Žádné daňové starosti nemají OSVČ, které dobrovolně vstoupily do daňového paušálního režimu a po celý rok 2023 platily stejnou měsíční daňovou platbu. Ostatní OSVČ však musí v zákonném termínu odevzdat daňové přiznání a přehledy za rok 2023. Nesplnění této základní daňové povinnosti je sankciováno. Jak vysoké mohou být pokuty? Jak je to s penále?
Naprostá většina OSVČ musí odevzdávat daňové přiznání za rok 2023 v elektronické podobě, u kterého je termín do 2. května, v případě využití služeb daňového poradce do 1. července. Přehledy pro zdravotní pojišťovnu a Okresní správu sociálního zabezpečení je nutné doručit do jednoho měsíce po termínu pro doručení daňového přiznání. „Stejné termíny platí také pro platby nedoplatku na dani z příjmu, sociálním a zdravotním pojištění, jinak je předepsáno penále,“ doplňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
Pokuty za nesplnění zákonných povinností jsou vysoké
Když nejsou přehledy a daňové přiznání odevzdány v zákonném termínu, tak je pověřenými institucemi předepsána pokuta. Finanční správa předepisuje pokutu ve výši 0,05 % vyměřené daně za každý den prodlení, nejvýše však 5 % vyměřené daně a vyčíslená pokuta nesmí být vyšší než 300 000 Kč. Zdravotní pojišťovny mohou za neodevzdání přehledu uložit pokutu až 50 000 Kč, stejně tak Okresní správa sociálního zabezpečení. „Hlídání daňových termínů se rozhodně vyplatí, souhrnná částka pokut od všech tří institucí může být značně vysoká, přičemž všechny instituce své pohledávky důsledně vymáhají,“ upozorňuje Gabriela Ivanco.
Úroky z prodlení a penále jsou vysoké
Částečné nebo opožděné platby daně z příjmu, sociálního a zdravotního pojištění se značně prodražují. Finanční správa předepisuje úroky z prodlení, přičemž úroková sazba je repo sazba platná k 1. dni daného pololetí zvýšená o osm procentních bodů. „K 1. lednu letošního roku byla repo sazba, kterou vyhlašuje ČNB, ve výši 6,75 %, což znamená, že aktuální úroková sazba pro výpočet úroků z prodlení činí 14,75 % p. a.,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. Dlouhodobě činila sazba penále u zdravotního a sociálního pojištění za každý den prodlení s platbou pojistného 0,05 % z dlužného pojistného. Od roku 2022 se sazba penále rovněž odvozuje od repo sazby. Od ledna letošního roku je sazba penále 0,0403 % z dlužného pojistného za každý den prodlení. „Penále nabíhá v systému příslušných institucí automaticky, v některých případech však může být po úhradě pojistného na základě včasně podané žádosti sníženo či prominuto,“ dodává Gabriela Ivanco.
Pravděpodobné pojistné je nevýhodné
Neodevzdání přehledů neznamená, že nemusí OSVČ následně platit sociální a zdravotní pojištění, v takových případech je pojistné zpravidla předepsáno v pravděpodobné výši, což je finančně nevýhodné. „Z pravděpodobného pojistného se přitom vypočítává i penále,“ sděluje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
Foto: Pixabay
Zdroj: Tomáš Skolek
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
