Kde jsou ty časy, kdy Miloš Zeman sliboval sociální demokracii, že ji přivede do Strakovky hlavním vchodem. Jeho nástupce Hamáček už slibuje jen to, že sociální demokraty přivede do sněmovny, jinými slovy, že překročí pětiprocentní hranici.
Autor: Poslanci ČSSD
Stanovisko vlády: Nesouhlas
Hodnocení EM: 40%
Větší ambice dnes sociální demokracie asi skutečně mít nemůže. Zbývá otázka, jak toho chce Hamáček docílit. Odvolání ministra Petříčka a plánovaná cesta do Moskvy, která mohla, ale nemusela souviset se Sputnikem, naznačovala, že se Hamáček chce opřít o Zemana. Po Vrběticích a dvou vyšetřovacích verzích, z nichž zbyla jen jedna, už to asi nevyjde.
Když nějaké politické straně teče do bot, řeší se následující dilema: Buď to děláme dobře, ale děláme to málo, nebo to děláme špatně a musíme to dělat jinak. Sociální demokraté se na posledním sjezdu před parlamentními volbami rozhodli vsadit na variantu jedna, což je vždycky o něco snazší cesta. Důkazem je znovuzvolení předsedy Hamáčka, ale též iniciativy ministryně Maláčové, vytrvale pracující na tom, v čem je skutečně dobrá: Utrácet peníze, aniž by se unavovala úvahami, kde je vzít. Není v tom sama, zvýšení přídavků na děti, zvýšení důchodů nad zákonnou valorizaci, to vše se těší široké podpoře.
Dalším důkazem, že z cizího krev neteče, tentokrát na úkor podnikatelů, je návrh novely zákoníku práce, který přináší hned tři vějičky na voliče. Pevný mechanismus valorizace minimální mzdy, zkrácení pracovní doby a prodloužení dovolené. Sociální demokraté samozřejmě vědí, že návrh už sněmovna nestihne v tomto volebním období projednat, a tak jej předkládá jako ochutnávku z programu na příští čtyři roky. Nejsou v tom ostatně sami, předvolebními návrhy zákonů se to ve sněmovně nyní jen hemží a návrh na prodloužení dovolené už sněmovnou poměrně dlouho tlačí komunisté.
Začněme ale minimální mzdou. Pravice o ní tvrdí, že její existence zvyšuje nezaměstnanost. V posledních letech, zejména pod tlakem sociálních demokratů, se minimální mzda rychle zvyšovala, ale nezaměstnanost se držela rekordně nízko. Samozřejmě mluvíme o době před koronavirem. Je tedy vliv minimální mzdy na nezaměstnanost jen ideologickým strašením? Tak jednoduché to není. Ve skutečnosti platí, že během růstu ekonomiky a nedostatku pracovních sil, svižný růst mezd pracovní trh vstřebá. V opačném hospodářském cyklu by tomu tak nebylo. Návrhu je třeba přičíst k dobu, že s tím trochu počítá.
Sociální demokraté navrhují zafixovat minimální mzdu ve výši čtyřicet pět procent průměrné hrubé mzdy. Aby se tohoto poměru dosáhlo v roce, kdy se minimální mzda platí, měla by se průměrná mzda z předchozího roku násobit koeficientem ve výši 0,5. Dosažená úroveň minimální mzdy by byla zachována i při poklesu průměrné hrubé měsíční nominální mzdy, vláda by však měla možnost valorizační mechanismus pozastavit v případě poklesu sezóně očištěného reálného HDP. V takovém případě bude moci vláda rozhodnout o nižším zvýšení, nebo nezvyšovat minimální mzdu vůbec. Hezké, ale v praxi se to nejspíš nikdy nestane.
Spolu s minimální mzdou se má zvyšovat i zaručená mzda, což je méně známá odnož minimální mzdy. Odvozuje se od minimální mzdy podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti prací vykonávaných zaměstnancem v celkem osmi vzestupných kategoriích. V nevyšší skupině, kam patří finanční ředitel nebo makléř na finančním trhu, je momentálně 30 400 korun, což je přibližně dvojnásobek minimální mzdy. Každé zvýšení minimální mzdy automaticky valorizuje všem skupinám i mzdu zaručenou, která se týká mnohem větší skupiny osob, než jen lidí s nejnižším příjmem.
Zkrácení pracovní doby ze 40 hodin na 37, 5 týdně a prodloužení dovolené ze čtyř na pět týdnů v komerční sféře podle autorů zvýší počet pracovních míst a zároveň zjednoduší střídání směn ve směnných a trvalých režimech. Argumentem zde rovněž je, že v západních zemích zaměstnanci odpracují méně hodin a mají delší dovolenou než Češi. Ve skutečnosti není podstatné, jak dlouho kdo pracuje, ale jakou má produktivitu práce a ta je u nás nižší než zrovna v Německu, které naši zkracovači s oblibou zmiňují. Pokud se chceme přiblížit německým mzdám, přes zkracování pracovní doby cesta nevede.
Vláda, rozuměj ministři ANO, s návrhem nesouhlasila zejména s odkazem na to, že nebyl dostatečně konzultován se sociálními partnery. Pravda je to jen z poloviny, neboť se původně jedná o návrh Středulových odborářů. Problém s ním mají zástupci zaměstnavatelů, kteří to zaplatí. Zkrácení pracovní doby ani prodloužení dovolené samozřejmě s krácením mezd nepočítá. Na druhou stranu nejde o nic dramatického, a když ne teď, jednou to projde. Kdyby návrh přišel o dva roky dřív, bylo možné o něm vážně diskutovat, nyní na něj není vhodná doba. A to je největší slabina návrhu.
Foto: Pixabay