Společnost Meta, majitel Facebooku a Instagramu, čelí ostré kritice za své lobbistické kampaně. Ty mají podle kritiků, včetně dánské ministryně pro digitalizaci, odvádět pozornost od skutečných řešení ochrany dětí na sociálních médiích.
Když peníze mluví hlasitěji než bezpečí dětí
V Česku děti ve věku 8 až 15 let tráví na mobilních zařízeních v průměru přes 3,5 hodiny denně, jak ukazují data z výzkumů Univerzity Palackého v Olomouci. A teď si představte, že společnost, která tyto platformy provozuje, vynakládá rekordní částky na lobbing, aby se vyhnula přísnějším pravidlům na ochranu těchto dětí. Přesně to je realita, kterou zažíváme. Meta Platforms Inc., technologický gigant stojící za Facebookem a Instagramem, je pod palbou kritiky za své snahy ovlivnit evropskou legislativu. Ale o co vlastně jde?
Spor se točí kolem otázky, kdo má nést odpovědnost za ověřování věku uživatelů sociálních médií. Meta, která má v Česku přes 5 milionů uživatelů na Facebooku a 3,7 milionu na Instagramu podle údajů ze Statcounter z ledna 2025, tvrdí, že tato povinnost by měla ležet na bedrech operačních systémů jako Apple či Google. Jenže kritici, včetně dánské ministryně pro digitalizaci Caroline Stage Olsen, to označují za „směšné“, jak uvedla v rozhovoru pro Politico.eu. Podle ní by Meta měla spíše investovat do vlastních technických řešení, než vynakládat obrovské částky na propagační kampaně.
Od GDPR k současným sporům
Není to poprvé, co Meta čelí tlaku kvůli ochraně dětí. Už v roce 2018, když vstoupilo v platnost evropské nařízení GDPR, musela společnost přizpůsobit své procesy přísnějším pravidlům na ochranu osobních údajů. O tři roky později, v roce 2021, whistleblowerka Frances Haugen odhalila interní dokumenty, které ukázaly, že Meta si byla vědoma škodlivých dopadů svých algoritmů na duševní zdraví dětí. A přesto, jak ukazují veřejné registry lobbingu citované portálem EURACTIV, Meta v letech 2023 až 2025 výrazně navýšila své výdaje na lobbing v EU i USA. Přinejmenším to naznačuje, že peníze hovoří hlasitěji než zájem o bezpečí mladých uživatelů.
Dnes je situace ještě palčivější. Evropská komise pokračuje ve vyšetřování Mety za porušování Aktu o digitálních službách (DSA), který ukládá platformám povinnost chránit uživatele, zejména nezletilé. Jak ukazují data z europa.eu, vyšetřování zahájené už v květnu 2024 se zaměřuje na algoritmy, které mohou vést k závislostem u dětí, a na nedostatečná opatření pro ověřování věku. A co na to Meta? Spouští kampaně v zemích jako Belgie, Francie či Dánsko, kde prosazuje přesun odpovědnosti na jiné subjekty. Je to ale řešení, nebo jen další úhybný manévr?
Český pohled
V Česku, kde je zákonná hranice pro samostatné užívání sociálních médií stanovena na 15 let s nutností souhlasu rodičů u mladších dětí, se problém nevyhýbá ani našim domácnostem. V květnu 2025 podala Evropská komise žalobu proti ČR za nedostatečné provádění DSA, což znamená, že i naše vláda musí rychle jednat a přijmout nová opatření na ochranu dětí v online prostředí. Výzkumy ukazují, že nadměrné používání sociálních médií vede k nárůstu úzkostí, depresí a poruch spánku u dětí. A to je něco, co se dotýká nejen rodin, ale i zdravotního systému a školství.
Zajímavé je, že zatímco Meta zdůrazňuje své iniciativy, jako jsou speciální „Teen Accounts“ na Instagramu, které omezují interakce s neznámými dospělými, kritici je považují za nedostatečné. Firmy, které spoléhají na reklamu na sociálních médiích, čelí nejistotě. Pokud budou regulace přísnější, mohou se změnit pravidla hry pro marketing a cílenou reklamu. Jak tedy vyvážit ekonomické zájmy a bezpečí našich dětí?
Hra o odpovědnost
Pohledy na situaci se liší. Meta argumentuje, že jednotné ověřování věku na úrovni operačních systémů by bylo efektivnější a pokrylo by všechny platformy. Na druhou stranu, Apple a Google tento postoj odmítají a trvají na tom, že každá platforma, včetně Instagramu, musí nést svou odpovědnost. Google dokonce označil přístup Mety za „neefektivní”. A pak jsou tu politici a aktivisté – někteří, jako dánská ministryně Stage Olsen, volají po konkrétních krocích ze strany Mety, zatímco jiní navrhují přímý zákaz sociálních sítí pro děti pod 15 let, což už zavádějí země jako Francie nebo Španělsko.
Rétorická otázka zní: Máme věřit, že Meta, která vydělává miliardy na reklamě cílené i na mladé uživatele, skutečně hledá nejlepší řešení pro děti? Nebo je to jen další kolo v bitvě o to, kdo ponese náklady na regulaci? Jak ukazují data, průměrný uživatel tráví na sociálních sítích přes 2 hodiny denně, a u dětí v ČR je to ještě více. Tento čas není jen nevinnou zábavou – je to prostor, kde se formují návyky.
Regulace nebo vzdělávání?
Evropská unie plánuje od července 2025 zavést dočasnou aplikaci pro ověřování věku, než v roce 2026 přijde Evropská digitální identita (eID). Na základě současných trendů lze odhadovat, že Meta bude pokračovat v lobbingu, aby zmírnila dopady přísnějších pravidel. Zároveň však může investovat do nových technologií, jako jsou pokročilé nástroje rodičovského dohledu.
Pro nás v Česku je klíčové nejen přijmout evropské normy, ale také posílit vzdělávání o digitální gramotnosti. Pokud chceme chránit naše děti, musíme je naučit, jak se v online světě pohybovat bezpečně. A možná je na čase se zamyslet, zda sociální sítě nejsou spíše digitální džunglí, kde pravidla stále chybí.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický