyslná čára. Samozřejmá je také podpora kulturního dědictví, v současné době se nějakým způsobem stavíme k odkazu našich předků, aby se zachoval i pro další generace. To je znakem společnosti, která o sebe dbá, vnímá důležitost historie, kterou si s sebou nese, a může se z ní poučit.
Na Broumovsku máme barokní dědictví, které nepředstavuje jen kameny a budovy, ale je s ním spojena určitá hodnota, která vytváří celé společenství. Důležitá je péče, aby odkaz přinesl budoucnost, a po malých krocích se nám tento cíl daří naplňovat. Například zapsání souboru kostelů na seznam národních kulturních památek je krok, který může pomoci v zachování kulturního dědictví. Kultura je primárně o lidech, je to nástroj, aby lidi vedle sebe dobře žili, aby byli spokojení.
Jakou máte představu o tom, jaký bude průběh projektu, když se Broumov opravdu stane evropským hlavním městem kultury 2028? 
V první řadě začneme pracovat na koordinaci celého projektu a bude třeba rozšířit náš tým. Na plno začneme aktivně realizovat projekty a plány, které momentálně připravujeme, a jsou součástí přihlášky. Dále intenzivně začneme pracovat na propojování s Královéhradeckým krajem kvůli plánování, jak ještě více rozvinout kulturní turismus.
Je získání titulu EHMK 2028 pouze záležitostí projektu pro jeden rok či to zavazuje i na mnoho let? Jak to změní ráz města, krajiny i regionu? Jaký přínos to bude mít pro Českou republiku?
Určitě se nejedná jen o záležitost jednoho roku, EHMK si zakládá na udržitelném a dlouhodobém rozvoji měst a součástí přihlášky je i strategický dokument věnující se koncepci kultury města. Důležitým hodnotícím kritériem je také dosah k místní komunitě a její zapojení do celého procesu. Je třeba si uvědomit, že účast v soutěži je vizitka nejen pro město, ale pro celou Českou republiku, protože pozornost kulturní Evropy na nás bude nasměřována po dlouhých třinácti letech.
Pro koho je projekt EHMK 2028 určen? Kdo a jak se může zapojit?
Zapojit se může každý občan, už nyní jich spoustu aktivně pomáhá. Oficiálně kandiduje město, ale projekt je především o partnerství a spolupráci. Už při vytváření strategie pro nás bylo důležité, aby se mohlo zapojit co nejvíce lidí. Pořádali jsme sérii workshopů s kulturními aktéry, hloubkové rozhovory s několika desítkami odborníků nebo jsme dělali dotazníkové šetření mezi občany. Na koncepci projektu s námi spolupracovali například Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov, Základní umělecká škola Broumov, Gymnázium Broumov, CHKO Broumovsko, zástupci místních spolků a mnoho dalších.
Jak bude celý projekt EHMK 2028 financován?
Podílí se něm stát, kraj i město. Částečně přispěje z programů také Evropská unie a sponzoři. Důležitý je určitě příspěvek ze strany státu, v současné chvíli probíhají jednání o to, aby se státní podpora navýšila oproti příspěvku, který posledně získala Plzeň s ohledem na příspěvky jiných evropských států, aby vítězné město bylo schopno připravit kvalitní evropský projekt. Například na Slovenku se vítězným městem pro rok 2026 stal Trenčín a stát na realizaci projektu poskytl 20 milionů EUR. Pro porovnání, Česká republika věnovala Plzni v roce 2015 100 milionů korun.
Před 20 lety jste spolu s tehdejším manželem Pascalem založili neziskovou organizaci Libat – hybridní laboratoř pro umění a nové technologie, která se podílela na mezioborových projektech v Evropě. O jaké projekty se jednalo? Využijete je i v EHMK 2028?
Podíleli jsme se na řadě projektů, které spojovaly umění, nové technologie a jiné obory. Jedním z nich byl například mezinárodní projekt evropského formátu Underground City XXI, jehož koordinátorem byla chorvatská kulturní instituce L.A.E. (Labin Art Express). Jednalo se o mezioborový kulturní projekt, který vycházel z opuštěného uhelného dolu v Istrii v Chorvatsku, a šlo o vytvoření podzemního města. Setkávali se zde urbanisti a umělci a vznikla platforma využívající nejrůznější umění společně s virtuální 3D realitou.
V EHMK 2028 určitě využiji zkušenosti z mezioborové spolupráce. Uvědomuji si její důležitost, ale zároveň obrovskou náročnost. Každý obor mluví jiným jazykem, i když používají stejnou řeč, a každý vidí důležitost v něčem jiném. Může být náročné různé pohledy a přístupy balancovat, což vidím i v propojení byznysu a umění. Dále můžu čerpat ze své zkušenosti s mezinárodní spoluprací a prací s kulturními rozdíly. V neposlední řadě mě mnohé naučila mezigenerační spolupráce, je velice obohacující mít v týmu mladé lidi i seniory. Člověk musí mít otevřenou mysl a dívat se na věci z různých úhlů.
Jak budou umění a nové technologie zapojeny do projektu EHMK 2028? 
Plánujeme několik inovativních a mezioborových projektů, zmínit mohu třeba využívání virtuální reality pro interpretaci historického dědictví.
V čem jsou Broumov a Broumovsko dle vás tak unikátní?
Mne jako Pražáka hned zaujaly hluboké vztahy mezi lidmi, kteří navíc mají chuť podílet se na životě města. Je mi sympatická touha obyvatel něco změnit. Možná někdo pohlíží na Broumovsko jako na zapomenutý kraj, podle mě ale neprávem. Region nabízí nepřeberné možnosti, ať už se jedná o nádhernou krajinu, historii, architekturu nebo lidské příběhy.
Co vy si osobně přejete pro celý projekt EHMK 2028 a Broumovsko?  
Samozřejmě bych si přála, aby v soutěži Broumov uspěl, zároveň ale celý projekt vnímáme skrze motto „i cesta je cíl“. Už jen samotná kandidatura přináší skvělé věci a rozhýbala velké změny.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Kateřina Fialová a Jaroslav Winter
Zdroj: Renáta Lucková