Rozhovor s Alešem Stýblem, spoluzakladatelem, partnerem & CEO Lasvit s.r.o. a předsedou správní rady nadačního fondu Lasvit.
Aleš Stýblo je spoluzakladatel, partner a CEO Lasvit s.r.o. a předsedou správní rady nadačního fondu Lasvit. Designovou a sklářskou společnost v roce 2007 založili spolu s Leon Jakimičem. Společnost se zaměřuje na zakázkovou výrobu a velké světelné instalace, které dodává do celého světa.
Název společnosti vznikl spojením slov „láska“ a „svit. Proč zrovna toto krásné spojení?
Na počátku existence společnosti Lasvit stála vize vytvářet světelné instalace na míru. Z toho plyne „svit.“ Zároveň jsme od začátku věděli, že chceme dělat nejen krásné produkty, ale také vytvářet něco co je nabité emocí a zážitkem. Proto jsme přidali ingredienci „lásku,“ která je pro nás dodnes jednou z hlavních hodnot společnosti.
Jste česká designová a sklářská společnost se sídlem v Česku a Hongkongu. Proč zrovna Honkong?
Již to není pravda. Holding jsme se stěhováním zakladatele Lasvitu Leona Jakimiče z Hongkongu převedli do České republiky. Stále máme ale v Hongkongu pobočku a Asie je pro nás i nadále zásadní trh (dále máme zastoupení v Asii v Šanghaji a Singapuru).
Věnujete se především návrhům a výrobě zakázkových světelných instalací. Proč jste se vydali touto cestou?
Před 16 lety jsme identifikovali niku na trhu a vybudovali nový trh a obor návrhu a realizace zakázkových světelných instalací. Historicky se do interiérů dávaly klasické křišťálové lustry a my jsme ze strany klientů cítili poptávku po něčem novém. Cítili jsme, že designéry již nebaví klasika, a proto jsme jim chtěli nabídnout kvalitní současný design a unikátní řešení světelných instalací, které doplní jejich interiéry.
Dnes naše práce ale není jen o zakázkových světelných instalacích, ale také o špičkových kolekcích pro soukromé rezidence či hotely, nebo o využití uměleckého ručně vyráběného skla v architektuře.
Kladete důraz na řemeslnou a technologickou vyspělost českých sklářů. Jací jsou čeští skláři?
Čeští skláři jsou bez debat světové špičky oboru. Jejích unikátnost tkví v jejich kreativitě, ochotě experimentovat a odvaze zkoušet „nemožné.“ Zkrátka, jejich (i naší) vášní je posouvat hranice možného. Abychom uspěli v oboru, potřebujeme skláře, kteří se chtějí posouvat mimo zaběhnuté mantinely.
Vzhledem k tomu, že naši klienti touží po čím dál tím složitějších a komplexních instalacích, jsou naše designy i realizace náročnější i z pohledu využité technologie. Používáme nejen sklo, ale i kov a jiné materiály, často naše svítidla programujeme tak, aby byla dynamická, a populární jsou i kinetické instalace. Máme celý R&D tým, který neustále posouvá možnosti těchto principů.
Další kapitolou je využití uměleckého skla v architektuře, obor a trh, který aktuálně stavíme a kde máme velké ambice.
Jak se daří obecně sklářství u nás?
Řada firem neměla zájem o inovace, o hledání nových trhů a vyvíjení nových produktů. Tyto firmy v průběhu času zkrachovaly a energetická krize byla pomyslnou poslední kapkou.
V Česku jsou ale i společnosti v oboru, kterým se daří a které investovaly do technologií, a tím pádem byly schopné nastavit dobře fungující automatizovanou sériovou výrobu. Toto ale není náš případ, stále sázíme na produkty s vysokou přidanou hodnotou a důrazem na unikátní řemeslné zpracování.
Naší motivací nikdy nebylo stát se výrobci, vždy jsme chtěli vybudovat globálně respektovanou značku. Lasvit nyní pokrývá řetězec od výroby až po kontakt s finálním klientem a zde vidíme naší velkou výhodu.
Jinou otázkou je pak hledání nové generace sklářů, což je, podobně jako v jakémkoliv řemesle, výzva. Proto se snažíme spolupracovat se středními a vysokými školami a hledat způsoby přilákání nových talentů právě do Lasvitu a naší sklárny Lasvit Ajeto.
V neposlední řadě byla pak jednou z výzev letošní energetická krize, která zasáhla samozřejmě celé odvětví. V současnosti již vidíme postupné zlepšení a pokles cen energií. Návrat na úroveň ceny energií a surovin před krizí nevidíme jako reálný, a proto musíme rostoucí ceny vstupů postupně propisovat do našich prodejních cen.
V roce 2008 vstoupila firma na arabský trh, kde založila pobočku v Dubaji a začali jste realizovat zakázky na Blízkém východě. Jak je to náročný a specifický trh?
Trh na Blízkém východě je specifický svou obchodní kulturou, ale také vnímáním designu. Stejně tak jako tomu je i v jiných regionech, nás práce zde posouvá v rámci spolupráce s klienty a interiérovými designéry.
