Fassmann: Copak pro nás připravuje koalice v oblasti daní? 

V souvislosti s takzvanou nápravou veřejných financí, což při aktuálním pohledu na vývoj státního rozpočtu stále silněji zní spíše jako eufemismus, se kupodivu o jedné složce tohoto „napravování“ hovoří stále zastřeněji.  Ano, jde o zvyšování daní.

Občas se sice objeví nějaký nápad z jedné části koaličního spektra, ten je ovšem posléze zásadně odmítnut jiným koaličním partnerem a tak to jde stále dokola.  Mezi tím stačila vládní koalice „napravit“ deficit státního rozpočtu tím, že ho prostřednictvím snížení daní zvýšila o zhruba 60 miliard korun.

Hmatatelných podkladů obsahujících alespoň náznak představy, co vláda vůbec chce dělat, není ve veřejném prostoru mnoho. Přesněji řečeno existuje jen jediný a to dokument Národní ekonomické rady vlády Návrhy NERV na snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů v ČR z konce listopadu minulého roku. Ano, to je ten „diskusní dokument“, který se  ve veřejném prostoru neustále vynořuje a zase zanořuje podle chuti, nálady a Bůh ví  čeho ještě, současného vládní koalice.

Naposledy se dokument vynořil jako podklad pro jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR na začátku tohoto měsíce. Reprezentativní zástupci podnikatelů a zaměstnanců (čili daňových poplatníků) spáchali neuvěřitelnou věc – chtěli být oficiálně informováni o tom, jaké daňové změny tato vláda chystá.  Tak byl tento dokument opět vytažen na světlo světa s kouzelným upozorněním nepřítomného ministra financí, že „konkrétní parametry konsolidačního balíčku budou představeny v průběhu jara letošního roku. Do té doby proto prozatím nebudeme komentovat jednotlivá opatření, která by v něm případně mohla být obsažena“.  A je to! A tak nevím, mohla by být opatření navrhovaná NERV v konsolidačním balíčku obsažena nebo by nemohla být navrhovaná opatření NERV v konsolidačním balíčku obsažena? Bylo – nebylo, bude – nebude? No tak se alespoň podívejme co v tom balíčku opatření NERVu je….

Co chybí v materiálu Národní ekonomické rady vlády  

Úvodem je třeba zdůraznit, že nikde v materiálu NERV není uvedeno, jak se ČR do problému vysokého strukturálního deficitu, který mají mimo jiné řešit i daňové změny, vůbec dostala. Prakticky vůbec nejsou vyhodnoceny výrazné redukce daní, připravené a prosazené minulou vládou. Přitom to byla především tato opatření, která podkopala příjmovou stránku veřejných financí, především státního rozpočtu. Většina těchto opatření byla navíc připravena a schválena narychlo, v režimu legislativní nouze bez řádného zdůvodnění a projednání a za výrazné podpory stran současné koalice (tj. dřívější opozice). Nelze se divit. Řada z těchto opatření totiž se zmírňováním dopadů pandemie koronaviru, jak znělo oficiální zdůvodnění daňových úprav totiž neměla nic společného. Tímto způsobem se autoři z NERVu vyhnuli nepříjemným debatám. Typickým příkladem bylo zrušení daně z nabytí nemovitosti s odhadovaným ročním výpadkem příjmů ve výši cca 20 mld. Kč, ale nejen to. Zcela chybí vyhodnocení, čím vlastně opatření typu zavedení paušální daně pro OSVČ, snížení DPH na ubytovací služby (je nižší než u potravin), zavedení zpětné vratky daně atd. v ekonomice pomohly. Pokud ovšem bylo jejich účelem výrazně pomoci určitým skupinám obyvatel na úkor jiných, není překvapivé, že takováto analýza v materiálu NERV absentuje.

