Češi jsou přesvědčeni o tom, že finanční technologie mají v jejich životech smysl. Více než tři čtvrtiny lidí považují za tu nejdůležitější internetové bankovnictví, téměř šedesát procent bezkontaktní platby a čtyřicet čtyři procent mobilní bankovnictví.
Na opačné straně žebříčku se umístila umělá komunikační inteligence či v tuto chvíli u nás stále ne příliš rozšířené e-peněženky. Pouhých pět procent lidí by z široké škály technologií spojených se správou financí nenašlo žádnou, která by jim připadala užitečná. Vyplývá to z průzkumu společnosti Cofidis mezi 525 respondenty.
Tři roky s mobilními platbami
V únoru tomu jsou tři roky, co byla v Česku spuštěna platební služba Apple Pay. Mobilní platby si od té doby získávají stále větší oblibu. Podle výzkumu společnosti Mastercard z konce minulého roku mobilem platí 32 % Čechů. Podle Sdružení pro bankovní karty vzrostl celkový počet bezhotovostních transakcí ve 3. čtvrtletí minulého roku meziročně o téměř 25 %.
Oblibu bezhotovostních plateb včetně těch mobilních potvrzuje i průzkum Cofidisu, když tento způsob placení zařadilo mezi nejužitečnější finanční technologie 56 % lidí napříč všemi věkovými kategoriemi, což je druhé místo hned po internetovém bankovnictví se 77 %. Zejména mezi vysokoškoláky jsou bezhotovostní platby velmi oblíbené, ve svém výběru nejužitečnějších technologií spojených se správou financí je označily více než dvě třetiny z nich.
Bezkontaktní a zejména pak mobilní platby jsou jednou z finančních technologií, na jejichž raketovém růstu má značný podíl koronakrize. S rozvojem i dostupností chytrých telefonů a zároveň preferencí hygienického a bezpečného placení si během posledních let tyto platby vyzkoušeli i lidé, kteří do té doby finanční technologie odmítali. A lze předpokládat, že díky jednoduchému a pohodlnému užití, u mobilních plateb navíc i bez nutnosti zadávat PIN, od těchto plateb ani do budoucna neupustí.
Ruku v ruce s rozvojem chytrých telefonů a oblibou internetového bankovnictví i mobilních plateb se na třetím místě, co se týká užitečnosti finančních technologií, umístilo mobilní bankovnictví s 44 %.
Rozšiřování online služeb
Pandemie také měla zásadní vliv na digitalizaci, a to jak v oblasti finančního sektoru, tak třeba i v oblasti nakupování, což vedlo k dalšímu rozšiřování online služeb. Kromě výrazného růstu mobilních plateb či vývoje aplikací zaznamenalo výrazný růst třeba online podepisování smluv. Online podpis tak obsadil v žebříčku nejužitečnějších technologií čtvrté místo.
Online podepisování smluv nabízíme již několik let a během pandemie se stalo zejména díky eliminaci rizikových kontaktů obzvláště oblíbené jak mezi zákazníky, tak mezi finančními poradci. Celkem u nás bylo prostřednictvím online podpisu v posledním roce realizováno více než 85 % veškerých smluv ke klasické půjčce.
Aplikace ke správě rozpočtu neberou
Na opačném konci žebříčku nejužitečnějších technologií se umístily e-peněženky nebo finanční aplikace určené ke správě rozpočtu. Svůj život si také dle průzkumu lidé umí dost dobře představit bez umělé komunikační inteligence, jako jsou mailboti či chatboti.
Umělá komunikační inteligence je v případě správného nastavení výborný doplňkový komunikační kanál mezi společností a klientem. Ačkoliv v současné době nemůže nahradit osobní kontakt, v určitých ohledech dává využití mailbotů, chatbotů či voicebotů velký smysl. Mohou pomoci ulevit poradcům od rutinních otázek či rozesílání marketingových akcí a ti mohou odbavit více klientů nebo se věnovat složitějším dotazům.
MILAN BOUDA, marketingový ředitel společnosti Cofidis.
Foto: Pixabay
Zdroj: Intensity
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
