Počet pracovních míst vytvořených exportem do zemí mimo EU vzrostl

V roce 2020, tedy roce kdy začala pandemie COVID – 19, vzrostl celkový počet pracovních míst v EU vytvořených exportem do nečlenských států. Mezinárodní obchod lze bezpochyby označit za jeden z nejdůležitějších faktorů pro fungování celé ekonomiky a jinak tomu není ani v tomto případě.

Celkově totiž v roce 2020 podpořil export do nečlenských zemí Unie 29,9 milionů pracovních míst, což je nárůst o 300 tisíc pracovních míst oproti předchozímu roku 2019. Tato zaměstnanost pak tvořila přibližně 14% celkové unijní zaměstnanosti, jež je reprezentována 206 miliony zaměstnanců. Jeden ze sedmi zaměstnaných evropských občanů tak pracoval právě díky exportu.

Vývoz z EU pak podpořil v roce 2020 vytvoření přidané hodnoty ve výši 1 962 miliard EUR, což odpovídá 16 % celkové přidané hodnoty vytvořené v EU, jenž dosáhnul celkové výše 12 032 miliard EUR. Těchto pozitivních makroekonomických výsledků členské státy EU dosáhly, i když hodnota obchodu mírně klesla, a to z 2 606 miliard EUR v roce 2019 na 2 438 miliard EUR v roce 2020. 

Dominance zakládajících států

Právě tři největší zakládající státy Evropské Unie benefitují z obchodních smluv Evropy a ostatních států nejvíce. Dominanci můžeme pozorovat zejména u Německa, kde je export zodpovědný za vytvoření 7,4 milionů pracovních míst.  Tato hodnota je pak dokonce vyšší než zaměstnanost vytvořená exportem v druhé Francii (3,5 milionů) a třetí Itálii (3,4 milionů) dohromady. Na tyto tři členské státy pak dokonce dohromady připadala téměř polovina (48 %) zaměstnanosti v EU vytvořené vývozem do zemí mimo EU.

Graf: Podíl zaměstnanosti vytvořené exportem na celkové zaměstnanosti 2020

Zdroj: Eurostat

Naopak nejmenší procentuální podíl exportem vytvořených pracovních míst na celkové zaměstnanosti můžeme pozorovat v Chorvatsku a Řecku, kde je export zodpovědný za vytvoření 9 % respektive 10 % míst. Ekonomiky těchto států jsou totiž dominantně závislé na cestovním ruchu a spíše než volný pohyb zboží je pro ně důležitý volný pohyb osob.

FILIP BLAHA, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA