Zásadní propad způsobený koronavirovou pandemií dopadl na zdánlivě zlatý důl – krátkodobé pronájmy. Počet bytů a domů nabízených k tomuto typu ubytování loni v českém hlavním městě klesl v porovnání s dobou před nástupem koronaviru o více než polovinu na 6 972 ubytovacích jednotek.
Vyplývá to z aktuální analýzy zpracované Institutem plánování a rozvoje (IPR). Podle ní navíc zůstávala většina takto nabízených bytů dlouhodobě prázdná.
Potvrzuje se tak to, na co upozorňuji už hodně dlouho. Solidní dlouhodobý nájemník se v konečném důsledku vyplatí více, než nejistý a jen po jedné či pár nocích se střídající turista. Negativa spojená s častým střídáním hostů často převáží i vyšší výdělek propočítaný podle počtu přenocování. Tento vyšší výnos je navíc závislý na normálním fungování cestovního ruchu, což jak se už třetím rokem ukazuje, není nic, na co by se dalo spolehnout.
Krátkodobé ubytování láká majitele nemovitostí hlavně na možnost získat vyšší jednorázový příjem. Pokud přepočítáme nájemné na jednu noc, tak turista zaplatí mnohem více, než nájemce obývající byt dlouhodobě. Mnoho vlastníků nemovitostí ale už nevidí druhou stranu věci. Aby opravdu dosáhli vyššího příjmu, museli by mít byt pronajatý po většinu měsíce. Ve skutečnosti ale budou i v běžné sezóně rádi, když se jim podaří dosáhnout padesátiprocentní obsazenosti. Pak samozřejmě výnos z krátkodobého pronájmu výrazně klesá.
Problémem je také časté střídání hostů. Majitel totiž musí zajistit předání klíčů a po skončení pobytu je také od hostů převzít zpátky. Poté je potřeba byt uklidit, převléknout ložní prádlo, vynést koše a doplnit spotřebované hygienické přípravky. To je samozřejmě časově dost náročné, a pokud majitel bydlí od pronajímaného bytu dále, tak to i s cestou může zabrat i několik hodin. Řešením může být najmout si na tyto služby specializovanou firmu, kterých se na trhu v posledních letech objevilo už více. Jenže ty to zadarmo neudělají, naopak nechají si za to pořádně zaplatit. Tím se ale majitel pronajímaného bytu připravuje o podstatnou část zisku.
Nehledě na to, že se tímto typem podnikání často nadobro rozkmotří s obyvateli okolních bytů. Těm totiž časté střídání sousedů zpravidla velmi vadí. Nejde jen o to, že hlavně mladší cizinci bývají velmi hluční a jen neradi respektují večerku a noční klid. Obavy vzbuzuje už jen to, že do společných prostor vstupuje obrovské množství lidí, které nedokáže nikdo kontrolovat. Člověk, který v domě stráví maximálně pár nocí, také nemá takovou potřebu starat se o společné části domu. Nejen proto se už objevila první společenství vlastníků, která krátkodobé pronájmy ve svých stanovách zcela zakázala.
Restrikce navíc mohou přijít i z centrální úrovně. Hlavní město Praha i stát už delší dobu deklarují, že přijmou pravidla, která by možnost poskytovat krátkodobé pronajímání nemovitostí omezila. Nemyslím si, že je to správné. Stát ani samospráva by neměla zasahovat do toho, jakým způsobem vlastník se svým majetkem nakládá. Zvažované zákazy typu kolik dnů v roce může vlastník byt krátkodobě pronajímat, jsou návratem k socialistickému diktátu a vracejí naši zemi o desetiletí zpátky. Mnohem účinnější by bylo, kdyby představitelé města a státu mnohem více poukazovali na nevýhody krátkodobých pronájmů a zaměřili se na vyzdvihování přínosů dlouhodobých nájemců. Současná krize jim v přesvědčování, že solidní dlouhodobý nájemce je výhodnější, výrazně pomohla.
Majitelé bytů by si proto měli hodně dobře spočítat a zvážit, zda se jim krátkodobé pronajímání opravdu vyplatí. Po skončení koronavirové krize a návratu k běžnému cestování by jim totiž vidina rychlého výdělku mohla zaslepit oči. Ale jak už to u všech podobných líbivých pozlátek bývá, lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše.
EVŽEN KOREC, generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.
Foto: Pixabay
Zdroj: EKOSPOL a. s.