Autor: vláda
Datum předložení PSP: 11. 10. 2024
Hodnocení EM: 30%
Cirkulární ekonomika, neboli oběhové hospodářství, je pilířem udržitelného rozvoje. Snaha o prodloužení životního cyklu výrobků a jejich navracení do oběhu je jistě záslužná, pokud se však sledování vytčeného cíle děje bez ohledu na vedlejší dopady, může být i ekologicky škodlivá. Podívejme se z tohoto pohledu na zálohování plastových nápojových lahví (PET) a nápojových plechovek. Vláda ho chce prosadit navzdory hlasům, které upozorňují na problematičnost systému, který, pravda, v řadě zemí existuje, ale to nic nedokazuje.
V třídění plastového odpadu patříme mezi evropské šampiony. Separuje se přibližně 70 % plastového odpadu, z čehož je zhruba 40% vráceno do ekonomiky, zbytek jde do spaloven. Zde je třeba upozornit, že pokud se vytřídí 70% plastu do žlutých kontejnerů, neznamená to, že zbytek skoční v lese nebo u silnice. Další tuny plastů se vytřídí na třídících linkách komunálního odpadu, odkud zase mohou putovat k recyklaci stejně jako vytřídění plechovky. Na rozdíl od různých igelitů, je to ceněný materiál.
Ani spalování nerecyklovaných PETek není žádná tragédie. Při výrobě tepla, cementu nebo vápna se něco spalovat musí, a pokud se plasty pálí při vysokých teplotách, není to o nic horší než spalování čehokoli jiného. Nicméně spalování je dnes sprosté slovo, v módě je oběhové hospodářství a místo topení si za ušetřený peníz můžete pořídit tři svetry z recyklátu. Smyslem zálohování PET lahví je právě to, aby se zbytečně nepálili a výrobci je využili k výrobě nových lahví, nikoli tedy k novému plnění.
Návrhu je nutno přiznat, že splnění tohoto cíle je reálné. Pro nápojářské firmy je dnes levnější vyrobit novou lahev z ropy než z použitých lahví. Za použitou PET lahev totiž zaplatí dvakrát. Poprvé spolu s dovozci nápojů odvedou povinné poplatky obalové společností EKO-KOM. Ta je pak rozdělí mezi obce, které zajišťují sběr a třídění plastů. Recyklovaný PET (polyethylentereftalát) je poměrně drahá surovina, o níž výrobci nápojů bojují s jinými zájemci, a obce ji proto dobře zpeněží.
Nový systém zálohování PET lahví a nápojových plechovek to celé obrátí na hlavu. Ministr Hladík jej hájí mimo jiné tím, že má podporu výrobců nápojů. Ještě aby ne. Nápojářské firmy na něm vydělají. Surovinu pro výrobu nových lahví dostanou za odvoz, a ještě shrábnou peníze z nevrácených záloh. Ne každému se bude chtít doma skladovat nesešlapané PET lahve nebo plechovky a tahat je v batohu zpátky do obchodu. Zálohováním recyklace obalů nejspíše stoupne, tím však přínosy končí.
Obce budou muset dál provozovat systém separace plastů bez PET lahví. Ty dnes vyprodukují okolo 70% výnosů, a bude proto dražší se odpadu bez nich zbavit. Klesnou také odměny obcí od EKO KOMU, neboť plastu vytřídí méně. Totéž platí o výnosech z komunálních třídících linek, které si obce s nemalými náklady pořídily. Od příštího roku stát obcím nařizuje vytřídit 60% komunálního odpadu, což většina z nich nesplní a hrozí jim pokuty až 200 tisíc. Po vyřazení PET lahví z tříděného odpadu bude plnění kvóty ještě složitější.
Pak tu máme logistiku svozu zálohovaných obalů. Bude nákladnější než doposud, protože auta s lahvemi a plechovkami najedou více kilometrů. Obchodníci budou nuceni skladovat hory odpadků, nic jiného prázdné PETky a plechovky nejsou, na což, zvláště ti menší, nemají vhodné prostory. Celkově tedy platí, že se sice zvýší podíl recyklace, ale systém bude nákladnější a zvýší se i jeho uhlíková stopa. Není rovněž těžké uhodnout, kdo to celé v cenách nápojů a zvýšených obecních poplatků zaplatí.
Když k tomu připočteme, že ministerstvo do zákona o obalech přibalilo i zpoplatnění papírových letáků, které nemusíte mít rádi, ale obaly to určitě nejsou, nedává to smysl. Doufejme, že budoucnost je jinde než v zálohování dalších a dalších odpadů. Třídící linky se zdokonalují a se stále menším podílem lidské práce dokáží separovat různé druhy odpadů. Již dnes existují pilotní projekty třídění do jedné nádoby, jejíž obsah linka dotřídí. To zní mnohem lépe, než mít doma další pytle na bordel.
Foto: Pixabay
Zdroj: Redakce EM