Rozhovor s MILOSLAVEM LUDVÍKEM, ředitelem Fakultní nemocnice Motol v Praze
Pražská nemocnice Motol je největší česká nemocnice. Ročně hospodaří s jedenácti miliardami. Stejně jako další zařízení kvůli koronaviru musela zrušit plánované výkony. Nejen o tom s jejím ředitelem.
Byl jste ministrem zdravotnictví. Máte tedy hlubší vhled do problematiky zdravotnictví. Jak vidíte současnou situaci vy? Jak byste ji vy řešil?
Situace je, jaká je. V této chvíli to vypadá tak, že se teprve učíme, co skutečně vir umí a jakým způsobem na něj reagovat. Nejen my, ale i celá Evropa a v podstatě celý svět teď jde metodou „pokus omyl“.
Co podle vás dnešnímu zdravotnictví nejvíce chybí?
V době koronaviru se ukazuje to, co jsem říkal vždycky, ve zdravotnictví nejvíce chybí správně použité a správně alokované peníze.
Mluví se o tom, že bychom si měli lékařů a zdravotníků více vážit. Jak myslíte, že se to projeví po pandemii?
Pandemie přijde a zase odejde, svět se vrátí do normálu, a já budu realista a řeknu, že náhled veřejnosti na zdravotníky bude stále stejný, takže ambivalentní.
Koronavir je jedním z druhů virů. Virová onemocnění se ale většinou opakují. Příkladem je chřipka. Myslíte si, že se bude opakovat i koronavirová epidemie? Budeme již lépe připraveni?
To je strašně spekulativní otázka. Já nejsem infektolog, virolog ani epidemiolog, takže opravdu nevím. Virové epidemie přicházejí každý rok, to koneckonců v nemocnicích vídáme, když pravidelně vždy na podzim nebo na jaře uzavíráme část nemocnice kvůli chřipkové epidemii. Metodou „pokus omyl“ se dopracováváme k optimálnější strategii, která bude pravděpodobně využitelná, pokud by přišla další vlna.
Co by podle vás mělo být bodem, kdy si budeme moci říci, že jsme to zvládli. Promořenost, vakcína nebo podchycení nemocných?
Vakcína určitě. Pokud bude vakcína, myslím, že jsme vyhráli a koronavir jsme porazili. Pokud jde o počty nakažených, samozřejmě ve chvíli, kdy klesne základní reprodukční číslo, takzvané R0, pod jedna je to také dobrý výsledek. A v případě, že by se ukázalo, že je imunizováno více než 70 procent obyvatelstva, i to by byla pravděpodobně výhra. Absolutní vítězství bych viděl v kombinaci všech tří faktorů.
Kdo je podle vás hlavní ohroženou skupinou obyvatel? Jde o věk nebo spíše o lidi s nějakými zdravotními problémy, včetně těch se sníženou imunitou, onkologickými, kardiologickými či jinými zdravotními problémy?
Myslím, že polymorbidita hraje zásadní roli. Koneckonců vídáme případy, kdy se devadesátiletý i starší senior vyléčí, a naopak víme o lidech, kterým například nebylo ještě šedesát let, a zemřeli. Ukazuje se, že věk je sice důležité kritérium, ale daleko důležitějším kritériem je fyzický stav, ve kterém se pacient nachází. Pětasedmdesátiletý senior, který dvakrát týdně hraje golf nebo tenis a nekouří, je určitě daleko méně ohroženou skupinou než čerstvý šedesátník, který má nadváhu, vysoký tlak, cukrovku a ještě kouří.
Vláda tvrdí, že nakažených lidí v posledních dnech ubývá. Vidíte to také u vás v nemocnici?
My nakažené nesledujeme, můžeme to tedy vidět pouze na počtu vážných komplikovaných případů, které se k nám dostanou. Pravda je, že tam nám ten počet hospitalizovaných skutečně klesá.
Postihl nákazou koronavir také personál Fakultní nemocnice v Motole?
V minimální míře, z 6 300 zaměstnanců jsme měli maximálně 12 nakažených. Aktuálně je jich pouze osm. V karanténě bylo asi jen 30 zaměstnanců.
Nakolik se v motolské nemocnici změnila atmosféra od začátku vyhlášení epidemie? Co lékaři, sestry a další personál musejí zvládat? A jak si podle vás vedou?
Změnilo se pouze to, že nám ubylo elektivních výkonů. Paradoxně pracujeme méně a to se projevuje. Pokud chce mít například chirurg skutečně dobrou kvalifikaci, musí operovat co nejvíce. To teď úplně nejde, protože ze 120 operací denně, jsme klesli na nějakých 40. Scény jako z Itálie, Španělska nebo Francie u nás nemáme, Motol jede ve svém normálním rytmu.
Zdravotnická zařízení si stěžují na chybějící respirátory. Především nejvyšší, třetí třídy. Jaký je současný stav? Byla někde chyba na začátku epidemie?
My jsme byli připravení a stav respirátorů, a to dokonce i těch trojkových nám nikdy neklesl pod sedm tisíc kusů, což znamená, že i v plném nasazení by nám to stačilo na deset dní. Při současné obsazenosti covidových jednotek je to vysoce dostačující počet.
Jaké respirátory ve vaší nemocnici používáte? Z Číny nebo USA? V čem se liší?
Trojkové respirátory Čína nevyrábí, takže respirátory třídy FFP3 používáme od firmy 3M. Dvojkové respirátory používáme čínské. Rozdíl je v tom, že podle české normy dvojkový respirátor zachytí 95 procent virů, kdežto trojkový tuším 99,7 procenta.
Řekl jste, že kvůli koronaviru nesmí zbytečně umírat vážně nemocní. Opravdu to hrozí? Jak vidíte dobu po pandemii?
Nebojím se ani tak druhé vlny Covidu, jako se bojím vlny nediagnostikovaných pacientů. Například u onkologických diagnóz je velmi pravděpodobné, že mnoho rakovin v počáteční fázi zatím nebylo odhaleno, protože výrazně klesl počet provedených mamografií, kolonoskopií a jiných podobných preventivních vyšetření. Vlna takových pacientů by se mohla projevit na podzim a může způsobit reálnou zátěž zdravotnického systému.
Letošní rozpočet bude nejspíše ve schodku více než 300 miliard. Jak se to může podle vás dotknout zdravotnictví?
Odpověď na tuto otázku už dala vláda, schválila navýšení peněz za státní pojištěnce, které by propad měly vyrovnat. Pokud to projde v pořádku Parlamentem, neměl by se ve zdravotnictví propad příjmů projevit. Druhá věc je samozřejmě distribuce peněz, protože pokud nedojde ke změně úhradové vyhlášky, nemocnice přijdou o poměrně velké peníze. Doufám, že s tím Ministerstvo zdravotnictví něco udělá.
Děkuji za rozhovor.
Foto 1 a 2: archiv FN Motol
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