Blízký východ je stále velmi dynamická a rychle rozvíjející oblast a je zde řada nových zajímavých příležitostí. Jmenovitě jde například o trh v Saudské Arábii. Obecně mohu říci, že si země Blízkého východu uvědomují, že jejich bohatství z ropy nebude navždy, a proto již dnes investují do budoucnosti. Obzvlášť zajímavý je zde cestovní trh, ale také soukromé nemocnice atd.
O rok později jste získali zakázku na skleněné světelné instalace ve dvou stanicích dubajského metra. Jak vnímají tamní obyvatelé českou sklářskou tvorbu?
Tamní obyvatelé jsou fascinováni historií sklářství, ale také jeho současnými možnostmi.
Stanice v dubajském metru byly inspirované živly, jedna ohněm a druhá vodou. Podařilo se nám vytvořit na svou dobu velmi inovativní díla.
U obou instalací jsme se zaměřili na sklo organických tvarů a využili lehané ploché i hutní sklo. Pro uchycení plochého skla jsme vytvořili unikátní odlehčenou vnitřní konstrukci, která je zcela zakryta a neruší tak čisté linie objektů.
V roce 2011 jste dokončili světelné instalace v luxusním hotelovém komplexu Etihad Towers v Abu Dabí v Saudské Arábii. Otevřelo vám to cestu dál?
Ano, každá takováto výrazná reference nám pomáhá otevírat cestu dál a navazovat kontakty s dalšími developery, designéry a investory.
V roce 2012 jste se podíleli na výzdobě Českého domu na olympijských hrách v Londýně světelnou instalací Hydrogene. Co měla znázorňovat?
Olympiáda v Londýně byla pro nás zásadní i proto, že se jedná o světové centrum designu a architektury. V Českém domě jsme postavili velký skleněný bar nazvaný Crystal Bar z osmdesáti ručně broušených skleněných panelů. Cílem bylo představit spojení tradičního řemesla a inovací a schopností, které jako Češi máme.
V roce 2019 jste měli deset mezinárodních poboček rozmístěných po Evropě, Asii i USA. Pomáhá vám to v době krize?
Geografická diverzifikace nám zásadně pomohla v průběhu různých krizí během celé naší existence. Lasvit jsme založili v roce 2007 a krátce nato následovala finanční krize roku 2008. Nám se ale naštěstí v té době velmi dařilo v Asii. Podobně, během covidového zpomalení v Číně a Asii obecně, pro nás byl výhodou rostoucí zájem v USA a Evropě.
V minulosti jste vyráběli i filmovou cenu Český lev. Sponzorovali jste také nějaký film?
Ne.
Ze sklárny Lasvit Ajeto pochází výroční ceny Thálie. Máte rád divadlo?
Ano, obzvláště mě zajímá klasická hudba a opera. Ceny Thálie jsou skutečně naše srdcová záležitost a naše sklárna Ajeto ji vyrábí již 23 let podle návrhu legendárního umělce, skláře a spoluzakladatele sklárny Ajeto Bořka Šípka.
Z dalších trofejí, které vyrábíme pro kulturní akce v Česku, bych vyzdvihl trofeje pro Cenu Arnošta Lustiga, Patrimonium pro futuro, tedy ceny Národního památkového ústavu, či ocenění pro nejlepší vědce Neuron. Podpora těchto akcí skrze naše skleněné objekty je pro nás naplňující a máme radost, že můžeme podporovat takto inspirativní odvětví.
Je české sklářství založeno více stále na tradiční výrobě či se více uplatňují i moderní technologie? Jak je tomu u vás?
U nás jde o kombinaci obojího. Firmy, které neinovovaly buďto skončily nebo mají existenční problémy. My sázíme na spolupráci s českými a zahraničními designéry a propojení špiček sklářské výroby i technologických inovací. Jak jsem již zmiňoval, naši klienti hledají neotřelá řešení a vnímají nás jako firmu, která se nebojí navrhovat a vytvářet projekty a instalace, které ještě nikdo nepřinesl.
Máte ještě další sklářské sny?
Plány a ambice máme pořád, i to nás žene dál. V Lasvitu rádi experimentujeme, nebojíme se zkoušet a realizovat nápady, které se pro ostatní mohou zdát jako nemožné. Řekl bych, že odvaha je součástí našeho DNA.
Dalším trhem, který chceme vytvořit a definovat je využití uměleckého skla v architektuře. Nedávno jsme si koupili novou velkou pec na lehané sklo. Ta je největší v Evropě (a druhá nebo třetí na světě) a umožní nám vytvářet unikátní a zároveň rozměrné sklo pro použití právě v architektuře.
Také je pro nás stále zajímavý obor vytváření skleněných uměleckých děl. I vzhledem k našemu napojení na sklárnu Lasvit Ajeto a naši historii je pro nás důležité být součástí uměleckého prostředí a podporovat inovace i skrze umělecká díla.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Alešem Stýblem
Zdroj: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
