V současné době finišuje pod gescí České asociace pojišťoven tisk 4. dílu Dějin pojišťovnictví. Kniha vyjde v listopadu. Motto tohoto počinu je veskrze pozitivní: Past for the future, ambiciozním cílem je prezentovat období vývoje českého pojišťovnictví od listopadové revoluce po dnešní dny zajímavěji pro čtenáře, než jak tomu bylo v předchozích třech dílech.
Předchozí díly ovšem vznikly v jiné, nesrovnatelné společenské atmosféře, ideologizace je patrná zejména ve 3. dílu, kdy jednotlivá období byla vždy uváděna usneseními příslušného sjezdu KSČ. Na druhé straně ovšem nutno v této souvislosti ocenit, že v období normalizace se tehdejší monopolní pojistitel choval k zaměstnancům korektně, v pojišťovně v té době nalezli vcelku bezpečný azyl významné osobnosti Pražského jara, jako byli například ministr Dvořák, vysokoškolští profesoři Tuček a Horský, spisovatel Ptáčník a také pozdější osobnosti a funkcionáři polistopadového vývoje. Za všechny možno uvést např. Dr. Jičínského (jako jediný disident byl z ČSP vyhozen po podpisu Charty 77) a Dr. Velebovou. I zásluhou těchto osobností se listopadový revoluční patós uvnitř jediného monopolního pojistitele zklidnil a podnik přes odstředivé síly zůstal pohromadě a začal se vcelku úspěšně transformovat do nového prostředí. Pro vznik a další vývoj odvětví pojišťovnictví byl důležitým mezníkem rok 1991, kdy byl zrušen monopol České státní pojišťovny a vešel v platnost Zákon o pojišťovnictví, který umožnil vznik dalších subjektů pojistného trhu. Jako první se etablovala Kooperativa pojišťovna, která zůstala pilířem znovuvzkříšeného odvětví dodnes.
Důležitým milníkem bylo o dva roky později realizované hladké rozdělení federativní republiky. Po etické stránce v rámci probíhajících hlubokých změn společenských procesů ovšem nutno zmínit, že se v „devadesátkách“ po přechodu na tržní ekonomickou trajektorii celá společnost potýkala s výskytem morálního hazardu a negativního výběru. Tedy faktory, způsobujícími obecně informační asymetrii a zvyšujícími nejistotu v již tak dost nejistém prostředí transformace.
Ve finančním sektoru asi největší škody, fyzické i morální, způsobila rozsáhlá bankovní krize v polovině devadesátých let. Negativní důsledky se promítly i do ztráty hodnoty aktiv pro nově se etablující odvětví pojišťovnictví. Jistý mediální rozruch způsobila i „divoká“ privatizace v té době nejvýznamnějšího pojistitele – České pojišťovny, v souvislosti s krachem dvou bank přímo vlastněných pojišťovnou. Výsledkem byla skutečnost, že stát podobně jako u bank na prodeji tratil, navíc došlo k zásadnímu a diskutabilnímu přerýsování původních záměrů privatizačního projektu největšího českého pojistitele.
Po „divokých devadesátkách“, po kterých zůstala ve společnosti i jistá pachuť nespravedlnosti ze způsobu nabývání majetku kovbojskými metodami. Charakteristický byl tehdejší ikonický „útěk před právníky“. Nakonec se i u nás prosadil únosný etický kodex a tržní kategorie a etika se ve znovu vzkříšeném odvětví postupně zakořeňovala.
Objektivnější analýza tohoto turbulentního období kompletně obnovovaného pojistného trhu s určitým odstupem a nadhledem by měla být obsahem právě vycházejícího 4. dílu Dějin pojišťovnictví. Početný erudovaný kolektiv autorů a vydavatelů se o to rozhodně upřímně snažil.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Jaroslav Daňhel
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
