Autor: vláda
Datum předložení do PSP: 25.7. 2025
Hodnocení EM: 30%
Mít zdravé a udržitelné finance je určitě dobrá věc, a protože jsme pro všechno pozitivní a proti všemu negativnímu, řekla si vláda, dáme do Ústavy nový článek, podle nějž musí stát i územní samosprávné celky dbát o zdravé a udržitelné veřejné finance. Kdo by nechtěl mít v Ústavě takovou krásnou větu, že? Jenže to má několik háčků, které z vládní iniciativy dělají spíše plácnutí do vody než záruku udržitelných veřejných financí.
Konec volebního období se rychle blíží a případné doplnění Ústavy tak už není reálné. To ostatně připouští i vláda. Ústy ministra Stanjury návrh prezentuje jako výkop do debaty pro příští volební období. Ve skutečnosti tím ale nejspíš míní využití tématu ještě ve volební kampani, neboť rozpočtová zdrženlivost rozhodně není silnou stránkou opozice. Vyhrožování řeckým bankrotem už voliče pravice jednou polilo živou vodou.
„Zakotvení rozpočtové odpovědnosti přímo do Ústavy České republiky je klíčový princip nejen pro stávající, ale i budoucí generace,“ uvedl dále k návrhu ministr Stanjura. Zůstává ale tak trochu záhadou, proč potom vláda dokázala vypotit jednu větu až po více než třech letech vládnutí. A nic na tom nemění ani fakt, že návrhu prý předcházela široká diskuse odborníků, která proběhla letos v lednu.
Zde je třeba připomenout, že první zákon o rozpočtové odpovědnosti předložila parta okolo poslance Kalouska už v roce 2013, těsně po prohraných volbách. Šlo o ústavní zákon, podrobně specifikující rozpočtovou odpovědnost. Nastupující vláda s ministrem financí Babišem tento výkop odmítla, aby posléze předložila vlastní verzi, jíž Kalousek obratem označil za ústavní zákon o rozpočtové neodpovědnosti.
Nedohoda s opozicí způsobila, že zákon byl přijat jen jako běžný zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který stanovuje pravidla pro zodpovědné hospodaření s veřejnými financemi. Pandemie Covidu pak ukázala, že už tak volná pravidla může momentální vládní většina podle potřeby snadno dál rozvolňovat, pokud nejsou stanovena ústavním zákonem.
Od té doby čelíme rychlému nárůstu zadlužování, které s pandemií nijak nesouvisí. Návrh vlády tomu chce čelit tím, že do Ústavy doplní větu: Stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance. Stylově je to čisté, ústavně úsporné, což odpovídá celkové textaci české Ústavy, současně se za tím ale neskrývá nic konkrétního. Jednoduše totiž platí, že pod pojmem udržitelné veřejné finance si každý může představit něco jiného.
A nejde jen o politiky, už americký prezident Truman hledal jednorukého ekonoma, aby mu neradil stylem: na jednu stranu, na druhou stranu (anglicky na jednu ruku, na druhou ruku). Jak už to u ekonomů bývá, málokdy se shodnou, Jeden vidí nebezpečí v rychlosti zadlužování, která je momentálně stále vysoká, jiný zase v absolutní výši dluhu k HDP. Ta je pro změnu ještě udržitelná.
Přijetím právně nevymahatelné proklamace se nikam neposuneme, a už vůbec ne k tomu, aby poslanci při přijímání zákonů dbali i na jejich finanční dopady, jak naivně tvrdí předkladatelé v důvodové zprávě. Ostatně známe to, každá koruna vložená do nějakého dobra se nám přece třikrát vrátí. Že tomu tak zpravidla nebývá, se už pak těžko počítá, jen ten dluh pořád mrcha roste.
Pravdu má tentokrát Alena Schiilerová, podle níž je návrh jen prázdné gesto, jehož přijetí by otevřelo dveře nežádoucí judicializaci politických sporů. Z úst představitelky hnutí, které ústavní soud používá jako třetí parlamentní komoru, to ovšem zní docela legračně.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: -swp-, redakce EM
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
