Záporoží v temnotě: Pět dní bez proudu ohrožuje celou Evropu

Od invaze k opakovaným varováním

Elektrárna vyžaduje nepřetržité chlazení, aby se zabránilo přehřátí a potenciálnímu roztavení paliva. Záporožská jaderná elektrárna, největší v Evropě, se stala symbolem válečného chaosu od února 2022, kdy ruské síly obsadily areál během invaze na Ukrajinu. Tehdy došlo k prvním bojům a požárům, které ohrozily celý systém. Podle dat z MAAE, která zřídila stálou misi v září 2022, došlo od té doby k deseti velkým výpadkům proudu – první nastal v srpnu 2022, kdy byla elektrárna odpojena od ukrajinské sítě.

V letech 2023 a 2024 se situace zhoršovala opakovanými incidenty, kdy MAAE upozorňovala na ohrožení až sedmi klíčových pilířů jaderné bezpečnosti. Všech šest reaktorů byly postupně převedeno do tzv. studeného odstavení – stavu, kdy neprodukují energii, ale jaderné palivo stále vyžaduje chlazení, aby nedošlo k přehřátí a roztavení. Tento režim je sice bezpečnější než plný provoz, ale závisí na stabilním napájení. Historicky se podobné výpadky staly i jinde – vzpomínejme na Fukušimu v roce 2011, kde selhání záložních systémů vedlo k havárii. V Záporoží, na rozdíl od Japonska, přidává válka vrstvu nejistoty.

Spor o příčiny a hrozba havárie

Dnes je situace kritická. Výpadek začal 23. září odpoledne, kdy bylo přerušeno poslední přenosové vedení 750 kV v důsledku bojů a ostřelování. Elektrárna, obsazená Rusy od března 2022, je nyní napájena z 20 dieselových generátorů, z nichž jen sedm běží pro klíčové bezpečnostní funkce. Zásoby nafty by měly vydržet asi 20 dní, ale MAAE to označuje za nevyzkoušené riziko. Standardy jaderných elektráren testují provoz bez externího zdroje jen na 72 hodin – ale dnes je to ​​už více než pět dní.

Kdo je vinník? Ukrajinská strana, včetně státního podniku Energoatom, obviňuje ruské síly z úmyslného poškození vedení a blokování oprav, což má posílit kontrolu nad elektrárnou jako nástrojem nátlaku. Rusové naopak viní ukrajinské útoky a tvrdí, že bezpečnost je zajištěna. Dva inspektoři MAAE na místě monitorují situaci, ale bojové akce brání plnému přístupu. Ukrajinské a západní zdroje naznačují, že Rusko usiluje o připojení elektrárny k vlastní síti, což by znamenalo trvalou okupaci. Greenpeace to popisuje jako „novou katastrofickou fázi“, kde válka ohrožuje nejen Ukrajinu, ale celou Evropu.

Pro nás v Česku to není vzdálený příběh. Potenciální únik radioaktivity by se mohl šířit větrem směrem na západ. To zvyšuje obavy veřejnosti a tlak na energetický trh. České firmy, závislé na stabilních dodávkách z EU, by musely hledat alternativy, což by navýšilo náklady – připomeňme si, jak válka v roce 2022 zdražila energie o desítky procent.

Od geopolitiky k našim obavám

Dopady jsou mnohostranné. Přímo ohrožena je jaderná bezpečnost – výpadek externího napájení může poškodit chlazení, což může vést k havárii podobné Fukušimě. Geopoliticky to posiluje napětí: EU a OSN, včetně generálního tajemníka Antonia Guterrese, vyzývají k bezpečné zóně a kritizují ruské kroky. Západní diplomaté vidí v okupaci zneužití elektrárny jako zbraně, zatímco Rusko popírá jakékoliv problémy.

V České republice to znamená zvýšené geopolitické riziko a potřebu posílit krizové plány. Naše vláda sleduje situaci přes bezpečnostní složky, s ohledem na snahu o nezávislost na ruských energiích. Psychologicky to vyvolává obavy – co kdyby se podobný chaos dotkl Temelína? Ekonomicky by přerušení dodávek v EU navýšilo ceny, zatížilo firmy a urychlilo investice do obnovitelných zdrojů.

Výhled: Mezi nadějí a katastrofou

Budoucnost závisí na diplomacii. V optimistickém scénáři by bezpečný koridor umožnil opravy do týdnů, následně deokupaci a lepší monitoring MAAE pod vedením Rafaela Grossiho. Pesimisticky hrozí eskalace s úniky radioaktivity. Střední cesta vede k prodlouženým výpadkům a pomalému tlaku na Rusko. My v Evropě bychom měli posílit energetickou diverzifikaci. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Petr Poreba

Zdroj info: Kyiv Independent, NucNet, The Guardian