Podáním daňového přiznání nemusí povinnosti k finančnímu úřadu ohledně předcházejícího roku skončit. Může se stát, že poplatník dodatečně zjistí, že daňové tvrzení, které odeslal, obsahuje chybu. Může například dodatečně zjistit, že měl příjem, o kterém v době podání nevěděl (například ze zahraničí), obdobné to může být i s některými náklady, úlevami či dalšími položkami.
Zjištěné chyby může poplatník napravit podáním dalšího, tedy buď dodatečného nebo opravného daňového přiznání ke stejném období. Čím rychleji poplatník tímto způsobem své chyby opraví, tím menší je riziko případných problémů. Pokud v důsledku chyb též zaplatil nižší daň, je třeba to rychle napravit a daň doplatit. V některých případech tak lze předejít pokutám nebo úrokům z prodlení.
Rozdíl mezi opravným a dodatečným daňovým přiznáním je v termínu, kdy poplatník chybu zjistil. Opravným přiznáním opravuje chybu před uplynutím řádného termínu pro podání přiznání, zatímco dodatečné přiznání podává, pokud chybu zjistil po uplynutí této lhůty.
Pokud daňové přiznání není podáno včas nebo je podáno s chybami, hrozí sankce, které mohou zahrnovat pokuty až 5 % z nesprávně stanovené daně a úroky z prodlení. Tomu lze předejít včasným podáním opravného nebo dodatečného přiznání.
Opravné daňové přiznání
Opravným přiznáním se opravují chyby, které byly zjištěny před uplynutím řádného termínu pro podání přiznání. Podává se přes stejný formulář jako původní přiznání, ale v záhlaví musí být označeno jako „opravné“. Finanční úřad bude přihlížet pouze k poslednímu opravnému přiznání. Pokud poplatník podává více opravných přiznání (například při zjištění další chyby), musí vždy opravit všechny chyby včetně těch, které opravil již dříve.
Dodatečné daňové přiznání
Pokud je chyba zjištěna až po uplynutí řádného termínu pro podání daňového přiznání, je třeba podat dodatečné daňové přiznání. Podává se opět na stejném formuláři, jako podání řádné či opravné, vyznačí se však v záhlaví jako dodatečné. Musí být podáno nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy byla chyba zjištěna. V dodatečném přiznání se vyplňuje Oddíl č. 6 daňového přiznání (řádky 78–83) a je možné požádat o vrácení přeplatku – samozřejmě v situaci, kdy se dodatečným daňovým přiznáním tvrdí nižší daňová povinnost než jaká byla v řádném termínu uhrazena.
Pokud je dodatečné přiznání podáno včas, pokuty se neplatí. Avšak pokud byla původně zaplacena nižší daň, mohou nabíhat úroky z prodlení. Dojde-li k opožděnému podání, hrozí pokuta až 5 % stanovené daně (nejvýše však 300 tisíc korun) a navíc mohou nabíhat i úroky z prodlení.
Elektronické podání a online formuláře
Pokud je poplatník povinen podat daňové přiznání elektronicky (právnická osoba, OSVČ nebo poplatník, který podává přiznání prostřednictvím daňového poradce či účetní firmy), je povinen podat stejným způsobem i opravné nebo dodatečné přiznání. Kdo je oprávněn podávat přiznání v listinné podobě, může tak podat i opravné či dodatečné přiznání. Elektronické podání je nicméně rychlé a jednoduché, využívá se opět interaktivní formulář, provádějící výpočty daně, což minimalizuje riziko chyb. Dobrým krokem je uvést v přiznání i kontaktní telefon či e-mail. Správci daní (úředníci finančních úřadů) se v tom případě mohou s poplatníkem spojit a některé nesrovnalosti rychle vyřešit. Tato praxe je již velmi častá.
Tipy pro prevenci chyb
Poplatník by si především měl daňové přiznání před podáním pečlivě překontrolovat. Podává-li přiznání elektronicky interaktivním formulářem, mnoha chybám tím předejde. Formulář ho před podáním upozorní na
- kritické chyby (které odeslání zablokují); typicky jsou to nevyplněné povinné kolonky, logické nesrovnalosti či neplatné formáty údajů;
- propustné chyby (se kterými lze přiznání odeslat, ale poplatník je o nich informován; typicky jsou to chybná zaokrouhlení, chybějící nepovinné údaje nebo podezřelé (neočekávané) hodnoty výpočtů;
Vyskytnout se mohou ovšem i chyby, které nejsou kontrolovány – systém je neodhalí a neupozorní na ně. Typicky to mohou být nesprávně vykázané příjmy nebo výdaje nebo špatně uplatněné slevy.
Úhrada daně z příjmů
Poměrně rozšířený je názor, že s daňovým přiznáním musí poplatník hlavně dodržet termín, protože chyby se dají následně opravit. Do jisté míry je to pravda, ale pozor! Lhůta pro podání daňového přiznání je i lhůtou pro zaplacení daně. To znamená, že daň je splatná ve stejný den, kdy končí lhůta pro podání řádného daňového přiznání.
Pokud je podáno opravné daňové přiznání, lhůta pro zaplacení daně se tím nijak neprodlužuje. Daň musí být zaplacena k původnímu termínu a pokud opravné přiznání vykáže vyšší daňovou povinnost a do původního termínu není celá částka uhrazena, vzniká dluh, na který může finanční úřad uplatnit úrok z prodlení.
V případě dodatečného daňového přiznání, je třeba doplatit chybějící daň nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla chyba zjištěna. Jinak začnou nabíhat úroky z prodlení. V případě, že se dodatečným přiznáním daňové tvrzení snižuje a daň byla uhrazena v původní (chybné, tedy vyšší) částce, vzniká nárok na přeplatek. O jeho vrácení je nutné požádat. Slouží k tomu samostatný formulář, případně je možné v daňovém přiznání vyplnit řádek 84 v Oddíle č. 6, kde poplatník uvede, že požaduje vrácení přeplatku. Bez podané žádosti finanční úřad přeplatek nevrátí, ale ponechá jej na daňovém účtu k úhradě budoucích povinností.
Martin Švehla
Foto: Pixabay
Autor: Martin Švehla
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
Martin Švehla
Po absolvování VŠE v Praze nastoupil jako ekonomický redaktor zpravodajství Československé televize (ČsT), poté byl 10 let mluvčím ČNB, v letech 2003 – 2007 se vrátil do České televize (ČT) jako obchodní ředitel a ředitel vnějších vztahů, odtud přešel jako viceprezident do Citibank CZ; od roku 2010 vyučuje též na Vysoké škole finanční a správní (VŠFS), publikuje v periodickém tisku, je autorem několika knih včetně překladů z němčiny a angličtiny.
