e-news.cz - kurzy
Reklama

Vyplatí se donášení na zaměstnavatele?

27.11.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Vyplatí se donášení na zaměstnavatele?

V České republice, podle předkládací zprávy k vládnímu návrhu zákona o ochraně oznamovatelů, „stále přetrvává spíše negativní postoj k osobám, které učiní oznámení o podezření na protiprávní jednání.“ To je nejspíš pravda, na druhou stranu má u nás žalování, donášení a udávání (nejen Němcům nebo komunistům), dlouhou a bohatou tradici.

Bonzovat se nemá, ale hlásit se to zkrátka musí. Faktem je, že v dnešní době se spíše vyplácí nadřízeným donášet, než na ně nějaké nepěknosti vynášet. Proto se už mnoho let mluví o tom, že je třeba přijmout zákon, který oznamovatelům či whistleblouwerům, zajistí právní ochranu, aby se nemuseli obávat odvety ze strany zaměstnavatele. 

Pokusů o přijetí této úpravy  už byla celá řada, zatím však žádná z norem neprošla. Svůj důvod to nutně nemusí mít v nechuti k bonzáctví, jak předkládací zpráva vládního návrhu naznačuje, ale jednoduše též v mizerné úrovni některých návrhů. Vzpomeňme jen na dílko Andreje Babiše, které poškozeným zaměstnancům slibovalo až 50 měsíčních platů nebo 100 tisíc korun jako náhradu za nemajetkovou újmu. Spíše než zájem na odhalování trestné činnosti tak oznamovatele motivovalo k získání odměny. Neoprávněné poškození zaměstnavatele přirozeně sankcionováno nebylo, psal se rok 2015 a v rámci  boje proti všudypřítomné korupci by to nepůsobilo sexy. 

Babišův „trumf proti korupci“ po zásluze skočil v zapomnění, to však neznamená, že je třeba a priori odmítnout samotnou ochranu osob, které vůči svému zaměstnavateli učiní oznámení o porušování zákona. Ochranu osob, které oznamují porušení práva Unie, už ostatně zavedla i evropská směrnice, kterou jsme do našeho právního řádu měli transponovat do prosince 2021. Minulá vláda návrh transpozičního zákona předložila začátkem minulého roku, ale sněmovna jej do konce volebního období dotáhla jen do druhého čtení. Nejvíc pozměňovacích návrhů měl mimochodem Dominik Ferri, pak ale i na něj přišlo několik oznámení…

Současná vláda připravila vlastní návrh o ochraně oznamovatelů, který je výsledkem poměrně dlouhých debat zastánců co nejširší úpravy, zahrnující ochranu oznamování úplně všeho, kam patří tradičně Piráti a Stan, a úpravy mírnější, která se bude více držet rozsahu samotné směrnice, kam logicky patřila hlavně ODS. Na věcné působnosti zákona se resorty nakonec neshodly, a proto byla do vlády předkládána variantně. V první  variantě měly do věcné působnosti zákona spadat pouze  informace v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti o možném protiprávním jednání, které má znaky trestného činu. 

Ve druhé variantě by bylo možné oznamovat navíc též jednání mající znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 200 000 Kč. Vláda nakonec podpořila variantu bez přestupků a ministři Pirátů a Stan se zdrželi hlasování, neboť budou chtít ve sněmovně zákon přitvrdit. Proti schválené variantě také okamžitě protestovaly protikorupční organizace, podle nichž hrozí, že oznamovatelé  nebudou i nadále dostatečně chráněni. Kromě absence závažných přestupků jim vadí omezení ochrany anonymních oznámení, což podle nich potenciální whistleblowery spíše odradí. Už ale nevysvětlují, jak má zákon chránit někoho, jehož identita není známa.

Chráněny před odvetnými opatřeními budou fyzické osoby. Kromě stávajících též bývalí či budoucí zaměstnanci, OSVČ, členové statutárních orgánů, dobrovolníci, zkrátka každý, kdo šel okolo, včetně osob blízkých, kolegů atd. Za odvetné opatření je považováno zejména rozvázání pracovního poměru nebo neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou, zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, diskriminace či snížení mzdy, platu nebo odměny. Pakliže k odvetnému opatření dojde, mohou se postižení domáhat náhrady škody, v případě, že jim byla způsobena nemajetková újma, pak i přiměřeného zadostiučinění.

Podle vládou schválené verze zákona lze sice anonymní oznámení podávat, tomu ani nelze zabránit, nebudou se na ně ale aplikovat zákonem stanovené postupy. Anonym se založí, dokud  nedojde ke ztotožnění oznamovatele. Podle protikorupční bojovníků tak návrh „jde proti omezování korupce, jen přibude práce zaměstnavatelům a úřadům…“. S tou byrokracií mají pravdu. Povinné subjekty (zaměstnavatelé), kteří mají 50 a více zaměstnanců, budou mít povinnost zavést vnitřní oznamovací systém, kam se budou moci oznámení podávat. Kromě standardních orgánů činných v trestním řízení se budou oznamovatelé moci rovněž obrátit přímo na ministerstvo spravedlnosti.

