Novela advokátního tarifu, tedy vyhlášky Ministerstva spravedlnosti, je výsledkem několikaletého legislativního úsilí České advokátní komory (ČAK) s cílem dosáhnout adekvátního (spravedlivého) odměňování advokátů za jejich práci.
Během vyjednávání o podobě advokátního tarifu byla vypořádány desítky zásadních připomínek uplatněných celkem ve dvou připomínkových řízeních při mnoha jednáních především se zástupci soudů, jejichž námitky tvořily největší penzum ze všech.
„Byť vedení České advokátní komory usilovalo o radikálnější úpravy, tuto novelu vítá jako maximální kompromis, kterého bylo za dané ekonomické situace České republiky možné dosáhnout. Novela je prostě v tuto chvíli kriticky limitována rozpočtovými možnostmi Ministerstva spravedlnosti, respektive celkovým státním rozpočtem a snahou vlády o snižování rozpočtových schodků,“ komentuje podpis novely advokátního tarifu předseda ČAK Robert Němec. Po publikaci ve Sbírce zákonů bude novela advokátního tarifu účinná od 1. 1. 2025.
Advokátní tarif byl naposledy výrazně novelizován v roce 2006 a jeho sazby již dávno reálně neodrážely náklady, které advokáti musí při zastupování klientů vynakládat. Bez jejich alespoň částečného narovnání do budoucna reálně hrozil nedostatek advokátů poskytujících právní služby na základě ustanovení soudy například k obhajobám v trestním řízení nebo k zastupování zvlášť zranitelných obětí trestných činů. Někteří advokáti již poskytování takových služeb omezili či zastavili a hrozilo, že se právo na spravedlivý proces začne vzdalovat zejména sociálně slabším, kteří na právní pomoc za smluvní odměnu (tj. odměnu dohodnutou s advokátem, nikoliv podle advokátního tarifu) nedosáhnou.
Advokátní tarif je ale důležitý i pro procesně úspěšné strany soudního procesu, protože podle něj soudy stanovují náhradu nákladů soudního řízení, která úspěšným ve sporu náleží. Vzhledem ke kumulované inflaci a reálnému vývoji české ekonomiky v posledních mnoha letech byla tato, tzv. mimosmluvní, odměna v převážné většině případů výrazně nižší než odměna smluvní. Náhrada nákladů řízení tak nepokrývala částky, které klienti za své zastoupení advokátem důvodně vynakládali. Mnozí z těch, kteří by u soudu mohli svá práva úspěšně obhájit, si tak soudní při rozmysleli a na soud se ani neobraceli.
Odměna advokáta je často mylně vnímána jako advokátův čistý výdělek. Tak tomu ve skutečnosti není, neboť advokát z ní musí pokrýt všechny náklady, které vynaloží na poskytnutí právní služby (např. na personál advokátní kanceláře, nájemné, platby za právní informační systémy apod.), odvést z ní daně, pojistné atd.
„Novela je sice oproti původním představám Komory limitována zejména u těch tarifních hodnot, které se týkají náhrady nemajetkové újmy v penězích, stejně jako v případě daňových věcí, ale i tak je rozhodně úspěchem vyjednávacího týmu České advokátní komory a situaci v oblasti mimosmluvních odměn výrazně pozitivně ovlivní,“ dodává místopředsedkyně Komory Monika Novotná.
Původní ambice Komory ohledně narovnání sazeb advokátního tarifu byly, a to oprávněně, mnohem vyšší. Advokátní tarif je však vyhláškou Ministerstva spravedlnosti, ke které se vyjadřují ministerstva, zejména pak Ministerstvo financí, a řada dalších dotčených institucí (soudy, státní zastupitelství a další). Není vydáván na návrh Komory či s jejím souhlasem. Komora má právo účastnit se připomínkových řízení a snažit se vyjednávat, argumentovat a přesvědčovat o oprávněnosti nároků advokátů. Což při mnoha jednáních během posledních několika let opakovaně činila.
PhDr. Iva Chaloupková, vedoucí odboru vnějších vztahů a tisková mluvčí ČAK
Foto: Pixabay
Zdroj: ČAK