Začátek roku 2025 přinesl řadu změn v oblasti daní, které ovlivňují fungování firem v České republice. Zásadními úpravami prošel například zákon o dani z přidané hodnoty a došlo také k zúžení formy poskytnutí zajištění daně z finanční záruky na bankovní záruku. Další klíčové daňové změny teprve vstoupí v platnost v průběhu roku a některé z nich zásadně ovlivní oblast stavebnictví a trh s nemovitostmi.
Od 1. ledna 2025 vstoupily v platnost úpravy zákona o dani z přidané hodnoty. Pro podnikatele jsou zásadní především změny v oblasti povinné registrace k dani. Pokud jejich roční obrat přesáhne dva miliony korun, ale současně nepřekročí 2 536 500 korun, stanou se plátci DPH od 1. ledna následujícího roku. Oproti dřívějšku se tedy už nebude sledovat obrat za jakýchkoli 12 po sobě jdoucích měsíců, ale pouze za celý kalendářní rok. Pokud ovšem obrat během roku překročí i hranici 2 536 500 korun, plátcem DPH se podnikatel stane hned od druhého dne po jejím překročení. Tato změna může podle analytiků firmám způsobit nemalé zmatky. „Může se objevit celá řada administrativních komplikací. Teprve praxe, prováděcí opatření a přístup finanční správy ukážou, zda podnikatelům usnadní práci, nebo jestli byrokratická zátěž spíše vzroste,“ upozorňuje ředitel regionální kanceláře Praha společnosti Moore Accounting CZ a daňový poradce Michal Markvart.
Další administrativní změnu pak představuje zúžení jedné z forem zajištění daně, tzv. finanční záruky na záruku bankovní. Jejím cílem je předcházet daňovým únikům a možným zneužitím institutu finanční záruky. Firmy, které je doposud nevyužívaly, budou muset přejít na bankovní záruky, což může náklady na administrativu taktéž zvýšit.
V administrativě podnikatele ovlivní také novinka, která vejde v platnost 1. května 2025. Ta se dotkne zejména bank, investičních společností a dalších finančních institucí. Jedná se o nový způsob sčítání spořící doby při změně poskytovatele dlouhodobých investičních produktů (DIP). „Tato administrativní úprava povede k větší flexibilitě investorů. Nebudou muset začínat novou spořící dobu od nuly, pokud převedou své prostředky k jinému poskytovateli, což může motivovat k větší konkurenci mezi finančními institucemi a lepším podmínkám pro investory. Současně to vyžaduje důkladné informování klientů ze strany finančních institucí a přizpůsobení systémů nové evidenci spořících dob,“vysvětluje Michal Markvart.
Změny čekají i na stavebnictví
Zásadní daňové změny se od začátku července nevyhnou ani oblasti stavebnictví a trhu s nemovitostmi. V případě nemovitostí se změní pravidla jejich prodeje. Nově se bude danit pouze první prodej nemovitosti do dvou let po kolaudaci nebo podstatné změně, následné prodeje již budou od daně osvobozeny. Ve stavebnictví se změní sazba DPH pro stavební a montážní práce na dokončených stavbách pro bydlení či sociální bydlení, pokud tyto stavby už nebudou splňovat podmínky pro tyto typy staveb. Úprava má zajistit, aby přestavba neměla výhodnější daňový režim než nová výstavba, pokud výsledná stavba nesplňuje podmínky pro sníženou sazbu DPH. Změní se také definice bytového domu pro sociální bydlení, díky níž se rozšíří možnost aplikovat sníženou sazbu daně u výstavy bytových domů.
Obě novinky mohou zásadně ovlivnit investory do nemovitostí. „Nová daňová pravidla pro prodej nemovitostí ovlivní investory a strategii developerů, kteří se těmto podmínkám budou muset přizpůsobit. Ještě větší zvrat v této oblasti představuje nárůst DPH u rekonstrukcí a přestaveb, který zásadně ovlivní rozhodování investorů mezi rekonstrukcí a novou výstavbou. Pravděpodobně povede k vyšším nákladům developerů a možnému poklesu atraktivity rekonstrukcí. Na druhou stranu tento krok de facto podporuje novou výstavbu, což může být motivační pro řadu developerských projektů,“ popisuje Michal Markvart.
Stavebnictví a obchodování s nemovitostmi už přitom daňovým změnám čelilo se začátkem roku. Daň se tak nově vztahuje jen na část lesního pozemku, kde se nachází ochranný les nebo les zvláštního určení, nikoliv na celý pozemek. Zároveň se mění způsob výpočtu daně, což může zvýšit náklady na vlastnictví takových pozemků. U pozemků s ekologicky významnými prvky, jako jsou mokřady, sady nebo solitérní dřeviny, dojde k rozšíření daňového osvobození, pokud jsou evidovány v systému LPIS. Naopak pozemky mimo zastavěné území, které nejsou v LPIS registrovány, jsou daněny novou, ale nižší sazbou. V neposlední řadě si pak obce nově mohou upravovat daňové koeficienty nejen obecně, ale i pro jednotlivé typy nemovitostí nebo konkrétní lokality. „Firmy by si měly ověřit, zda se jich tyto změny v místě, kde působí, týkají, protože mohou znamenat vyšší daňové odvody podle rozhodnutí obcí,“ doporučuje Michal Markvart.
Foto: Pixabay
Zdroj: Insighters
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
