I přesto, že přední české univerzity školné nepožadují, studentský život není zadarmo. Ačkoliv dnešní vysokoškoláci mohou kvalitně studovat bez poplatků, náklady na univerzitní život měsíčně šplhají do tisíců, za celé studium pak až k částce půl milionu korun, v případě soukromé univerzity i na dvojnásobek a více. Brigády se často špatně kombinují s naplněným rozvrhem, a tak je potřeba leckdy spoléhat na rodiče či naspořené peníze.
Podle nejprestižnějšího žebříčku Academic Ranking of World Universities je nejlepší univerzitou ve světě americký Harvard. Po něm Stanford a technologický institut MIT. Jenom roční školné na nejprestižnější univerzitě světa vás ale vyjde na
1,3 milionu korun. Po přičtení nezbytností, jako je ubytování, jídlo, pojištění a volný čas, se student dostane na 2,2 milionu korun ročně. Mezi ty levnější prestižní školy patří například technologický institut ETH v Curychu, i tak vás ale školné zde vyjde na 40 tisíc korun za rok.
Do žebříčku se dostaly i české univerzity – nejlépe je na tom Univerzita Karlova, hned za ní Masarykova univerzita. Ty stejně jako francouzská Sorbonna nebo mnichovská Ludwig Maximilian Uni školné nemají, ani zde ale studentský život není levnou záležitostí.
„Mít v životopise Harvard nebo pařížskou Sorbonnu je jistě snem řady mladých lidí. Tyto univerzity jsou ale dostupné jen omezené skupině studentů, a to nejen kvůli enormním nákladům, ale i náročným studijním kritériím, která musí student splňovat. Proto se většina zájemců o univerzitní studia rozhlíží na domácí půdě a zahraniční zkušenosti sbírá například formou studijních stáží,“ říká analytička investiční platformy Portu Anna Kortusová.
Pro případné zájemce nejsou jedinou volbou veřejné vysoké školy, v Česku najdeme hned několik prestižních soukromých univerzit. Studenti například za rok (tedy dva semestry) bakalářského studia NEWTON University v Brně zaplatí 50 800 korun, v Praze za Metropolitní univerzitu 51 tisíc korun a Vysoká škola kreativní komunikace je bude stát až 72 800 korun za rok.
To ale není všechno, jen takový jednolůžkový pokoj na vysokoškolské koleji začíná na 110 korunách za noc, což znamená položku dalších téměř 40 tisíc korun za rok. Průměrná cena za kolejní lůžko se ale pohybuje spíš výše, kolem 115-200 korun za noc. Navíc, poslední roky je o místa na kolejích extrémní boj, často proto studentům nezbude než se uchýlit ke hledání komerčního pronájmu, kde se může cena pokoje při obsazenosti jednou osobou vyšplhat i na deset tisíc, záleží na velikosti města a vzdálenosti od centra. Pokud se studentovi podaří sehnat levné ubytování na koleji, po připočítání výdajů na stravu, dopravu, skripta a dalších peněz na volný čas, začíná výsledná částka na 9 250 korunách, v případě nájemního bydlení ale až na 15 tisících korun.
„I v případě, že budeme brát optimální scénář, kdy student navštěvuje státní vysokou školu, je ubytován na koleji, a i své další náklady omezí na nutné minimum, bavíme se o téměř půlmilionové částce za univerzitní studia. V případě ubytování v soukromí v exponované lokalitě se celkové náklady mohou vyšplhat k milionu. Pokud se student rozhodne pro soukromou vysokou školu, musí si připravit dalších několik stovek tisíc na školné,“ doplňuje Kortusová.
Leckdy začíná finanční nákladovost studenta růst už se vstupem na střední školu. I v tomto segmentu dnes najdeme řadu prestižních soukromých škol, které poskytnou kvalitní vzdělání, zájemce ale musí počítat s obdobnou finanční náročností jako v případě univerzit. Například na umělecké škole Michael uchazeči za jeden školní rok zaplatí 64 500 korun. Brněnská Střední škola uměleckomanažerská vyjde na 30 tisíc za rok, ale třeba pražská ScioŠkola stojí ročně až 89 250 korun. Pokud se k soukromé střední škole přidá i soukromá univerzita, celkové částky za vzdělání se mohou vyšplhat pořádně vysoko. Nejde o malé sumy, podle Kortusové je proto vhodné dětem na studia odkládat, a to ideálně už od narození. Nezatíží to tak rodinný rozpočet, a dlouhý investiční horizont, který děti mají, hraje do karet i případnému slušnému zhodnocení úspor. Pokud potomek nakonec na vysokou školu nepůjde, může tyto peníze využít například na osamostatnění se od rodičů, vklad do prvního bydlení a podobně.
Pokud jde o dlouhodobé odkládání peněz za nějakým účelem, nejlepší potenciál jejich zhodnocení nabízí investování. Na začátku je vhodné zvolit dynamičtější portfolio založené na akciových indexech s tím, že později je možné peníze přesunout do konzervativnějších fondů. Při desetiměsíčním školním roce můžeme počítat přibližně s částkou 462 500 korun za pětileté studium. Pokud tedy studenti na univerzitu nastupují průměrně v devatenácti letech, při odkládání financí od jejich narození to při průměrném zhodnocení měsíčně vychází na přibližně tisícikorunu. Ovšem pokud vysokoškolák pomýšlí na Harvardovu univerzitu, kde kompletní náklady za studium přesahují 10 milionů korun, na jeho studium je třeba měsíčně odkládat až 30 tisíc korun.
„Je potřeba počítat s tím, že uvedené částky platí dnes a postupem času budou růst. Proto je vhodné výšku investice upravovat v čase a reagovat na inflaci a další faktory. Pokud to finanční situace dovolí, je vhodné částku postupně navyšovat. Dětské spořicí a investiční účty jsou dnes nabízeny za zvýhodněných podmínek. A i když se současná ekonomická situace nejeví úplně příznivě, dlouhodobý investiční horizont dokáže případné propady trhu korigovat a úspory efektivně zhodnotit,“ uzavírá Martin Luňáček, výkonný ředitel investiční platformy Portu.
Foto: Pixabay
Zdroj: ShrtCut Studio