Daňová kalkulačka pro výpočet daně z příjmu v roce 2025

Z jakých příjmů se daň platí? 

Daňová povinnost se vztahuje na veškeré příjmy plynoucí ze zaměstnání, z podnikání, z práce na DPP či DPČ, z kapitálového majetku, z pronájmu movitých a nemovitých věcí a z příležitostných činností. Dani podléhají též příjmy ze zahraničí. Pokud jde o původ příjmů, dani podléhají i peněžní a nepeněžní příjmy, získané prostřednictvím směny. Daňová povinnost se naopak nevztahuje na půjčky, sociální dávky, náhrady škod a stipendia.  

Od jaké částky příjmů se platí daň?

Daňové přiznání k dani z příjmů je potřeba podat, pokud příjmy v předcházejícím roce překročily hranici 50 000 korun. Do zdanitelných příjmů se však nepočítají například důchody, dávky nemocenského pojištění nebo dávky státní sociální podpory. Nedaní se také příležitostné příjmy do 30 000 korun za rok. Podání daňového přiznání tedy ještě neznamená, že je nutné daň v plné výši uhradit.

Kdo je poplatníkem daně z příjmů?

Pokud jde o fyzické osoby (FO), tuto daň je povinen odvádět ze svých příjmů každý, kdo má na území ČR trvalý pobyt nebo se zde “obvykle” zdržuje. Daň z příjmů platí též cizinci, pokud se na našem území obvykle zdržují nebo zde mají hlášenou adresu místa pobytu. Stávají se tak daňovými rezidenty a daňová povinnost se pak vztahuje jak na jejich příjmy, dosažené na území našeho státu, tak na příjmy kdekoliv v zahraničí. Opakem je daňový nerezident, tedy člověk (občan ČR nebo jiného státu), který v ČR nemá trvalý pobyt, obvykle se zde nezdržuje, nepobývá zde déle než 183 dnů v roce a nezdržuje se v ČR za účelem studia či léčení. Nerezidenti mají omezenou daňovou povinnost, což znamená, že dani z příjmů podléhají jen jejich příjmy z tuzemských zdrojů.

Kolik je daň z příjmů v roce 2025?   

V roce 2025 se bude platit daň z příjmů, dosažených v roce 2024. Pro fyzické osoby je stanovena ve výši 15 % z příjmů, pokud nepřesáhnou 48násobek průměrné hrubé mzdy. Z té části příjmů, která tuto hranici převyšuje, se platí zvýšená daň ve výši 23 %.  (Průměrná hrubá mzda v roce 2024 činí 45.412 Kč. Pokud tedy někomu příjem překročí částku 2.179.776 Kč měsíčně, tj. 26.157.312 Kč za rok 2024, bude z částky nad tento limit platit zvýšenou daň). Pro zajímavost – daň z příjmů právnických osob činí 21 %. Daň se samozřejmě platí z tzv. daňového základů, jímž je rozdíl mezi příjmy a výdaji (náklady), prokazatelně vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů. V konkrétním případě lze pro zjištění výše daně použít následující kalkulačku:

KALKULAČKA

Jak funguje výpočet daně z příjmů

Zaměstnanci se většinou nemusejí o svou daňovou povinnost starat – vše za ně vyřídí jejich zaměstnavatel, který jim daň strhne každý měsíc ze mzdy. Neplatí to ovšem v situaci, kdy má zaměstnanec:

• více než jedno zaměstnání (např. si přivydělává na DPP, DPČ nebo jako OSVČ),
• má podnikatelský účet a na něm mu přibývají úroky
• pronajímá byt nebo jinou nemovitost či věc a plyne mu z toho příjem, 
• má příjem z kapitálového majetku – například dividendy z akcií
•  obdržel dary, které nejsou osvobozené od daně
• prodal nemovitost a příjem z tohoto prodeje není od daně osvobozen.

V takových případech je povinností podat daňové přiznání a daň uhradit. Podání daňového přiznání se v těchto případech nelze vyhnout. Daňová kalkulačka je však dobrým pomocníkem, neboť poskytne výpočet daně z příjmů snadno a rychle. Zároveň poslouží jako podklad pro vyplnění daňového přiznání. Podívejme se, jak taková kalkulačka pracuje:

Daň z příjmů: zaměstnanci

Stejně, jako do daňového přiznání nejprve do kalkulačky zadáte: úhrn příjmů ze závislé činnosti, pojištění zaplacené zaměstnavatelem, úhrn sražených záloh na daň a vyplacené daňové bonusy. Vše lze zjistit z podkladů u zaměstnavatele. Dále je třeba uvést i příjmy ze samostatně výdělečné činnosti, například z DPČ, DPP či z autorských honorářů. Do výpočtu patří rovněž tzv.  nezdanitelné části základu daně, což jsou např. zaplacené 

•  úroky z úvěrů na financování bytových potřeb (hypotéky, spoření),
• pojistné na soukromé životní pojištění,
• příspěvky na penzijní připojištění, pojištění a doplňkové penzijní spoření,
• úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání,
•  členské příspěvky odborové organizace,

a dále též

• bezúplatná plnění (dary, příjmy za darování krve, orgánů či kostní dřeně),
• a případně i uplatňovaná ztráta minulých let.

