Lékaři měli na e-recepty pět let, nechali to na poslední chvíli

Hodnocení Ekonomického magazínu: 40 %

Autor: Senát, poslanci ODS

Datum předložení: prosinec 2017

Stanovisko vlády: zatím neprojednala

Obvykle se má za to, že elektronizace státní správy u nás vázne kvůli neschopné vládě a tupé byrokracii, která miluje klasické papírování a nesnese pomyšlení, že by už nemohla v pondělí a ve středu drezírovat zmatené občany u okének. Něco pravdy na tom jistě je, na příkladu elektronického receptu můžeme vidět, že ne za vším je vždy lenost a nepružnost státní správy. Hlavním oponentem povinného užívání e-receptů jsou totiž lékaři. Někteří dokonce tvrdí, že raději půjdou do důchodu, než by je začali používat.

Právě pro ně jsou zde hned dvě novely (senátní a poslanecká) zákona o léčivech, které mají povinné používání elektronické preskripce léčiv odsunout z ledna roku 2018 na leden 2020, respektive 2023. Kromě snahy zabránit zavírání ordinací předkladatelé svorně tvrdí, že systém není náležitě připraven a vykazuje značnou chybovost při zpracování elektronických receptů a výdeji léčiv v lékárnách. Předkladatelé se rovněž domnívají, že užití e-receptu by mělo zůstat dobrovolné, a to i kvůli starším pacientům, kteří neovládají moderní technologie.

Zavedení e-receptu ve skutečnosti neznamená nutně jejich elektronickou podobu. Pacienti mohou dál dostávat svůj papírek, na kterém přibude čárový kód. To důchodci jistě zvládnou a e-recepty pomohou i jim. Jejich zavedení zamezí duplicitám, falšování předpisů a zbytečnému předepisování léků lidem, kteří se domnívají, že čím víc mají doma pilulek, tím jsou zdravější. Lékový záznam pacienta v Centrálním úložišti e-receptů jednoznačně umožní zkvalitnit péči, a ještě ušetřit.

Proč se mu tedy lékaři tak brání? Podle Sdružení praktických lékařů je systém nepřipravený, zbytečně nákladný a komplikovaný: lékař si musí opatřit elektronický podpis, pak požádá SÚKL o přístup do systému e-receptu. Přijde mu doporučený dopis s kódy a nepřehledný návod, jak a kam je zadat. Přihlásí se na webové stránky SÚKL a tam si stáhne certifikáty. Pak je třeba zprovoznit spojení, což starší lékaři sami nezvládnou. K tomu nefunguje pomocná telefonická linka SÚKL, je totiž přetížená.

Vedení SÚKL to samozřejmě odmítá: Elektronická preskripce reálně technicky funguje na bázi dobrovolnosti již od roku 2011, systém již byl průběžně odzkoušen a do současné chvíle jím prošlo více než 8,3 milionu e-receptů. V říjnu 2017 bylo vystaveno téměř půl milionu e-receptů, denní počty již stabilně přesahují 20 tisíc vystavených e-receptů. V tuto chvíli je v systému zapojeno 19 790 lékařů a 4 459 zdravotnických zařízení, 2 287 lékáren a 6 529 lékárníků. Prozatím přišlo celkem 32 192 žádostí lékařů a 7 837 žádostí lékárníků.

A teď babo raď, komu věřit. Je evidentní, že SÚKL momentálně nestíhá žádosti vyřizovat a do konce roku to nejspíš ani nestihne. Jenže povinnost vystavovat od začátku roku 2018 e-recepty se do zákona dostala už v roce 2013 a lékaři měli na zaslání žádosti a připojení pět let. Z tohoto pohledu je úplně zbytečné jim dávat další dva roky. U nás je to zkrátka vždycky tak, že když dáte lidem deset let na výměnu občanky, velká část jich přijde poslední týden, a ještě si stěžují, že je na úřadě fronta.

Chyba ale není jen na straně doktorů. Zákon s dobrovolným vydáváním e-receptů počítá už od roku 2007. Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv čtyři roky trvalo, než systém připravil a zprovoznil. Poměrně rychle se pak ukázalo, že ho dobrovolně používá jen okolo dvou procent lékařů. Namísto toho, aby se hledal způsob, jak je nějakou bonifikací motivovat k větší účasti, se dala do zákona povinnost. Všem přitom muselo být jasné, že před koncem lhůty dojde ke skokovému nárůstu operací, který je pro jakýkoli systém rizikový.

Jako u každé elektronické databáze se i zde ozývají hlasy o možném zneužití dat či napadení systému: „Když jde hacknout počítač NASA, tak mi neříkejte, že nepůjde hacknout úložiště SÚKL,“ říká předseda praktiků Šonka. Ano, jenže to není argument proti e-receptu, ale proti jakékoli počítačové evidenci. A příliš důvěryhodná není ani pohrůžka zavřením 100 ordinací pro 200 tisíc pacientů. V takových v situacích je obvyklé přehánět a nadsazovat. A hlavně, když to odložíme, bude to jiné? Vždyť i pak bude mít někdo před penzí.