Autor: Lucie Šafránková (SPD)
Datum předložení: 5. 1. 2024
Stanovisko vlády: nesouhlas
Hodnocení EM: 10%
Meziroční nárůst cen za elektřinu pro průměrnou domácnost odhadem 4500 Kč ročně predikoval v listopadu loňského roku Tomio Okamura. Vycházel z avizovaného růstu regulovaných cen energií a zapřísahal vládu, aby občanům a firmám s drahými cenami energií v příštím roce pomohla, jinak se z toho všichni zhroutí. Nebyl by to Okamura, kdyby v dané souvislosti, jako ostatně ve všech jiných, nezmínil neschopnost a nekompetentnost kabinetu a zelenou politiku EU. Nebyla to však jen opozice, kdo strašil prudkým zvýšením cen elektřiny. Připlatí si většina odběratelů tvrdila shodně média.
Máme začátek března a není od věci si říct, jak to vlastně dopadlo. První potíž je, že za elektřinu neplatíme všichni stejně. Takže jasně, pokud měl někdo ještě loni tříletou fixaci cen z roku 2021, čekal ho v roce 2024 pořádný náraz. Většina spotřebitelů ho ale má dávno za sebou a po Novém roce se pro ně moc nezměnilo. Stále přitom platí, že regulovaná složka ceny, kterou určuje ERÚ vzrostla o 65,7%, a tak spotřebitelé v souhrnu zaplatí pár tisíc navíc. Pro drtivou většinu zákazníků nárůst absorboval pokles ceny neregulované složky, který mimochodem dál pokračuje.
Jako obvykle se ukázalo, že enormní ceny nebyly způsobeny nedostatkem elektřiny, a dokonce ani zelenou politikou, nýbrž panikou na trhu v důsledku vláky na Ukrajině. Po jejím odeznění velkoobchodní i maloobchodní ceny padají dolů a komu snad ne, měl by se pohlédnout po jiném dodavateli. Zpětně lze proto říct, že zrušit zastropování, byl krok sice nepopulární, ale správný. Dotace v tomto případě byla mimořádným protikrizovým krokem, z něhož se nemůže stát norma.
A jak to souvisí s bydlením a příspěvkem na něj? Energie jsou nutným nákladem na bydlení a jejich vysoké ceny se propsaly i do nákladů na bydlení. I přes zastropování cen to řadu domácností zasáhlo velmi citelně, a vládní koalice proto během ledna 2022 mimořádně navýšila normativní náklady na bydlení. Toto navýšení následně platilo i v roce 2023, díky čemuž počet domácností, které na příspěvek na bydlení dosáhly, utěšeně rostl.
Připomeňme si, že normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Počítají se z nájemného, u vlastníků (družstevníků) pak z tzv. srovnatelných nákladů a cen služeb a energií. Jejich zvýšení automaticky znamená zvýšení počtu vyplacených dávek. A statistiky to potvrzují. V říjnu 2023 bylo vyplaceno 266.767 příspěvků na bydlení, což je nárůst o 42 % oproti říjnu 2022 a průměrná výše vyplaceného příspěvku se za stejné období zvýšila skoro o 60 %, na 6.380 Kč.
Novelou zákona o státní sociální podpoře mimořádné navýšení normativních nákladů od ledna 2024 skončilo, stejně jako dotace na stropování cen energií. Podle poslankyně SPD Šafránkové jde o „naprosto nepochopitelné a kontraproduktivní opatření učiněné v době, kdy zároveň našim domácnostem významně – až o desítky procent a minimálně o jednotky tisíc korun ročně – vzrostou náklady na energie kvůli tomu, že ERÚ zvýšil regulovanou složku cen elektřiny a plynu a vláda zároveň ukončila platnost cenových stropů“. To byla ta panika z konce loňského roku.
Jak už ale v březnu víme, ceny elektřiny ani plynu nestouply, a stejně jako u energií, nebyl žádný důvod mimořádné opatření protahovat ani u bydlení. Mimořádné kroky je třeba dělat za mimořádných okolností a ty jednoznačně pominuly. To si ovšem SPD nemyslí, protože jako krajně pravicová strana by nejraději platila příspěvek na bydlení úplně všem, pokud by rovnou nebydleli ve státních bytech úplně zadarmo.
Podle vládních propočtů se úprava negativně dotkne jen okolo 18 % současných příjemců příspěvku na bydlení (konkrétně u 17,5 % příjemců dojde ke snížení dávky a pro 0,7 % příjemců tato úprava bude znamenat ztrátu nároku na příspěvek na bydlení). Pro desítky tisíc občanů ke zhoršení podmínek pro přístup k příspěvku na bydlení a k plošnému snížení jeho výše, jak vyhrožuje paní poslankyně, nedojde, Otázka spíše je, jestli to není chyba. Příspěvek na bydlení se už netýká jen skutečně potřebných. V Praze na něj teoreticky může dosáhnout čtyřčlenná rodina s čistým příjmem 80 tisíc korun.
Příspěvek na bydlení v současné podobě daňové poplatníky stojí spoustu peněz, a ještě k tomu deformuje trh práce i trh s byty. Nájemník má strach, aby jeho příjem nepřesáhl rozhodnou hranici, a proto se raději nechá zaměstnat načerno. Pronajímatelé si zase řeknou o více peněz, když vědí, že si je nájemník vyinkasuje od státu. Čím více peněz stát do bydlení tímto způsobem nasype, tím hůře pro lidi, kteří na dávku nedosáhnou a uměle navýšené ceny musí platit ze svého. Pak se nedivme, proč jsou u nás drahé nájmy.
Foto: Pixabay
Zdroj: Redakce EM
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
