Německá ekonomika, motor Evropy, se v září potýká se stagnací, kde mírný růst HDP o 0,2 procenta nestačí na rozptýlení obav z recese. Kancléř Friedrich Merz slibuje „podzim reforem“, ale podnikatelé i experti zůstávají skeptičtí. Pro Česko, které posílá do Německa třetinu svého vývozu, to znamená méně zakázek a větší tlak na firmy.
Německo, klíčový ekonomický partner Česka, čelí v posledních letech výrazným ekonomickým výzvám. Pamatujete si na rok 2022, kdy ruská invaze na Ukrajinu spustila energetickou krizi? Ceny plynu vystřelily vzhůru, inflace se vyšplhala na 6,9 procenta a průmysl se dusil pod náklady na energie. Rok 2023 přinesl technickou recesi s poklesem HDP o 0,3 procenta – vysoké energie a slabá poptávka z Číny to jen zhoršily. V roce 2024 se situace stabilizovala, ale stagnace přetrvává: inflace klesla k 2 procentům, ale průmyslová výroba zůstala na dně, zejména v automobilovém sektoru. Dnes vzrostlo HDP ve druhém čtvrtletí meziročně jen o 0,2 procenta, což je jako kapka v moři potřebného růstu. Prognózy pro celý rok se točí kolem 0,1 až 0,2 procenta, zatímco pro 2026 očekávají instituty jako Ifo nebo DIW Berlin mezi 1,1 a 1,7 procenty – pokud se nic nezmění.
Aktuální situace
Inflace v srpnu 2025 dosáhla 2,2 procenta, mírně nad cílem Evropské centrální banky, přičemž jádrová inflace – ta, co vyloučí nestálé ceny energií a potravin – se drží na 2,7 procenta. Ceny potravin stouply o 2,5 procenta, energie naopak klesly o 2,4 procenta, což je malá útěcha pro domácnosti. Nezaměstnanost stagnuje na 6,3 procenta, nejhorší úrovni od září 2020, s téměř třemi miliony nezaměstnaných. Export, pilíř německé ekonomiky, v červenci klesl meziměsíčně o 0,6 procenta na 130,2 miliardy eur, i když za sedm měsíců roku je meziroční růst 0,7 procenta. Průmyslová produkce se v červenci zvedla o 1,3 procenta díky strojírenství (+9,5 procenta) nebo automobilkám (+2,3 procenta), ale Ifo index podnikatelského klimatu v září prudce klesl na 87,7 bodu z 88,9 – podniky vidí budoucnost temně. Kancléř Merz reaguje ohlášením speciálního fondu 500 miliard eur na infrastrukturu a obranu, plus „podzim reforem“ zaměřený na energetiku, důchody a trh práce. Detaily chybí, což vyvolává skepsi.
Od energie k byrokracii
Proč se to děje? Energetická krize po ztrátě ruského plynu stále bolí – náklady na energii oslabily konkurenceschopnost průmyslu, který byl kdysi exportním králem. Přidejte globální cla z USA, čínskou konkurenci v autech a nejistotu v obchodu. Strukturální problémy jsou horší: přebujelá byrokracie, pomalá digitalizace a stárnoucí populace, kde chybí kvalifikovaní pracovníci. Automobilky jako BMW, Mercedes nebo Volkswagen se dusí přechodem na elektromobily – regulační tlak a levné čínské modely ohrožují pracovní místa.
Dopady na Česko
My v Česku to cítíme přímo. Německo bere 30 procent našeho vývozu – snížená poptávka znamená méně zakázek pro subdodavatele v automobilkách nebo strojírenství. Tlak na ceny ohrožuje marže, riziko bankrotů v Německu se přenáší na naše dceřiné firmy. Ekonomové radí diverzifikaci – hledejme nové trhy, zvyšujme přidanou hodnotu. Jinak nás stagnace vtáhne dolů, jako v roce 2023, kdy český export klesl o 5 procent.
Výhled: Mezi optimismem a rizikem
Budoucnost? Optimisticky: Reformy a fond 500 miliard eur by mohly HDP zvednout nad 1,5 procenta v 2026–2027, což by oživilo i náš export. Pesimisticky: Prodloužená recese s vlnou bankrotů a sociálními problémy, přesahujícími hranice. Udržitelný scénář vidí postupné změny – energetickou transformaci a digitalizaci. Jörg Krämer z Commerzbank je skeptický: „Chybí zásadní změny.“ Merz slibuje, že reformy „zachovají sociální stát“ – doufejme, že to není jen rétorika.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: Politico.eu, bundesbank.de