Evropská komise v srpnu 2025 zahájila revizi nařízení o zahraničních subvencích, které má chránit jednotný trh před neférovou soutěží. Po dvou letech od jeho zavedení se ukazuje, že pravidla mají své přínosy, ale i značné nedostatky – od byrokratické zátěže po právní nejistotu.
Evropská unie se rozhodla postavit čelem k výzvě, která ji trápí už léta. Zahraniční subvence – tedy finanční podpora od vlád mimo EU – mohou narušit férovou soutěž na jednotném trhu. Abychom to zastavili, vzniklo v roce 2023 nařízení o zahraničních subvencích (FSR). Teď ho Evropská komise (EK) podrobuje revizi.
Od mezery k regulaci
Když se v květnu 2021 poprvé objevil návrh tohoto nařízení, byla to reakce na dlouho ignorovaný problém. Zatímco státní pomoc uvnitř EU je přísně regulována, zahraniční subvence byly divokým západem. Firmy podpořené třetími zeměmi – ať už Čínou, Spojenými arabskými emiráty nebo jinými hráči – mohly nabízet dumpingové ceny nebo přebírat strategické podniky bez větší kontroly. V červenci 2023 nařízení vstoupilo v platnost a od té doby se Evropská komise stala jakýmsi šerifem trhu. Do dubna 2025 zaznamenala podle oficiálních údajů EK přes 140 notifikací fúzí a akvizic a více než 2 000 podání ve veřejných zakázkách. To je mnohem víc, než se čekalo – původní odhad byl pouhých 30 notifikací ročně u fúzí.
Co je nařízení FSR a jak funguje?
Pro ty, kdo se v unijní legislativě nevyznají, stručně: FSR je nástroj, který má zajistit, že firmy působící v EU nebudou mít neférovou výhodu díky dotacím od vlád mimo EU. Jde o širokou škálu podpory – od přímých grantů přes daňové úlevy až po levné půjčky. Pokud má firma v EU obrat nad 500 milionů eur a obdržela zahraniční subvence přes 50 milionů eur za poslední tři roky, musí transakci ohlásit Komisi. Podobná pravidla platí pro veřejné zakázky nad 250 milionů eur. A pokud Komise zjistí problém? Může transakci zakázat nebo uložit pokutu až do výše 10 % celosvětového obratu firmy. To už není jen varování, to je pořádná rána.
Proč revize? Úspěchy versus bolesti
Teď, po dvou letech, je čas na bilanci. Na jedné straně nařízení ukázalo zuby. Příkladem je hloubková kontrola akvizice telekomunikační divize české skupiny PPF společností ze Spojených arabských emirátů, kterou Komise podle oficiálních zpráv schválila jen s podmínkami. Šetření ex officio – tedy z vlastní iniciativy – v sektorech jako větrné turbíny nebo bezpečnostní vybavení navíc ukazují, že EK to myslí vážně. Podle údajů EK tvoří veřejné zakázky v EU asi 15 % HDP, takže ochrana této oblasti má obrovský význam.
Na druhé straně se ozývá kritika. Firmy, včetně těch českých, si stěžují na administrativní zátěž. Představte si, že musíte prokázat, zda jste za poslední tři roky nedostali někde na druhém konci světa dotaci, která by mohla narušit trh. Právní nejistota kolem definice „narušení trhu“ a široké chápání subvence navíc vedou k tomu, že se hlásí i banální případy. Podle průzkumů, na které odkazuje například Hospodářská komora ČR, to firmy považují za zbytečnou zátěž. A co víc – někteří se obávají, že přísná pravidla mohou odrazovat zahraniční investory nebo vyvolat odvetná opatření ze strany třetích zemí.
Revize, která začala 11. srpna a potrvá minimálně do konce veřejné konzultace 18. listopadu, má přinést odpovědi. Komise připravuje pokyny k výkladu klíčových pojmů, které by měly být hotové do ledna 2026. Očekává se, že se upraví notifikační prahy nebo zjednoduší procesy, aby se snížila zátěž firem. Jak uvádí EK, lze předpokládat i větší aktivitu v šetřeních z vlastní iniciativy. Pro nás v Česku to může znamenat posílení ÚOHS a tlak na firmy, aby pravidla začlenily do svých strategií. A co geopolitika? Není vyloučeno, že přísná pravidla vyvolají napětí s některými zeměmi, jako je Čína. Budeme muset balancovat mezi ochranou trhu a otevřeností světu.
Revize nařízení o zahraničních subvencích je jako ladění orchestru – potřebná, ale ne vždy jednoduchá. Na jednu stranu je jasné, že EU potřebuje chránit svůj trh před neférovými praktikami. Na druhou stranu, pokud se pravidla nepodaří vyladit, riskujeme, že se z ochrany stane překážka. Pro české firmy i pro celou Unii je teď klíčové, aby revize přinesla jasnější pravidla a méně byrokracie.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: El Economista
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
