Po loňských nepokojích, které byly do značné míry přisouzeny dezinformacím skrze různé platformy, se Velká Británie rozhodla přistoupit k přísnější regulaci internetu. Nová zákonná úprava je kritizována jak pro zásah do svobody vyjadřování, tak také pro nedostatečnou sílu, jak zabránit šíření dezinformací. Předpokládá se, že nové znění zákona bude cílem více soudních řízení. První z nich podala Wikipedie.
Známá internetová encyklopedie se obává, že bude zařazena do první, tedy nejpřísnější kategorie a bude tak muset vymáhat přísná pravidla. Například zjišťovat totožnost svých přispěvatelů, což by je mohlo vystavit nepříjemnostem. Především, ale ne výhradně, se obává o autory z totalitních zemí.
Nejvyšší kategorie bezpečnosti se má týkat největších platforem, které v Anglii umožňují milionům uživatelů vzájemně sdílet obsah. Wikipedie sama uvádí, že chápe nutnost takové kategorie, ale domnívá se, že by sem internetová encyklopedie neměla spadat. Proto také napadla pouze takzvané „kategorizační předpisy“, které určují, jaké stránky by do této kategorie měl Ofcom (úřad vymáhající internetovou bezpečnost) zařadit.
Wikipedie se domnívá, že současná pravidla jsou nešťastně nastavena. Prý mohou postihnout stránky, které takovou formu kontroly nevyžadují a naopak přehlédnout platformy, které by přísnější pravidla vyžadovaly. Očekává se, že pro Wikipedii nebude snadné své stanovisko obhájit, obvykle totiž bývá v Británii obtížné uspět při soudním přezkumu předpisů.
Navzdory tomu se očekává, že tento konkrétní zákon bude přezkoumáván vícekrát. „Můžeme očekávat, že se objeví další problémy,“ řekl pro BBC Ben Packer. Připomíná, že zákon je neuvěřitelně rozsáhlý a složitý, navíc bude mít nutně dopad na svobodu projevu britských občanů.
Podle dalších kritiků je naopak zákon o online bezpečnosti příliš měkký a nedává Ofcomu dostatek pravomocí. Především jde o rychlost mazání škodlivých zpráv, jejichž obsah by se mohl šířit i po smazání původního problematického příspěvku.
V souvislosti s loňskými nepokoji ve Velké Británii se také hovoří o tom, že policie by měla být schopná podobné problematické nálady včas zachytit a patřičně se na ně připravit, což se v loňském roce nestalo. Monitorování online obsahu může být pro některé sbory problematické, ale podle sira Andyho Cookea by se policejní složky měly přizpůsobit současnosti a snažit se být dostatečně informovány skrz online dostupný obsah.
Zákon o online bezpečnosti je velmi problematický. Jeho podstatná část se týká především bezpečnosti dětí, ochrany před jejich zneužíváním, propagace sebevraždy nebo sebepoškozování, přísnější kontrola dospělosti uživatelů a podobně. Jeho druhá část, tedy monitorování a případné mazání příspěvků nutně zasahuje do svobody projevu. Právě proto jde o tak ostře sledovaný zákon.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Vojtěch Benda
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
