Představte si, jak se v jednom dni střetnou dvě světové velmoci: Čína slibuje obrovský skok v obnovitelných energiích, zatímco Donald Trump celý klimatický boj označuje za podvod.
Na summitu OSN prezident Si Ťin-pching zdvojnásobil ambice v oblasti větrné a solární energie, což je poprvé, kdy Čína mluví o absolutním snížení emisí skleníkových plynů. Tento krok, přicházející den po Trumpově kritice, nejen nastavuje nový tón globálnímu boji proti oteplování, ale také ovlivňuje český energetický trh.
Čínské ambice v číslech
Čína, která je zodpovědná za přibližně 30 % globálních emisí skleníkových plynů, nyní sází na obnovitelné zdroje energie (OZE). Tyto zdroje, jako je slunce, vítr a voda, jsou nevyčerpatelné. Podle oznámení Si Ťin-pchinga na Valném shromáždění OSN má instalovaná kapacita větrných a solárních elektráren dosáhnout do roku 2035 až 3 600 gigawattů (GW), což je šestinásobek oproti roku 2020. V roce 2024 Čína instalovala dvakrát více větrné a solární kapacity než celý zbytek světa dohromady a svůj cíl 1 200 GW splnila o šest let dříve. V prvním pololetí 2025 přidala rekordních 198 GW solární a 46 GW větrné kapacity, díky čemuž obnovitelné zdroje poprvé překonaly kapacitu uhelných elektráren.
Podíl nefosilních paliv, tedy energie bez uhlí, ropy či plynu, má přesáhnout 30 % spotřeby do roku 2035. Elektromobily se stanou lídrem v prodeji nových aut. Čína slibuje snížit absolutní emise o 7 až 10 % oproti jejich vrcholu, což je novinka: ne relativně k hospodářskému růstu, ale celkově méně emisí. Přichází to jako odpověď na globální tlak, ale i jako strategie pro lepší image.
Trumpova kritika
Den předtím, než Čína své sliby zdvojnásobila, Donald Trump na stejném fóru označil klimatické programy a obnovitelné zdroje za „největší podvod v historii“. Tento postoj, který zpochybňuje vědecký konsenzus o oteplování, připomíná jeho první prezidentské období, kdy USA vystoupily z Pařížské dohody. Je to ironie osudu: zatímco Trump vidí v zelené energii jen náklady a ztráty pracovních míst, Čína ji bere jako příležitost k dominanci. Analytici v The Guardian oceňují čínskou rychlost, ale varují, že cíle jsou skromné – vrchol emisí není datován a v roce 2024 Čína postavila 94,5 GW nových uhelných elektráren. Je to tedy skutečně revoluce, nebo jen zelený obal pro staré návyky?
Dopady na Česko: Příležitost i riziko závislosti
My v Česku to cítíme přímo. Až 80 % solárních panelů dovážených do naší země pochází z Číny, která ovládá 70 % světového trhu fotovoltaiky. To urychluje naši dekarbonizaci – ČEZ i menší firmy jako ty v Solární asociaci ČR profitují z levných cen díky čínským subvencím. Ale pozor: tato dominance přináší rizika. České společnosti pro větrnou energii upozorňují na kybernetickou bezpečnost – ochranu našich sítí před hackery – a geopolitickou závislost. Pokud se spoléháme na čínské střídače v solárních elektrárnách, může to ohrozit naši energetickou bezpečnost, tedy schopnost mít dost energie za rozumnou cenu.
Historicky Čína od roku 2010 budovala OZE, ale teď, po Pařížské dohodě z 2015, jde do absolutního snížení emisí do roku 2035. To nás nutí diverzifikovat dodavatele, abychom nebyli rukojmí Pekingu.
Výhled: Mezi ambicemi a realitou
Čína bude pravděpodobně překonávat své cíle díky státní podpoře, což ovlivní globální ceny a donutí EU, včetně nás, investovat do vlastních technologií. Trumpův skepticismus může polarizovat, ale pro nás je klíčová suverenita: kombinace jádra, OZE a diverzifikace. Pokud ceny ropy klesnou, přechod zpomalí, ale čínská levnost ho naopak urychlí. Čínské sliby jsou krok vpřed, ale s otázkami. Pro nás v Česku to znamená příležitost pro zelenou ekonomiku, pokud ji podpoříme chytře – bez slepé závislosti.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba
Zdroj info: Politico, The Guardian
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
