Zatímco v Evropě se mnozí stále otřepávají z energetické krize a slabé poptávky, česká ekonomika si vede překvapivě dobře. Podle prosincového průzkumu ministerstva financí mezi patnácti tuzemskými institucemi by měl hrubý domácí produkt v příštím roce vzrůst o 2 až 2,5 procenta. Inflace se usadí poblíž dvouprocentního cíle České národní banky a reálné mzdy porostou dál.
Růst ano, ale z čeho?
Letošní rok přinesl expanzi kolem 2,5 procenta, což odpovídá dlouhodobému potenciálu ekonomiky. Hlavním tahounem byla domácí spotřeba – domácnosti konečně pocítily, že jejich peněženky tloustnou rychleji než ceny v obchodech. Nominální mzdy rostly tempem přes sedm procent, inflace se držela kolem 2,5 procenta. Výsledek? Reálné příjmy šly nahoru a lidé utráceli.
V roce 2026 by se ale měl růst víc rozprostřít. Ekonomika potřebuje víc než jen nákupní centra plná zákazníků. Potřebuje investice, export a stabilní průmysl. A právě tady se rýsuje nejistota.
Německo jako joker v balíčku
Pokud má být rok 2026 skutečně úspěšný, rozhodne o tom situace za západní hranicí. Německá ekonomika – tradiční motor evropského růstu – se už delší dobu potácí. Pokud Berlín skutečně otevře kohoutky a pustí se do masivních státních výdajů, český export i investiční aktivita dostanou pořádný impulz. V nejoptimističtějším scénáři by HDP mohl vzrůst až o 2,7 procenta.
Přinejmenším tedy platí: bez oživení v Německu zůstane český růst spíš konzervativní. A to i přes rozvolněnější rozpočtovou politiku nové vlády, která by měla domácí poptávku podpořit.
Inflace pod kontrolou, sazby v klidu
Dobrou zprávou je, že inflační tlaky slábnou. Průměrná inflace za rok 2026 se má pohybovat mezi 2,1 a 2,3 procenta. Zlevní pohonné hmoty díky nižší ceně ropy, zpomalí zdražování potravin a uklidní se i sektor služeb, který letos patřil k nejtvrdším inflačním hříšníkům.
Stabilní inflace znamená i stabilní úrokové sazby. Základní sazba ČNB by měla zůstat na 3,5 procentech – mírně restriktivní úroveň, která ekonomiku netlačí k přehřátí, ale ani ji nebrzdí. Analytici se shodují, že pokud nedojde k výraznějším překvapením, sazba setrvá na této úrovni potenciálně po celý rok 2026.
Trh práce: chladno, ale ne mráz
Nezaměstnanost podle různých prognóz mírně vzroste. Ministerstvo financí počítá s úrovní 2,8 procenta, Evropská komise počítá s třemi procenty, OECD je optimističtější a odhaduje 2,5 procenta. I v nejhorším scénáři ale Česko zůstane mezi zeměmi s nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii. Slabý výkon průmyslu, zejména automobilového, trh práce ochladil, ale o dramatický propad nejde.
Nominální mzdy porostou tempem 5,5 až šest procent, reálně pak o 3,5 až čtyři procenta. Kupní síla domácností bude i nadále sílit – byť pomaleji než letos.
Koruna posiluje, ale opatrně
Česká měna by měla v příštím roce posílit vůči dolaru i euru. Důvodem je silný ekonomický růst, kladné saldo zahraničního obchodu a stále restriktivní úroveň sazeb ČNB. Kurz koruny by se měl pohybovat v pásmu 20 až 20,50 koruny za dolar a 24,20 až 24,60 koruny za euro.
Optimismus ano, ale opatrný
Česká ekonomika vstupuje do roku 2026 v solidní kondici. Růst pokračuje, inflace je pod kontrolou, mzdy rostou rychleji než ceny a nezaměstnanost zůstává nízká. Jenže vydrží to? Odpověď závisí na faktorech, které Česko neovlivní – na vývoji v Německu, na cenách energií a na globální poptávce.
Zdroj info: ČTK
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
