Evropská unie stojí před zásadním rozhodnutím, které ovlivní tisíce farmářů: návrh reformy Společné zemědělské politiky (SZP) pro období 2028–2034 přináší výrazné škrty v rozpočtu a slučuje podpory do jediného „mega fondu“. Zatímco velké agropodniky mohou čelit ztrátě stability, malí farmáři by mohli získat prioritu díky vyšším paušálním platbám. Kdo je v tomto boji ten, koho musíme zachránit, aby venkov neupadl do zapomnění?
Reforma zemědělské politiky
Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyen se připravuje na klíčové vyjednávání o reformě SZP. Současný rozpočet na rok 2025 činí 53,8 miliardy eur, což je stejně jako v předchozím roce. Pro nadcházející období však EK plánuje snížit financování na zhruba 300 miliard eur oproti současným 387 miliardám – reálné úspory až 30 procent včetně inflace. Z toho 296 miliard eur má jít na podporu příjmů farmářů a 6,3 miliardy na krizové řízení.
Reforma ukončuje dosavadní dvoupilířovou strukturu SZP, kde první pilíř tvořily přímé platby a druhý rozvoj venkova. Místo toho vznikne „mega fond“ s 865 miliardami eur, který spojí zemědělství, regionální rozvoj a soudržnost. Cílem je větší flexibilita pro členské státy, zjednodušení administrativy a přechod od plošných dotací k odměnám za ekologické služby, jako je sekvestrace uhlíku nebo podpora biodiverzity. Podle Zelené dohody pro Evropu má být do roku 2030 25 procent zemědělské půdy obhospodařováno ekologicky, s cílem snížit pesticidy o 50 procent a hnojiva o 20 procent.
Co to znamená pro farmáře? Přímé platby, dříve založené hlavně na výměře půdy, se nyní zaměřují na ekologické standardy a sociální spravedlnost. Paušální platby pro malé farmy by měly vzrůst z 1 250 eur na 2 500 eur ročně, a po roce 2027 dokonce až na 3 000 eur. Redistributivní platby, které podporují menší hospodářství, jdou na prvních 150 hektarech – v České republice, kde jsme v této oblasti lídry, činí základní platba 72 eur na hektar a redistributivní až 154 eur, což tvoří 23 procent přímých plateb.
Český venkov v evropském zrcadle
V Česku, kde velké farmy dominují a malé tvoří jen okraj, je reforma dvojsečná zbraň. Na jednu stranu podporuje generační obměnu: mladí zemědělci, definovaní jako ti do 40 – ti let s novými farmami, dostanou doplňkové podpory při zakládání provozu. Aktivní zemědělci – ti, kteří skutečně hospodaří – budou mít přednost před spekulanty. To je krok vpřed oproti minulosti, kdy v 90. letech MacSharryho reforma přešla od cenových podpor k přímým platbám, ale bez dostatečného důrazu na udržitelnost.
Přesto jsou příčiny napětí jasné: rozpočtové tlaky z obnovy po covidu, obrany a digitalizace nutí EU šetřit. Kritika byrokracie, která farmáře dusí papírováním, je oprávněná – zjednodušení je slíbeno, ale jak? V Česku by snížení dotací mohlo udeřit na velké podniky, které tvoří ekonomickou páteř, zatímco menší by získaly výhodu. Sociálně to přinese riziko polarizace: menší farmy se mohou zvednout, ale bez financí na přechod k ekoschématům – dobrovolným opatřením za environmentální postupy – hrozí znevýhodnění. Podmíněnost, tedy základní standardy pro dotace, bude přísnější, což znamená náklady na nové technologie.
Různé hlasy to podtrhují. Zemědělské svazy jako Copa-Cogeca varují před „demontáží“ SZP a renacionalizací, která by vedla k nerovnému trhu – protesty ve Francii v létě 2025 to dokazují. Ekologové z Greenpeace a WWF kritizují absenci vyhrazených fondů na klima, obávají se oslabení cílů Zelené dohody. Naopak EK argumentuje modernizací: větší flexibilitu pro státy jako Česko, kde národní plány SZP 2023–2027 už teď kladou důraz na sociální a environmentální cíle.
Boj za udržitelný venkov
Reforma SZP není jen o číslech – je o lidech, kteří krmí Evropu. EU by měla zachránit především malé, mladé a aktivní farmáře, kteří představují budoucnost: oni dokážou spojit ekonomiku s ekologií, na rozdíl od velkých podniků, jejichž podpora bude omezena. V Česku, kde venkov bojuje s úbytkem obyvatel, to znamená šanci na obnovu, ale i riziko protestů, pokud podpora nebude spravedlivá. Pokud se nám podaří vyjednat lepší podmínky v Evropském parlamentu a Radě EU, můžeme očekávat scénář, kde udržitelnost vítězí nad krátkodobými úsporami. Jinak hrozí, že ten boj prohraje celý náš kontinent.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba
Zdroj info: Politico.eu, europa.eu, MPO ČR, ČSÚ