O migračním paktu většina lidí ví jen to, že zavádí relokace migrantů a placení mastných pokut za jejich odmítnutí. Ve skutečnosti ale reforma migrační a azylové politiky, která je označována jako migrační pakt, ani zdaleka neobsahuje jen extrémně nepopulární vnucenou solidaritu.
Datum předložení: 26. 3. 2025
Autor: poslanci vládní koalice
Stanovisko vlády: souhlas
Hodnocení EM: 30%
Deklarovaným cílem paktu je dosáhnout větší odolnosti vůči migračním tlakům, lepší předvídatelnosti a připravenosti na krize. Jinými slovy jsou zde kroky, které by měly migraci omezit, teprve pak je na řadě relokace.
Postoj opozice k migračnímu paktu je logický. Volby se blíží a jakákoli vstřícnost k migrantům bude po zásluze potrestána. Vzorem je polský nebo maďarský přístup. Obě země deklarují, že se unijnímu paktu nepodřídí. Přiznejme si však, že takhle jednoduché to s unijním právem a jeho odmítnutím není. Česká vláda nejdříve pakt podpořila, pak se zalekla křiku opozice a v dalším kole se raději zdržela, nicméně nyní překládá zákon, který jej z velké části implementuje do našeho právního řádu.
Zvolený postup ovšem vyvolává celkem oprávněné protesty opozice. Zákon, ve skutečnosti novela 13 zákonů v rozsahu 66 stran, podala vláda jako poslaneckou iniciativu a žádala jeho schválení již v 1. čtení, tedy bez možnosti podávat pozměňovací návrhy. Snaha o předchozí projednání s opozicí byla divadlem předem určeným k nezdaru. Vymlouvat se na krátící čas pro implementaci je jistě možné, reálně to vláda nejspíš chtěla mít rychle z krku, zatímco opozice si to naopak hodlá užít.
Návrh sám o sobě rozhodně nelze označit za vstřícný k migraci. Omezuje podávání žádostí o azyl osobami, které se tím snaží vyhnout návratu při předání podle readmisní dohody, rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany se spojí s rozhodnutím o návratu, což celý proces urychlí, širší má být také bezpečnostní prověřování žadatelů. U cizinců, kteří spáchali vážné trestné činy, se akcentuje možnost uložení trestu vyhoštění, aniž by byla dotčena nezávislost soudu.
Azylové řízení v prvním stupni dostane zkrácené lhůty, soudní procesy v případech odvolání se mají co možná nejvíce zrychlit. Zákonem se posiluje spolupráce mezi Vězeňskou službou a policií ve směru včasného informování o propuštění tak, aby policie ještě před propuštěním vydala rozhodnutí o návratu, a toto mohlo být po propuštění ihned vykonáno. Zákon omezí možnosti ubytování mimo azylová zařízení nebo umožní určit místo pobytu žadatelů o udělení mezinárodní ochrany,
Sníží se také materiální benefity pro žadatele, a to zejména v případech, pokud si nebudou plnit své povinnosti a omezuje se též jejich přístup na trh práce. Nově se zavádí oprávnění policie využít informace z mobilního a jiného elektronického zařízení cizince pro účely zjištění nebo ověření totožnosti, a to v širším spektru situací než doposud. Uvedené kroky by měl přivítat každý kritik dosavadního přístupu k migraci, kdy zejména z návratové politiky si migranti dělají dobrý den.
Přijetí novely je potřebné nejen kvůli implementaci migračního paktu, ale též s ohledem na možnost, že Friedrich Merz, příští německý kancléř, splní své předvolební sliby o uzavření německých hranic. Pak se však ukáže hlavní potíž celého migračního paktu a tím i vládní novely azylových pravidel. Nová opatření jednoduše nejsou dostatečná k tomu, aby migraci zastavila, nebo alespoň výrazně omezila. V tomhle punktu má zase nespíš pravdu opozice, když návrhy odmítá.
A za pravdu jí fakticky dává i Evropská komise, která nyní navrhuje nová pravidla zajišťující rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Zmíněný návrh komise rovněž umožní návratová centra pro migranty v zemích mimo EU a další, dříve těžko představitelné kroky. Opatrný optimismus je, zdá se do budoucna namístě, o paktu samotném to ale neplatí. O jeho implementaci pak lze říci, že je to nic proti ničemu, tedy ani proti nelegální migraci.
Foto: Pixabay
Autor: swp, red
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
