Rozhovor s Janem Wolfem, primátorem města Karviná, držitelem Ceny za sociální počin roku v soutěži Zelená obec roku 2024.
Jan Wolf je primátor města Karviná, města, které získalo Cenu za sociální počin roku v soutěži Zelená obec roku 2024. Karviná upoutala hodnotitele projektem Radibudky, kterým se za pomoci občanů stará o budování sítě ptačích budek a rozšířil se už i do Bohumína. Wolf je primátorem od roku 2018, předtím byl v letech 2006 až 2018 náměstkem primátora.
„Věřím, že se projekt rozšíří do celé České republiky. Tento projekt napadl jedno z mých náměstků Radima Slívu. Bylo to v covidové době a on využil možnost pracovat v dílně. Vytvořil několik prototypů ptačích budek a pochlubil se s tím na sociálních sítích. Odezva na jeho počin byla velká a na základě toho vznikl projekt Radibudky.cz. Samotný projekt pak rozjel za podpory přátel, svých kolegů a města. Cílem projektu je nejen stavět ptačí budky, a tím zlepšovat manuální gramotnost, ale hlavně spojovat všechny věkové generace, které společně budky vyrábějí,“ říká Jan Wolf.
Cena za sociální počin v soutěži Zelená obec roku 2024 je za inspirativní počin udělována obci, která podporuje komunitní sounáležitost v obci. Letos ji získalo město Karviná. Za co konkrétně jste získali tuto cenu? Co pro vás toto ocenění znamená?
Cenu jsme získali za projekt Radibudky.cz. Ocenění se velmi vážíme a já věřím, že i toto ocenění bude jedním z impulzů, díky kterému řada obyvatel naší země změní názor na naše město. Stále totiž bojujeme s předsudkem, že Karviná je díky hornictví černé město. Opak je však pravdou. Karviná je krásné zelené město, které má co nabídnout.
Co obsahuje projekt Radibudky? Koho tento projekt napadl?
Tento projekt napadl jedno z mých náměstků Radima Slívu. Bylo to v covidové době a on využil možnost pracovat v dílně. Vytvořil několik prototypů ptačích budek a pochlubil se s tím na sociálních sítích. Odezva na jeho počin byla velká a na základě toho vznikl projekt Radibudky.cz. Samotný projekt pak rozjel za podpory přátel, svých kolegů a města. Cílem projektu je nejen stavět ptačí budky, a tím zlepšovat manuální gramotnost, ale hlavně spojovat všechny věkové generace, které společně budky vyrábějí.
Kdo jsou odborní garanti projektu? Jak je vlastně projekt financován?
Projekt má čtyři garanty. Otcem celého projektu je Radim Slíva, který je náměstkem primátora ve městě Karviná. Dalšími garanty jsou ředitel Střediska volného času Juventus Karviná Jan Firla, ornitolog Otakar Závalský a Jana Koláčková. Projekt je financován z daru a dotací.
Co na to říkají sami ptáci?
Ptáci jsou určitě rádi, že mají nové bydlení a máme vysledováno, že se do budek vracejí.
Kolik budek jste sám vyrobil?
Jednu budku jsem od Radima Slívy dostal, složil a umístil na zahradě, kde věřím, že dobře slouží ptactvu.
Ptačí budky jsou mezi Karvinou a Bohumínem. Budou takto spojena i jiná města?
Věřím, že se projekt rozšíří do celé České republiky. Určitě nám v tom pomůže právě výhra v soutěži Zelená obec roku a o projektu se dozví více lidí.
Jaká je sociální situace v Karviné a Bohumíně?
Bohužel nemohu hovořit za město Bohumín. U nás v Karviné každodenně pracujeme na tom, aby sociální situace byla co nejlepší.
Plánujete další sociální projekty?
Jak jsem zmínil výše, každodenně pracujeme ve spolupráci karvinského sociálního odboru a ostatních organizací na tom, aby se sociální situace v Karviné vyvíjela pozitivním směrem, a to například od navrhování změn v zákoně o sociálních službách až po každodenní práci v terénu.
Jaké postavení má primátor v hornických městech?
Primátor má postavení a pravomoce stejné ve všech městech bez rozdílu.
Co uděláte dalšího, aby se lidé nestěhovali z regionu?
V rámci dotačního programu Spravedlivá transformace pro uhelné regiony v Evropě připravujeme ve spolupráci s místními nejvýznamnějšími institucemi jako Moravskoslezský kraj či Slezská Univerzita projekty na podporu zaměstnanosti, cestovního ruchu a vzdělání. Snažíme se jít příležitostem naproti, avšak jak jsem již zmínil mnohokrát, bez pomoci státu to půjde velmi těžko. Stejně tak jako oblast Frýdku-Místku kdysi obdržela injekci podpory ve formě pobídky pro společnost Hyundai v Nošovicích, i Karviná a Karvinsko by obdobnou podporu potřebovala. Koneckonců mnoho let Karviná měla pro celou republiku obrovský ekonomický přínos ve formě těžby černého uhlí.
Čím žije současná Karviná?
Současná Karviná žije pohodový život. Kdyby se však podařilo ze strany státu obdržet jakoukoliv pomoc, ve formě pobídek pro velkého zaměstnavatele či schválení připravovaného projektu v rámci dotačního programu Spravedlivé transformace pro uhelné regiony v Evropě, znamenalo by to pro Karvinou velkou pomoc.
Jak vidíte přerod Karviné z těžebního města v nové, moderní, „posttěžební“?
Tak, že bez pomoci státu tento přerod bude těžší a zdlouhavý.
Aktivně hledáte investory a snažíme se, aby přechod do doby „posttěžební“ byl co nejplynulejší. Jak se to daří?
Na pozemcích města jsme vybudovali průmyslovou zónu, aktivně se snažíme lákat nové investory, je to však ztížené tím, že drtivá část pozemků, které jsou v současné době pro tyto účely vhodné, není ve vlastnictví města.
Jaké dle vašich představ bude Karviná budoucnosti?
To záleží na mnoha okolnostech. Já věřím, že Karviná se nijak zásadně nezmění a bude příjemným místem pro život i v budoucnu.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Janem Wolfem
Autor: Renáta Lucková