Tyto položky snižují daňovou povinnost, jsou však limitovány co do výše a musejí být doloženy příslušnými potvrzeními či darovacími smlouvami.  

Daň z příjmů: OSVČ

Stejně jako zaměstnanci, také OSVČ platí daň z příjmů ve výši 15 % nebo 23 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji, nutnými na jejich dosažení, zajištění a udržení. OSVČ platí daň z příjmů jednou ročně, pokud jejich daňová povinnost nepřesáhne 30.000 Kč. Dosáhne-li v jednom roce daňová povinnost vyšší částky, v dalším roce platí OSVČ pravidelné zálohy na tuto daň a to podle výše daňové povinnosti v předcházejícím roce:

• Pokud to byla částka mezi 30 – 150 tisíci Kč, platí se v průběhu roku dvě zálohy, a to ve výši 40 % z poslední známé daňové povinnosti. Termíny jsou v polovině června a prosince;
• Pokud to bylo více než 150 tisíc Kč, záloha se platí v polovině března, června, září a prosince, a to ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti. 

 Místo pracného zjišťování daňového základu a archivování všech uhrazených faktur a účtenek může OSVČ využít princip tzv. paušálních nákladů. Podle druhu činnosti mohou OSVČ odečítat: 

• 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,
•  60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,
•  40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.
•  30 % z příjmů z pronájmu majetku, pokud jej OSVČ do svého obchodního majetku zařadila; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,

Když tedy například řemeslník jako OSVČ měl v daném roce tržby ve výši 500 tisíc Kč, ke zdanění půjde jen 100 tisíc Kč (odečte 80 % jako paušální náklady) a na dani uhradí 15 tisíc Kč.

Stejně jako v případě zaměstnanců, i OSVČ mohou od základu daně odečíst také nezdanitelné části, a tím výslednou částku ponížit.

Slevy na dani z příjmů fyzických osob

Při výpočtu daně z příjmů je nutné zohlednit různé slevy na dani a daňová zvýhodnění, která vám mohou konečnou částku odváděnou státu značně ponížit. V roce 2024 je možné uplatnit zejména tyto slevy:

Přehled všech dosažitelných slev a bonusů je uveden v aktuálním znění zákona o dani z příjmů č. č. 585/1992 Sb. Slevy jsou jednou z možností, jak poplatníkům může vzniknout na dani přeplatek. Lze proto u zaměstnavatele požádat o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (za rok 2024 do poloviny února 2025) a pokud přeplatek skutečně vznikl, požádat o vrácení daňového přeplatku (do 30 dnů od posledního řádného termínu podání daňového přiznání). Tato tzv. vratka nesmí být nižší než 100 Kč, vratky se však dají sčítat až 6 let zpátky a lze pak o ně požádat najednou.

Jak zaplatit daň z příjmů?

Jako u ostatních daní jsou možnosti v zásadě tři:
1. Převodem na účet svého finančního úřadu; číslo účtu najde poplatník na webových stránkách – pozor, důležité je i předčíslí, které určuje druh daně!
2. Hotově na pokladnách finančních úřadů nebo na pokladně ČNB.
3. Složenkou typu A na pobočce České pošty – opět je třeba vyplnit číslo účtu.

Daň z příjmů je splatná v termínu, do kterého se podává daňové přiznání. Pokud je podává poplatník fyzicky na finančním úřadu, je nejzazší termín do 1. dubna 2025; pokud se podává elektronicky, je lhůta do 2. května 2025 a pokud se podává s daňovým poradcem, je lhůta ještě o měsíc delší – do 1. července 2025. Pozdější platby jsou penalizovány.

 Jednotná paušální daň

Od roku 2021 lze využít i tzv. Jednotnou paušální daň, která pokrývá jak daň z příjmů, tak i sociální a zdravotní pojištění. K této dani se mohou dobrovolně přihlásit OSVČ, pokud nejsou plátci DPH, mají roční příjmy do 2 milionů Kč a nemají jiné příjmy ze závislé činnosti. Daň je pak stanovena podle ročních příjmů ve třech pásmech:

1.     pásmo: příjmy do 1 milionu Kč, případně do 1,5 milionu Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů pochází z činností, kde lze uplatnit paušální výdaje 80 % nebo 60 % z příjmů; daň v tom případě činí 8.716 Kč měsíčně (což je za rok 104.592 Kč)

2.     pásmo: příjmy do 1,5 milionu Kč, případně do 2 milionů Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů pochází z činností, kde lze uplatnit paušální výdaje 80 %; daň v tom případě činí 16.745 Kč měsíčně (což je za rok 200.940 Kč)

3.     pásmo: příjmy do 2 milionů Kč bez ohledu na typ činnosti; daň v tom případě činí 27.139 Kč měsíčně (což je za rok 325.668 Kč).

Kdo se k jednotné paušální dani přihlásí, ztrácí možnost uplatnit všechny daňové slevy. Je proto nanejvýš užitečné si propočítat, zda se tato daň v konkrétním případě vyplatí. Ušetřit na této dani mohou zejména živnostníci, jejichž roční příjmy přesahují částku 500 tisíc Kč. Do režimu paušální daně se lze přihlásit jen jednou za rok, a to vždy do 10. ledna. 

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla