Aktuálně:

Česká ekonomika míří do roku 2026 s větrem v zádech. Ale vydrží to?

29.12.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Česká ekonomika míří do roku 2026 s větrem v zádech. Ale vydrží to?

Zatímco v Evropě se mnozí stále otřepávají z energetické krize a slabé poptávky, česká ekonomika si vede překvapivě dobře. Podle prosincového průzkumu ministerstva financí mezi patnácti tuzemskými institucemi by měl hrubý domácí produkt v příštím roce vzrůst o 2 až 2,5 procenta. Inflace se usadí poblíž dvouprocentního cíle České národní banky a reálné mzdy porostou dál. 

Růst ano, ale z čeho?

Letošní rok přinesl expanzi kolem 2,5 procenta, což odpovídá dlouhodobému potenciálu ekonomiky. Hlavním tahounem byla domácí spotřeba – domácnosti konečně pocítily, že jejich peněženky tloustnou rychleji než ceny v obchodech. Nominální mzdy rostly tempem přes sedm procent, inflace se držela kolem 2,5 procenta. Výsledek? Reálné příjmy šly nahoru a lidé utráceli.

V roce 2026 by se ale měl růst víc rozprostřít. Ekonomika potřebuje víc než jen nákupní centra plná zákazníků. Potřebuje investice, export a stabilní průmysl. A právě tady se rýsuje nejistota.

Německo jako joker v balíčku

Pokud má být rok 2026 skutečně úspěšný, rozhodne o tom situace za západní hranicí. Německá ekonomika – tradiční motor evropského růstu – se už delší dobu potácí. Pokud Berlín skutečně otevře kohoutky a pustí se do masivních státních výdajů, český export i investiční aktivita dostanou pořádný impulz. V nejoptimističtějším scénáři by HDP mohl vzrůst až o 2,7 procenta.

Přinejmenším tedy platí: bez oživení v Německu zůstane český růst spíš konzervativní. A to i přes rozvolněnější rozpočtovou politiku nové vlády, která by měla domácí poptávku podpořit.

Inflace pod kontrolou, sazby v klidu

Dobrou zprávou je, že inflační tlaky slábnou. Průměrná inflace za rok 2026 se má pohybovat mezi 2,1 a 2,3 procenta. Zlevní pohonné hmoty díky nižší ceně ropy, zpomalí zdražování potravin a uklidní se i sektor služeb, který letos patřil k nejtvrdším inflačním hříšníkům.

Stabilní inflace znamená i stabilní úrokové sazby. Základní sazba ČNB by měla zůstat na 3,5 procentech – mírně restriktivní úroveň, která ekonomiku netlačí k přehřátí, ale ani ji nebrzdí. Analytici se shodují, že pokud nedojde k výraznějším překvapením, sazba setrvá na této úrovni potenciálně po celý rok 2026.

Trh práce: chladno, ale ne mráz

Nezaměstnanost podle různých prognóz mírně vzroste. Ministerstvo financí počítá s úrovní 2,8 procenta, Evropská komise počítá s třemi procenty, OECD je optimističtější a odhaduje 2,5 procenta. I v nejhorším scénáři ale Česko zůstane mezi zeměmi s nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii. Slabý výkon průmyslu, zejména automobilového, trh práce ochladil, ale o dramatický propad nejde.

Nominální mzdy porostou tempem 5,5 až šest procent, reálně pak o 3,5 až čtyři procenta. Kupní síla domácností bude i nadále sílit – byť pomaleji než letos.

Koruna posiluje, ale opatrně

Česká měna by měla v příštím roce posílit vůči dolaru i euru. Důvodem je silný ekonomický růst, kladné saldo zahraničního obchodu a stále restriktivní úroveň sazeb ČNB. Kurz koruny by se měl pohybovat v pásmu 20 až 20,50 koruny za dolar a 24,20 až 24,60 koruny za euro.

Optimismus ano, ale opatrný

Česká ekonomika vstupuje do roku 2026 v solidní kondici. Růst pokračuje, inflace je pod kontrolou, mzdy rostou rychleji než ceny a nezaměstnanost zůstává nízká. Jenže vydrží to? Odpověď závisí na faktorech, které Česko neovlivní – na vývoji v Německu, na cenách energií a na globální poptávce. 

Zdroj info: ČTK

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česká ekonomika zrychlila na 2,8 procenta. Domácnosti utrácejí, firmy váhají

05.01.2026, Autor: Josef Neštický

Představte si ekonomiku jako tandem: jeden cyklista šlape ze všech sil, druhý se jen veze. Přesně tak vypadá česká ekonomika ve třetím čtvrtletí loňského roku. Meziročně vzrostla o 2,8 procenta – nejrychleji od jara 2022. Mezičtvrtletně přidala 0,8 procenta. Čísla vypadají skvěle, jenže když se podíváte blíž, uvidíte zajímavý paradox: domácnosti konečně otevřely peněženky, zatímco firmy zůstávají opatrné.

Temelín pokořil vlastní rekord. A příští rok ho zase nepřekoná

04.01.2026, Autor: Josef Neštický

Jaderná elektrárna Temelín vyrobila loni 17,38 milionu megawatthodin elektřiny – nejvíc ve své historii. Oproti dosavadnímu rekordu z roku 2017 to znamená nárůst o 900 tisíc MWh. Loňská produkce by pokryla spotřebu všech jihočeských domácností na patnáct let dopředu. Temelín sám pokrývá zhruba pětinu celkové spotřeby elektřiny v Česku.

Živnostníci si připlatí, ale možná jen nakrátko. Vláda slibuje návrat peněz

03.01.2026, Autor: red

Nový rok začíná pro živnostníky nepříjemně: od ledna 2026 jim narostou minimální odvody na sociální a zdravotní pojištění o 1124 korun měsíčně. Vláda Andreje Babiše ale slibuje, že zvýšení zruší a zaplacené peníze vrátí. Jde o další kapitolu v příběhu, který ukazuje, jak politicky citlivé je téma odvodů OSVČ – a jak komplikované může být jejich plánování.

Noční vlaky v Evropě: Velký návrat, který se nekoná

01.01.2026, Autor: Marek Hájek

Před pár lety to vypadalo jako jistá věc. Noční vlaky se měly stát symbolem zelené mobility, ekologickou alternativou k letadlům. Politici slibovali, železniční společnosti plánovaly nové trasy. Nadšenci už snili o romantice spacích vozů napříč kontinentem. Jenže dnes, na konci roku 2025, je jasné, že se slibovaná renesance zastavila dřív, než pořádně začala.

Zelenskyj přiznal nevyhnutelné: Bez Ameriky to nejde

31.12.2025, Autor: red

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Fox News vyslovil nahlas to, co mnozí tušili, ale málokdo chtěl slyšet: bez podpory Spojených států nemůže Ukrajina ve válce s Ruskem zvítězit. Tato slova nejsou jen diplomatickým gestem vůči Washingtonu. Jsou přiznáním reality, v níž se Kyjev nachází téměř čtyři roky od začátku ruské invaze.

Euro pro všechny? Proč společná měna stále není skutečně společná

30.12.2025, Autor: red

Jste v Praze a platíte korunami. Přejedete hranice do Bratislavy – a najednou eurem. Obě země vstoupily do EU ve stejný den, obě podepsaly stejný závazek. Dvacet let poté má Slovensko euro, Česko korunu. Evropská unie má 27 členských států, ale eurem platí 21 z nich. Naposledy se od ledna přidá Bulharsko. Zbylých šest si ponechává vlastní měny – a rozhodně to není náhoda.

Šefčovič: Rok 2025 byl nejnáročnější výzvou mé kariéry

30.12.2025, Autor: Josef Neštický

Slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič bilancuje rok v čele obchodní politiky Evropské unie s pocitem, že právě prošel nejnáročnějším obdobím své profesní dráhy. Svět obchodu se podle jeho slov „kompletně změnil" a Evropa musela reagovat na tlaky ze všech stran. Stovky hodin vyjednávání s Američany, finalizace dohody s Mercosurem i hledání odpovědi na čínskou expanzi. To vše v roce, kdy se geopolitické napětí promítlo do každé obchodní faktury.

Trump v Evropě propadl. Ani jeho vlastní fanoušci mu nevěří

30.12.2025, Autor: Marek Hájek

Donald Trump si představoval, že bude hrdinou evropských pravicových populistů. Když se ale podíváte na čísla z prosincového průzkumu agentury POLITICO, pochopíte, proč to nevyšlo – nepopulární je i mezi těmi, kdo by měli být jeho přirozenými spojenci. A nejde jen o sympatie. Jde o střet dvou verzí nacionalismu, které si navzájem překážejí.