Dále je na místě připomenout, že programové prohlášení současné vlády k fiskální konsolidaci nic konkrétního nepřineslo ani z hlediska rozvrstvení v čase, ani z hlediska obsahových opatření a to ani na výdajové, tak na příjmové straně.  Naopak řada daňových návrhů v programovém prohlášení uvedená, současnou vládou připravovaná a v této době postupně schvalovaná dále podkopává příjmy státu. Jen sliby na snížení daní pro vybrané skupiny podnikatelů a dalších subjektů, obsažené v programovém prohlášení současné vlády, lze odhadnout na 100 miliard ročně. A tyto sliby také současná vláda celý minulý rok plnila. Bez ohledu na stále tíživější situaci veřejných financí docházelo k přijímaní dalších a dalších návrhů na snižování daní s negativním dopadem do veřejných financí.  Tomuto cíli věnovala koalice prakticky celý minulý rok, kdy tzv. spořila. Dopad těchto opatření na prohloubení deficitu státního rozpočtu se v letošním roce pohybuje na úrovni minimálně 60 miliard.

Šlo především o zrušení systému EET (včetně nespuštění jeho III. etapy). Tímto opatřením se zbavil stát daňových příjmů minimálně v rozsahu 17 miliard ročně aniž za to cokoli získal. 

Dalším opatřením bylo snížení sazby sociálního pojištění o 5 % u zaměstnavatele při zaměstnávání osob na zkrácený úvazek. Oficiální odhady tohoto kontroverzního opatření se pohybují okolo 3 miliard ročně. (Střízlivější odhady počítající s využitím tohoto opatření pro daňovou optimalizaci hovoří spíše o 10 miliardách). 

Dalším opatřením bylo zvýšení hranice pro použití paušální daně na dva miliony kombinované s posunutím povinné registrace k DPH na tuto úroveň. Rozpočtový dopad tohoto opatření na veřejné finance se bude podle provedené RIA pohybovat na úrovni 20 miliard ročně (z toho na státní rozpočet SR 13 miliard). Ve skutečnosti však může být tato ztráta na příjmové straně veřejných rozpočtů výrazně vyšší, protože použití paušální daně rozšiřuje výrazně možnost daňové optimalizace a dále podpoří rozvoj švarcsystému (což, zdá se, nikomu nevadí – ba právě naopak).  

Součástí tohoto balíčku bylo i prodloužení mimořádných zrychlených odpisů i na majetek pořízený letech 2022 a 2023 s dopadem 6 až 7 miliard ročně. 

Zatím posledním návrhem z tohoto ranku pak je aktuální návrh na prominutím platby sociálního pojištění u pracujících důchodců (s propadem veřejných příjmů minimálně 4 až 5 miliard).  

Na této „daňové smršti“ je ovšem nejzajímavější fakt, že jde pouze o snížení daní pro někoho. Že se fakticky dotýkalo pouze snížení zdanění firem a OSVČ a ani v nejmenším největšího daňového poplatníka v České republice, kterým jsou zaměstnanci. Ti platí více než 2/3 daňových a pojistných příjmů veřejných rozpočtů. Českým zaměstnancům chtějí zpracovatelé dokumentu z NERV, po vzoru svých předchůdců, naopak zdanění ještě výrazně zvýšit! 

Je v naprostém rozporu s ideou daňové spravedlnosti, aby navrhovaná opatření vůbec nebrala v úvahu, které skupiny si daňovými změnami v nedávné době výrazně pomohly. Bohužel NERV naprosto rezignoval na to, aby svoje opatření postavil jako určitou korekci předchozích (záměrně) uspěchaných redukcí daňových příjmů. O nic takového se materiál ani nepokouší, ba právě naopak. Svými daňovými návrhy dále prohlubuje distorze v českém daňovém systému a tím dále rozrušuje kohezi české společnosti. Na kritéria uchování koheze společnosti zcela rezignuje.

Foto: Pixabay

Zdroj: Martin Fassmann

Pokračování již zítra 30.3.2023