Autor: poslanci Pirátů
Datum předložení: 18. 12. 2024
Stanovisko vlády: nesouhlas
Hodnocení EM: 30%
Návrh na rozšíření pravomocí NKÚ tím či oním směrem je legislativní trvalkou, která vychází z předpokladu, že kam si posvítí NKÚ, korupčníkům pšenka nekvete. Nejvyšší kontrolní úřad nyní podle Ústavy prověřuje hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Může sice provádět také kontrolu hospodaření subjektů odlišných od státu, tzn. jiných právnických nebo fyzických osob, ale jen v případě, že tyto osoby hospodaří se státním majetkem.
Nejčastěji navrhovanou změnou je, aby mohl kontrolovat i hospodaření s dalšími veřejnými penězi. Umožnilo by to kontrolu samospráv nebo firem, kde mají samosprávy většinový podíl. Od roku 2002 se návrh na rozšíření pravomocí NKÚ objevil už nejméně osmkrát, a protože jde o návrh ústavní, byl to často Senát, který jej, tak říkajíc, zamázl. Není to náhoda nebo nějaký truc. Značná část senátorů jsou starostové a další zástupci samospráv, kteří v dalším kontrolním orgánu vidí jen další byrokracii.
Rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu je nyní směřováno na kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Podle Pirátů, autorů návrhu, dojde přijetím zákona ke „zlepšení veřejných financí a dosažení vyrovnanosti veřejných rozpočtů, což je v současnosti klíčovým celospolečenským zájmem.“ Tento krok podle nich také přispěje k větší transparentnosti v oblasti veřejných zakázek a k omezení prostoru pro korupci ve veřejném sektoru. Zní to hezky, těžko však říci, jak na to přišli.
Česká televize v letošním roce hospodaří s 5, 73 miliardy z koncesionářských poplatků a další miliardou z podnikatelské činnosti, v případě Českého rozhlasu je to zhruba 2, 36 miliardy. Zdá se skoro neuvěřitelné, že by hospodaření s takovou kupou peněz nikdo nekontroloval. Jenže ouha, kontrolu hospodaření obou médií veřejné služby mají na starosti příslušné rady. Pokud má někdo pocit, že k tomu nemají dostatek nástrojů, pak by je měl do zákona doplnit.
Namísto toho navrhují Piráti duplicitu v podobě kontroly NKÚ. Co by to přineslo? Stačí nakouknout do kontrolních závěrů NKÚ a je jasno. Kontrola velmi často probíhá ve stylu fiktivní televizní soutěže Načapám tě z filmu Jedna ruka netleská. Když kontroloři nenajdou nic skutečně závažného, což bývá dost často, stačí pár číslíček ve špatné kolonce a kontrolovaný subjekt poplivou v médiích, aby každý věděl, že jsou to neřádi. Netřeba dodávat, co tímhle přístupem NKÚ zbytečně šíří do veřejnosti.
Ne vždy tomu tak bývalo. Pod vedením prvního prezidenta Lubomíra Voleníka si NKÚ hned od počátku své existence získal značnou prestiž, ze které nějakým omylem žije dodnes. Ve skutečnosti se pod současným prezidentem, bývalým poslancem ČSSD, zvoleným na základě politického handlu s ODS, stal zpolitizovanou institucí, která s velkým zápalem nafukuje bubliny různých pseudoproblémů. Patří k selháním této vlády, že Miloslavu Kalovi prodloužila mandát na dalších devět let.
Česká televize i rozhlas mají své chyby a v jejich hospodaření možná skrývá kdejaký zádrhel. Poslat na ně Kalovu úderku, aby je načapala, že ten který pořad není dostatečně veřejnoprávní, si ale nezaslouží. O podobných věcech si ostatně může každý udělat úsudek sám. Pirátský návrh je podáván souběžně se změnou Ústavy, formulovanou tak obecně, že by v budoucnu umožnila rozšiřovat působnost NKÚ běžným a nikoli jen ústavním zákonem, což možná není chyba, ale nepřiznaný záměr.
Piráti se návrhem vracejí k tomu, co jim vždycky šlo nejlépe. K řečnění o transparentnosti, která všechno a všechny spasí. Důvěřivcům se to dobře prodává: Kdo je proti, krade. Navíc je to podstatně jednoduší než něco zdigitalizovat.
Foto: Pixabay
Autor: – swp-, redakce EM
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