Jako pojistku návrh dále za stanovených podmínek umožňuje oznámit protiprávní jednání uveřejněním na sociálních sítích nebo v médiích. Veškeré oznamování má však háček. Aby se zabránilo zneužívání ochrany poskytované oznamovatelům, za vědomě nepravdivé oznámení může být uložena pokuta až do výše 50 000 Kč. Dotčená osoba se navíc může domáhat svých práv žalobou na ochranu osobnosti. Celý zákon o whistlerblowinnku je totiž snadno zneužitelný notorickými stěžovateli, k osobní pomstě či ochraně před vyhazovem pro neschopnost. Ochranou oznamovaných se toto riziko vyvažuje, což výrazně zlepšuje skóre předloženého návrhu zákona.  

Foto: Pixabay

Zdroj: Redakce EM


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Britská regulace internetu: kritika ze strany Wikipedie

21.05.2025, Autor: Vojtěch Benda

Po loňských nepokojích, které byly do značné míry přisouzeny dezinformacím skrze různé platformy, se Velká Británie rozhodla přistoupit k přísnější regulaci internetu. Nová zákonná úprava je kritizována jak pro zásah do svobody vyjadřování, tak také pro nedostatečnou sílu, jak zabránit šíření dezinformací. Předpokládá se, že nové znění zákona bude cílem více soudních řízení. První z nich podala Wikipedie.

Superdávka v akci: Co přináší nová sociální reforma, kterou dnes podepsal prezident?

16.05.2025, Autor: Josef Neštický

16. května 2025 prezident Petr Pavel podepsal zákon o takzvané superdávce, která slibuje revoluci v systému sociálních dávek v České republice. Jde o sloučení čtyř dosavadních dávek do jedné, zjednodušení administrativy a zavedení nových pravidel, jako je majetkový test, či bonus za práci. Co to pro nás znamená a jaké změny můžeme očekávat?

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Reklama

Sněmovna schválila zásadní zákon o kyberbezpečnosti. Nové povinnosti se dotknou i solárních elektráren a bateriových úložišť

08.05.2025, Autor: Z blogosféry

Firmy čekají nové požadavky v oblasti kybernetické bezpečnosti. Přijetí nového zákona představuje významný krok v regulaci kyberochrany v České republice. Tento právní předpis implementuje evropskou směrnici NIS 2 a navazuje na Akt o kybernetické bezpečnosti. Jeho cílem je reagovat na rostoucí kybernetické hrozby a zvýšit úroveň ochrany služeb v klíčových sektorech.

Letní brigády nově už od 14 let: nová pravidla, ale i omezení

02.05.2025, Autor: Z blogosféry

Letní brigády budou nově dostupné i pro čtrnáctileté děti, které ještě nemají ukončené základní vzdělání. Změnu přináší novela zákoníku práce, která sníží věkovou hranici pro možnost pracovat. Nová pravidla by měla začít platit od 1. června 2025. Minimální mzda pro mladistvé, stejně jako pro dospělé, v letošním roce činí 124,40 Kč za hodinu.

e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Reklama

Recenze novely zákona o azylu

30.04.2025, Autor: swp, red

O migračním paktu většina lidí ví jen to, že zavádí relokace migrantů a placení mastných pokut za jejich odmítnutí. Ve skutečnosti ale reforma migrační a azylové politiky, která je označována jako migrační pakt, ani zdaleka neobsahuje jen extrémně nepopulární vnucenou solidaritu.

Zákon o kybernetické bezpečnosti přináší firmám vysoké náklady i rizika

29.04.2025, Autor: Z blogosféry

Poslanecká sněmovna v pátek schválila nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který implementuje evropskou směrnici NIS2 do českého právního řádu. Legislativní novinka, jež by měla nabýt účinnosti v červenci 2025, přináší zásadní změny pro tisíce podniků napříč klíčovými odvětvími.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Sazka reklama
Reklama

Kybernetický zákon se dotkne firem, které o tom ani netuší

03.04.2025, Autor: Z blogosféry

Vznikající zákon o kybernetické bezpečnosti se v tuzemsku dotkne odhadem 6 až 10 tisíc subjektů. Řada firem přitom vůbec netuší, že se přísnými podmínkami bude muset řídit. Háček totiž spočívá v tom, že se na ně zákon může vztahovat kvůli jejich vedlejším či doplňkovým aktivitám, nikoliv kvůli jejich hlavní podnikatelské činnosti.

Recenze novely zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny

31.03.2025, Autor: swp, red

„Když odjedu z Brna od své rodiny do Prahy, nikdy nevím, kdy se vrátím," říká v médiích poslankyně KDU-ČSL Marie Jílková. Není sama, na průtahy, nepředvídatelnost jednání a věčné obstrukce si stěžují i další poslankyně, kterým se nedaří skloubit práci ve sněmovně s rodinu. Přestože

Apogeo
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama